Čau PredY, eSuba končí se StarCraftem, co říkáš na tuto zprávu? Čekal si něco podobného?
Ahoj Pospi, konec SC2 v eSubě jsem úplně nečekal, ale je to pochopitelné s ohledem na stagnaci české StarCraft scény, když ubývá hráčů a s tím i významné turnaje jako MČR. Taky tomu určitě přispělo vydání Overwatch, na které část hráčů eSuba SC2 přešla.
Čím myslíš, že je tato stagnace způsobena? Je možné ji nějak postupem času zastavit nebo je to nevratný proces?
Pokud se bavíme o stagnaci v počtu hráčů, tak to je podle mě částečně způsobeno stářím hry, mechanikami hry (1v1, člověk se může cítit velmi osaměle, není moc noob friendly) a velkou konkurencí ze strany LoL a Doty, které potencionální hráče RTS přetahují.
Co se týče stagnace skillu, na to asi odpověď neexistuje. Myslím, že třeba bluecheese je hodně skilled hráč, ale hráči se už neukazují na zahraničních turnajích a zaměřují se jen na domácí scénu, kde zas tolik tréningu nepotřebují k udržení se na špici a chybí jim pak motivace. Stagnaci eventuálně potká všechny hry, jde o to, jak dlouho se dokáží udržet na výsluní.
Na který zápas, turnaj a umístění na něm vzpomínáš nejraději?
Pro mě osobně to je bezpochyby DreamHack Summer 2011. Skvělý výlet, parádní cesta Jumpovou Enterprise, trajekt na polorozbouřeném moři a hlavně vydařený turnaj a top16 umístění. Jen to zatracené TvP. Z domácích turnajů si velmi cením vítězství na MČR, protože se mi povedlo vyhrát MČR v druhé hře, poprvé to bylo SC:BW v roce 2006. No a nemohu nezmínit LanCraft Summer 2011, kdy se mi povedlo vyhrát i přes solidní (byť ne úplně hvězdnou) účast zahraničních hráčů.
Za nejpodařenější turnaj ze všech stran však považuji teamovou soutěž PokerStrategy ProLeague, která byla skutečně profesionální a v té době opravdu TOP turnaj, který kulminoval ve skvělé offline finále na LanCraftu. Musím se pochlubit, že celou myšlenku tohoto turnaje včetně formátu jsem Jumpovi prodal já.
Kdo byl vůbec takový tvůj největší rival na domácí scéně a zahraniční scéně? Koho si opravdu nerad potkával v turnajích a naopak?
Největším domácím rivalem byl pro mě, možná pro někoho překvapivě, Rikytan. Bylo totiž vždy velmi důležité udržet si pozici top 1 Terrana a Riky hrával dobře. Určitě pak musím zmínit i Heada, se kterým jsme sváděli bitvy o neúspěšnějšího hráče v ČR a proto byl každý zápas s ním důležitý k posílení ega a pohlazení na duši (a případně jiných důležitých částí těla).
Neřekl bych, že jsem měl nějakého zahraničního rivala, možná tak trochu Tarson, se kterým jsme byli na podobné skillové úrovni. Na turnajích jsem nerad potkával protosse, ale nejvíce asi Harpnera, který na mě velmi dobře uměl a psychologicky nade mnou měl navrch.
Utkvěl ti v paměti nějaký zápas, který si rád připomínáš?
Asi hlavně finále MČR 2011 proti Harpnerovi, aneb „co není rozbitý, tak to nespravuj“. Pak zápasy na DH Summer 2011 s Jinrem a Goodym.
Na koho z eSuby určitě nikdy nezapomeneš? Kdo ti byl nejlepším spoluhráčem?
Na tuto otázku budu muset odpovědět diplomaticky. Pro mě byla eSuba od vedení až po spoluhráče naprosto perfektní. Největší dík samozřejmě patří Jumpovi, se kterým se známe už někdy od roku 2005 a jeho podpora je nezapomenutelná a entuziasmus nakažlivý. Velkou osobností je pro mě i Pigi, vždy poblíž, kdyby bylo potřeba se s protivníkem pobít! Ale ne…Pigi by neublížil ani mouše, jen se musí vyhrávat, jinak je zle (a určitě bylo na posledním MČR). Jak jsem psal úvodem, budu znít diplomaticky, ale samozřejmě musím zmínit i Nudláka a scopa, bez kterých by to prostě nefungovalo. Za nejlepší teamové spoluhráče považuji 3 – DeViL, Lopata a w0nder. Skvělí kluci, co si na nic nehrají a pro které je zábava na prvním místě.
