Zamysleme se…

Dali jste si teda dali tu práci a klikli zde, tak prosím, když už si začnete číst tento článek, čtěte ho až dokonce a nepřestávejte ho číst někde v půlce, jelikož to nemá cenu ani číst. Možná si o mně po přečtení článku budete myslet, že jsem ubohý šestnáctiletý kluk, ale není to tak?

Jednoho rána, když jsem se probudil, šel jsem si udělat rychle ranní povinnosti, abych si mohl sednout k pc a zapařit, což znamená, prosedět u něho celý den. A pak, když jsem si sedl a pohlédl na zářící plochu, zjistil jsem, že nevím, co mám dělat. Měl jsem spoustu her na hraní, každopádně nejvíce mě bavilo CoD, do kterého se mi ani teď nechtělo. No tak jsem si řekl, napíšu něco na eSubu, ale do toho se mi nechtělo. Prostě jsem dál seděl a hleděl na ikony. Ztratil jsem chuť hrát.

            Nevím, čím to bylo, nevím, co se přihodilo, asi to byla shoda okolností, které se navzájem tak sešly a spojily, až způsobily to, co způsobily. Každopádně jsem tam jen tak seděl a uvědomil jsem si pár věcí.

            Pařané, hraní her vede k ničemu. Ať už si říká, kdo chce, co chce, hráči jsou poflakovači, kteří neznají nic jiného, než zábavu. Samozřejmě nemluvím o lidech, kteří si CoD zapnou na odreagování nebo u toho nesedí tolik času. Mluvím o těch, co sedí u počítače skoro celý den a málokdo je vidí někdy venku nebo při jiné aktivitě. O těch, jejichž život je neustále o hraní a sedění u pc. A přijde mi smutné, že jsem k nim ještě donedávna patřil. Alespoň jsem takový byl.

            Jsou jen tři cesty, jak udělat z aktivního hráče her něco smysluplného. Zaprvé, stát se herním vývojářem, což je asi zdaleka nejtěžší možnost. Dále stát se profesionálním hráčem, to ale není také brnkačka. A nakonec stát se herním publicistou. Existují samozřejmé desítky, stovky jiných herních povolání, ale všechny se kolem těchto tří alespoň točí ? například práce hostesky na E3 není zrovna špatný job 🙂 . A nezlobte se, když také řeknu, že kdokoliv sedí pořád u pc a nepracuje v jednom z těchto zaměstnání , kazí si život. Protože, i když je to zábava, stále je to jen ztráta času. Je pravda, že existuje spousta logických her, které Vám zvednou myšlení nebo si u CoD procvičíte reflexy a naučíte lépe uvažovat, ale co s tím, když Vám to ve škole nepomůže, nechci tady mluvit, že od toho rána se mi zlepšili výsledky ve škole, což není pravda, ale dokázal jsem se naučit žít opravdový život. Snad také přijdete na to, že tenhle vzácný život máme jen jednou a navíc jen tak krátce a rozhodně v něm není místo pro chyby, jakými je ztrácení času.

            Pochybuji sice, že když si budete číst tento článek, tak někdo řekne: ,,Ty vole, vždyť on má pravdu!?? naopak si myslím, že spíše řeknete: ,,Co to je za psychouše??? Ale mám alespoň dobrý pocit, že to, co si myslím, že jsem poslal do světa. Nebo alespoň na eSubu a rád bych slyšel Váš názor.

            Od té doby, co jsem vstal z postele v to osudné ráno, jsem jiný. Samozřejmě nejsem žádný blázen, co by se ze dne na den stal svatouškem. Každopádně se čas učím využívat smysluplněji. Hraju pořád, ale už jen pro zábavu. Nyní se budu spíše zaměřovat na tu publicistiku, abych aspoň nevypadl z obrazu v CoD. CoD pro mě ztratilo to kouzlo, co jsem v něm kdysi objevil, zůstanu mu pořád věrný, ale ne tak, jak to kdysi bylo.

            No trochu tento článek zkrátím, jelikož jsem se rozpovídal, jak nějaký narkoman.

            Zkuste si někdy sednout k počítači a přemýšlejte o tom, co Vám počítač dal. Pokud najdete něco dobrého, buďte rádi. Protože jen málo z Vás přijde na to, že každý den proseděný u pc, je zmařený. A ještě, nezapomeňte na tohle. Mládí není na to, abyste se flákali, ale na to, abyste se připravovali na život v dospělosti. A CoD není to, co Vám k tomu pomůže.

A to je KONEC