Rozhovor s extem

Můžeš našim čtenářům říct něco o sobě?

Jmenuju se Christian Björnerhag, žiju ve Svédsku a je mi 20 let. S online hraním jsem začal před pár lety a Call of Duty hraju poslední rok a půl.

Důvod proč s tebou dělám rozhovor je ten, že jsi byl nedávno vyhlášen nejlepším hráčem Call of Duty všech dob. Na to musíš být hodně pyšný. Očekával jsi to?

No, ve skutečnosti jsem poslední dobou moc nesledovat dění na webech píšících o Call of Duty, takže jsem o tom ani nevěděl, jen jsem před pár dny viděl link v topicu na našem IRC kanále #whocrew. A samozřejmě že jsem pyšný. Je to vždycky fajn, když lidi mají rádi to, co děláte. A taky se přiznám, že to zas tak nečekané nebylo, jelikož jsem později fakt hodně fragoval, což znamená, že lidi si o vás začnou myslet, že jste nejlepší, a přestože je Call of Duty týmová hra, každý hráč je důležitý. Ale tyhle žebříčky mě baví, sledovat to jak lidé hlasují, to mi přijde jako zábava.

Samozřejmě, ale co si myslíš o zbytku toho hodnocení?

No, co se týče hodnocení hráčů, udělal bych tam nějaké změny. Ale je to vždycky hrozně těžké posoudit, jak moc cenný je hráč pro tým. Například mě se ve  WHO vedlo výborně, protože jsem věděl, že mě podporuje zbytek týmu. Kdybych byl býval nehrál v tak skvělém klanu, bylo by to bývalo mnohem těžší.

Hodnocení týmů bude vždy předmětem diskuze, ale stejně bych dal  WHO nebo  riZe na přední místa.

Myslím že my (WHO – pozn. autor) jsme dostali tolik hlasů z důvodu, že jsme tak dlouho vydrželi jednotní.  Rize nehráli tak dlouho, aby byli jedničkou na žebříčku nejlepších týmů „všech dob“. Jinak si myslím, že by by to první místo byli bývali obsadili oni.

Je tu hráč nebo tým, který ti v hodnocení chybí?

No, v tom hodnocení týmů fakt nevim. Dříve tu bylo hodně dobrých týmů, ale žádný z nich nevydržel tak dlouho, aby mohl být součástí hodnocení „všech dob“. Většina týmů se rozpadně hodně rychle. V hodnocením hráčů určitě postrádám  slizeho. Naprostej šílenec s smg/mg.

A taky je to nejlepší tvůrce fragvideií…
Jasně, to taky.

Ok, dost už o hodnocení. Hrál jsi se stejnými hráči pod různými jmény docela dlouho. Můžeš prozradit co bylo týmovým duchem  WHO CREW?

Tak ze začátku si každý užíval hraní mezi sebou a taky jsme měli společně hodně clanparty a bootcampy. Takhle se z vašich kybernetických přátel stávají opravdoví přátele. To je myslím důležité. Je důležité, aby  ten sociální podtext za tím hraním stál. Po pár pivech k sobě budete mít blíž a déle spolu vydržíte.

Je součástí toho týmového ducha také nošení knírku?

Haha, pro někoho to může být takhle… Mizty to celé začal a  kickr a  g4 se prostě přidali.

Jako  e-star jste vyhráli smauILP, doposud stále největší LANka v historii Call of Duty s 10 000 euro jako prizemoney za první místo. Jaké to bylo hrát na takovéto LANce a hlavně, jaké to bylo ji vyhrát?

Tak hlavně ta soutěž byla sama o sobě veliká, s mnohama dobrými týmy, které přijely. No a jaké to bylo vyhrát a ty věci co byly za tím…sakra, já myslím, že jsem všichni potřebovali ty prachy 🙂 Ale o vítězství jsme se museli prát, naši švédští kamarádi  Dignitas nás poslali do loser´s bracket hned v prvním zápase. V tento moment jsem myslel, že odejdeme s prázdnou. Celá ta soutěž byla důležitou součástí mého herního života. Bylo to sranda a je to něco na co se vždycky bude dobře vzpomínat.

Po smauILP byl další velkou výzvou Clanbnase Eurocup s 3000 eury pro vítězný tým. V této chvíli jste hráli za  Team9 a společně s  riZe jste byly týmy na které fanoušci nejvíce sázeli. Nakonec jste obsadili třetí místo, bylo to pro vás zklamání?

Jasně že bylo, nepřijeli jsme do Amsterdamu prohrát. Ale přesto jsme byli spokojeni, ten výlet nám platiti sponzoři a v Amsterdamu jsme se měli parádně. Všichni jsme věděli, že tohle je konec Call of Duty, takže jsme to odsunuli stranou a prostě si to společně užívali.