Dosáhl si v eSubě všech svých cílů a snů nebo je něco, co tě opravdu mrzí?
To je zajímavá otázka, protože člověk po skončení „kariéry“ bilancuje, zda to opravdu stálo za tu dřinu a nespočet hodin strávených u PC. Už jsem o tom přemýšlel a moje odpověď je jednoznačná – WORTH IT. Díky eSubě jsem se podíval do zahraničí, zahrál si světové turnaje, poznal naprosto suprové lidi, užil si plno zábavy ve hře i mimo ni a doufám, že se budeme stále potkávat na lankách a třeba i mimo ně. Vůbec nic mě nemrzí, kdybych se měl vrátit do minulosti, nic bych neměnil (snad jen, že bych hrál protosse…j/k). 🙂
Jak vidíš budoucnost SC? Přeci jen šla scéna v posledních měsících dost dolů.
Nemusíme se bavit jen o budoucnosti české SC2 scény, ale i o budoucnosti SC2 světově a dokonce i o budoucnosti RTS žánru her. Já nejsem nijak překvapen, že SC2 upadá. Zažil jsem to samé v SC:BW, jednoduše ta hra je poměrně stará, datadisky žádnou zásadní změnu nepřinesly, logicky hráčů ubývá. Navíc v současné době je těžká konkurence free to play her, které jsou jednoduše dostupné. Teamové hry byly, jsou a podle mě vždy budou populárnější než 1v1 hry. Mladí hráči preferují jednodušší MOBA a FPS hry a rádi hrají s kamarády. SC2 se bude hrát ještě dlouho, hlavně v Koreji, obdobně jako SC:BW, mezinárodní scéna postupně upadne, ale nepovažuji to za žádný propadák nebo šok, podle mě to je přirozený vývoj.
Pro mě budou vždy vrcholem 1v1 hry, za nejlepší hry považuji SC:BW a Quake. RTS typu StarCraft je královský žánr mezi PC hry, jež ale vždy hrálo míň lidí a postupem prostě upadají. Osobně si myslím, že jakmile jednou vyjde Warcraft 4, uvidíme zase boom v RTS žánru.
Co by vlastně taková správná RTS měla mít, aby se chytla mezi běžnými hráči?
To je otázka za milion korun. Základem podle mě je, aby hra byla co nejvíce o skillu a co nejméně o náhodě. Musí být noob friendly, aby přilákala začátečníky, ukázala jim co a jak, nutila je hrát ve formě nějakých odměn apod. Současně ale musí být i pro hardcore hráče, které zajímá jen jak být co nejlepší a ponížit soupeře. Gameplay musí být záživná pro hráče, aby měli více možností, ale současně, aby hra nebyla jen o náhodě. No a samozřejmě přiměřená balance ve všech fázích hry. Pro diváky musí být gameplay zajímavá a přehledná tak, aby člověk „viděl“ skill těch hráčů, což podle mě skvěle splňuje dnešní CS:GO.
WarCraft 4. Pokud vyjde, budeš to v něm zkoušet? Dočkáme se nějakého malého comebacku v jiné hře nebo už je pro tebe gaming uzavřená kapitola a maximálně občas zapaříš právě StarCraft?
Pro mě jsou hry z kompetitivního hlediska již pasé, rád si zahraju for fun, ale už nemám žádnou motivaci trénovat a vyhrávat turnaje. Pokud vyjde WC4, určitě nemůžu vyloučit, že si ho koupím a trochu zapařím. Akorát se bojím, jak moc mě Head vyklepne hehe. Stále mě nicméně baví se na hry dívat a snažím se udržet aspoň základní přehled o gamingu.
Vzkázal bys něco začínajícím nadšencům do RTS? Nějaké takové rady do života od ostříleného borce 🙂
Člověka hlavně ta hra musí bavit, to je základ. Nicméně jako vše v životě, je to prostě o těžké dřině a věnování se něčemu naplno. Samozřejmě bychom se mohli bavit o detailech, jako zaměřit se na mechaniky, micro apod..to ale podle mě nemá smysl. Moje rada je hodně hrát a o hře přemýšlet, analyzovat své chyby a neustále se učit. Největší motivací, tedy aspoň pro mě, byl pocit neustálého zlepšování. Pak to už jde skoro samo.
Leave a Reply
You must belogged in to post a comment.