Pohled TrackMania sekce na rok 2011 – 2. polovina

Big Shock! Grunex TMNF LAN 3v3 – 20.8. (KubaYz)

2. místo – eSuba A (HakkiJr, Kubayz, Lomich)
3. místo – eSuba B (Prcek, Yazoo, Daves)

Historicky první týmová lanka u nás, pořádaná herním portálem Grunex, do nás vhrkla mnoho očekávání. Já osobně jsem se ale víc těšil na den před lankou, jelikož jsme s Hakkim spali u Sharka, než na samotné hraní. Vezmu to chronologicky, ať to má hlavu a patu.V pátek 19.8. jsem z domova odjel do Prahy, kde jsem v metru náhodně potkal Hakkiho, se kterým jsme nakonec s vypjetím všech sil dorazili za Sharkem, který nás odvezl k němu domů. Jako první předsevzetí jsme si dali, že půjdeme brzy spát, abychom byli na lance „ready“. To se samozřejmě nepovedlo, protože Hakki přivezl doping, který nám Shark s radostí míchal s kolou a lil to do nás celý večer (zkušeně takticky, protože jel v jiném týmu). Nakonec jsme spali asi dvě hodiny a okolo půl šesté ráno jeli vlakem do Prahy.  Po příjezdu jsme šli na metro a potom rovnou do BattleZone. Byli jsme tam asi jako první z hráčů a herna ještě nebyla otevřená, takže jsme chvíli museli čekat venku. Zanedlouho přišel nás třetí hráč – Lomich a náš tým eSuba.A by kompletní. Šli jsme tedy do herny, zabrali si místa vedle sebe, zapojili gamepady/klávesnice, seznámili se s adminem Homerem a začali se pomalu rozehrávat. Tento turnaj byl jedinečný i v tom, že mapy dopředu nikdo neznal a všichni hráči dostali stejný prostor pro trénink. Po vydání map všichni trénovali jako diví, akorát Juss měl v krvi ještě zbytkáč, tak to nebral tak vážně jako ostatní  . Zanedlouho jsme narazili na našeho největího soupeře – BigHeads (Sandro, Shock, Kappa). To bylo opravdu v prvních fázích turnaje a mapy jsme ještě neměli „zmáknuté“ nikdo, takže naši porážku nikdo nebral moc vážně. Ostatní zápasy jsme s přehledem vyhráli, ale potom jsme na BigHeads narazili znovu v play off, opět prohráli a spadli tak do loser bracketu. Nutno podotknout, že jsme v zápase spálili asi 5 match pointů, což se ukázalo jako zásadní chyba v rámci celého dalšího vývoje turnaje. Loser bracket jsme sice vyhráli (ve finále jsme porazili naše „béčko“, tvořené Prckem, Yazooem a Davesem), ale BigHeads už v tu dobu měli pauzu, protože do finále postoupili z winners bracketu, a tak hráli o jeden nebo dva zápasy méně než my. To asi hrálo rozhodující roli,  do finále jsme sice nastoupili poměrně seběvědomí, protože už jsme mapy uměli dobře, ale byli jsme velice unavení vlivem zápasů navíc a poměrně velkého tepla v herně. V samotném finále jsme se nedokázali tolik koncentrovat a dělali zbytečné chyby. Finále jsme tedy bohužel prohráli. Byli jsme ale rádi, že už je konec, protože turnaj byl vyčerpávající. 

Celkově bych tuhle akci ohodnotil kladně, i když je toho hodně co zlepšovat. Ale kromě toho, že se o nás celou dobu staral jen jeden admin (HoMer) a ostatní hráli LoLko, jsou to ale malichernosti, kterým se příště admini jistě vyvarují.

 k k

TrackMania Tournament (KubaYz)