Drby říkají, že  WHO crew měli velice „speciální ubytování“ v Amsterdamu po dobu Eurocupu. Co bys k tomu mohl říct?

Bydleli jsme v jednom hotelu společně s kluky z  riZe a  Ocrany kousek za Amsterdamem. Předpokládali jsme, že tam budeme v šesti, takže jsme pronajali 3 pokoje. Nakonec však měl  Mizty nějaké zkoušky a věci, které musel vyřídit, takže to nakonec skončilo tak, že nás bylo jen pět, a proto jsme zamluvili jen 2 pokoje. Díky tomu jsme já,  kickR a   g4 museli sdílet postele, což bylo příjemné…
Každopádně tenhle výlet znamenal spoustu piva, noc ve čtvrti prostitutek a to všechno kombinované s nejhorší akcí všech dob. Museli jsme čekat něco kolem 16 hodin abychom mohli hrát.

Momentálně soutěžíte v kvalifikaci pro Call of Duty 2 Eurocup. Co si o pokračování CoD doposud myslíš?

Mě se ta hra moc nelíbí, zvuky zbraní jsou divné a zpětný ráz je na nic. Zatím jsem hrál pouze 3 mapy, takže je moc brzo na nějaký verdikt. Ale já jsem v týmu jen jako rezerva, protože pracuji ve nehodících se hodinách a taky už mám hraní docela dost.

Myslíš si, že  WHO odplatí ostatním prohru na poslední Eurocupu a tentorkát vyhrají?

Doufám, že vyhrají. Záleží kolik snahy do toho dají.

Dříve jsi hrál Delta Force. Za které týmy jsi hrál a čeho jsi dosáhl?

Hrál jsem Delta Force 1 za tým, který si říkal  Interpro´s a ze kterého se později stal docela dobrý MOHAA tým, poté co jsem  skončil s hraním Delta Force 1. S příchodem DF:LW a Delta Force: Black Hawk Down jsem hrál za  Force Elite 2 a vyhráli jsme několik turnajů v obou těchle hrách. Ačkoliv zádné LANky se pro Delta Force nekonaly. Ale stejně jako v CoD, jsem byl i v Delta Force jeden z nejlepších hráčů.

Jaký je tvůj názor na sérii Delta Force v tento moment?

Docela to laguje na můj vkus. Ale se správnými spoluhráči si jsem jistý, že si si to můžu znovu užít.

Kolik času jsi věnoval hraní během týdne?

Když jsme hráli Call of Duty, hraním jsem trávil 15 až 30 hodin týdně.

Jaké je tvoje povolání, když pominu hraní?

Pracuju v natěračské firmě, kde natíráme částí náklaďáku Volvo (jo, je to na hovno).

Co plánuješ kromě hraní?

Ještě jsem se popravdě nerozhodl. Pro teď pracuju a utrácím svoje peníze za pivo. Ale asi budu muset v budoucnu něco studovat pokud nechci zůstat v natěračské továrně po zbytek svého života…

Ví tvojí přátelé mimo hraní, že jsi v tom velice dobrý? A nebo to před nimi držíš v tajnosti?

Moji nejbližší přátelé to samozřejmě vědí. Ale nijak se tím nechlubím, z nějakého důvodu pozvání na drink funguje na holky líp, než frajeření s mým skillem v počítačové hře 🙂

Fenomén se jménem e-sports se stále zvětšuje. Co si o tom myslíš?

Já myslím, že to je skvělé. Mám tím na mysli – progaming je sranda a ne každý může být třeba fotbalovým profíkem. Takže v budoucnu bude hraní bráno víc a víc vážně, což je dobré i špatné zároveň.

Co bys považoval za to špatné? Že se zapomene na to, že je to hlavně zábava?

Jo. Když lidi zapomenou na tu srandu a začnou dělat všechno pro vítězství. Je to to samé jako s normálními sporty. Lidi dopujou a dělaj tyhle různý věci jen aby vyhráli. A jakmile se tohle stane, zašlo to už moc daleko.

WHo-gaming byla dříve velice oblíbená sajta. Vratí se zpátky jako stránka  informující o komunitě?

Myslím, že se to teď snaží to celé nahodit online. Potřebovali jme akorát hosting a ten jsme nyní našli.

Stála někdy před tvými okny fanynka Call of Duty hrající na kytaru a rozhazujíc růžemi?

No, pokud počítáš  kAie jako ženu, pak rozhodně.

Díky moc za tvůj čas. Něco co bys chtěl říct závěrem?

Ani ne, „Jeden člověk…tři možnosti“, to je vše co chci dodat.