2. místo jako tým

Soutěž s názvem TrackManiaTournament (TMT) je jedním z dvou online turnajů, které jsme za letošní rok odehráli.  Probíhal od léta v podstatě až do brzkého podzimu. Tenhle turnaj se hrál na mapách dlouhých 35-45 sekund, čímž se řadily mezi středně dlouhé technické mapy.  Do TMT jsme vkládali velká očekávání, jelikož většině našich hráčů mapy tohoto typu velice vyhovují. Nebyli jsme však jediní, kteří se ještě před turnajem viděli na „bedně“.  Věděli jsme, že v konkurenci nejlepších týmů světa to nebude jednoduché. Přece jen celky jako Team Acer, Dignitas, mX nebo RTA mají v kádru nejlepší a nejzkušenější hráče vůbec a samozřejmě překvapit mohl kterýkoliv z 96 přihlášených celků. Přejdeme tedy k samotnému průběhu turnaje
Do základní skupiny jsme dostali 4 poměrně slabé týmy (WDD, BT, ELF, MD) a jeden silný, složený skoro kompletně z reprezentantů Finska. Konkrétně se jednalo o tým UMF. Zápas od zápasu jsme se zlepšovali a vyhráli čtyři zápasy nejvyšší možnou výhrou, poslední proti UMF poměrem 2:1. Skupinu jsme tedy vyhráli a přitom ztratili pouze jednu mapu z patnácti.
V play-off jsme jako první narazili International Racing Clan (IRC), který jsme s přehledem porazili 3:0 a postoupili tak do osmifinále. Tam jsme se potkali s celkem Dynamics (DYN), kterému jsme opět nedali šanci a vyhráli 3:0. Před námi bylo čtvrtfinále a stoprocentně nejtěžší zápas za celý turnaj. Brazilský tým Seven Eleven (711) je asi nejlepší neevropský tým na světě a v té době měl ve svém kádru mimo jiné i hráče Vini, který se v minulosti účastnil mnoha světových LAN akcí jako WCG nebo ESWC. Nebyl ale jediná opora týmu, jména jako Yam, Kael nebo Maxil taky nutno zmínit. Na zápas jsme se dobře připravili a vyhráli opět 3:0, přičemž jsme se ocitli v semifinále. V tu chvíli jsme si řekli, že musíme vložit do tréninku maximum, což jsme nakonec také udělali a „přejeli“  nejlepší švédský tým Replica 3:0. 
Před námi bylo finále, ve kterém jsme se utkali s Teamem Acer, který minulý rok vyhrál snad všechny turnaje které jen mohl a byl jasnou světovou jedničkou v čele s legendou celé TrackManie – Frostbeulem, následovaným samými zvučnými jmény – Beppo, Tamarillo, Shief, JWH, Sanro, Wells atd. Na finále jsme se připravili co možná nejlépe to šlo, ale měli jsme jeden velký hanicap. Hakki Junior odjel se školou do Chorvatska a my tedy postrádali jednu z našich dvou největších opor (tou druhou byl samozřejmě Tween). Přesto nás nikdo neodepisoval a anketa o vítězi turnaje na webu TMT byla vyrovnaná. Do finále jsme nastoupili se seběvědomím, které nám však soupeř velice oslabil, když nám na první mapě nadělil „kanára“. Přesto jsme se na druhé mapě vzpamatovali a dlouhou chvíli vedli. V ten moment se u jednoho hráče z Aceru objevil technický problém a zápas byl zhruba na minutu pozastaven. To nás vyvedlo z koncentrace a soupeř nám nedovolil asi 4 body v řadě a vyhrál i druhou mapu, skóre bylo 7:4. Přestože jsme už věděli, že jsme finále prohráli, chtěli jsme zápas dohrát celý a hráli tedy i třetí mapu. Ani tam se na nás štěstí neusmálo a prohráli jsme ji 7:2. Za celý turnaj jsme ztratili kromě finále jen jednu mapu z 27, což je pozoruhodné. Lepší už byl jen Team Acer, který neztratil ani jednu za celý turnaj.Sestavu, statistiky a zápasy si můžete prohlédnout ZDE.

Stadium Team Championship 8 (Edgee)

5.-8. místo jako tým

Letošní ročník Stadium Teams Championship (STC) jsme si nemohli nechat ujít. Je to z hlediska týmového soutěžení akce roku, jelikož se jedná o nejprestižnější soutěž mezi klany. Souběžně se STC běžel i Nations Cup, kde naši hráči tvořili jádra obou týmů a Slovensko nakonec získalo bronzovou pozici.
Základní skupina pro nás nebyla nijak obtižná a stejně tak tomu bylo v prvních dvou kolech playoff. Bohužel 3. kolo se krylo s ESWC, tudíž jsme postrádali hakkiho a Toniho (tween to stihl ale nebyl natrénovaný). Naše značně oslabená sestava na RAGE nestačila, ale i přesto jsme skončili pěkném děleném 5.-8. místě. 

ESWC 2011 – 21.-25.10. (hakkiJunior)

1. miesto hakkiJunior
2. miesto tween

Posledná veľká akcia pre mňa v tomto roku sa konala 21.-25. októbra. Kvôli letom sme vyrazili z domu už 19. okt. Večer som stihol dať s Tonim ešte romantickú prechádzku po Blave, najedli sme sa a šli sme na letisko. Počas cesty v MHD sme nabrali aj tweena. Do Paríža sme prišli až skoro ráno, cestou sme našli  nejaký arabský fastfood, hodili dačo doseba a šli sme na hotel. Metro v Paríži je typické svojimi malými tenkými chodbami. Celkovo mi prišlo ako celkom dobre zachovalé. Počas cestovania sme prebrali hádam všetko čo sa dalo a dohodli sme sa na pár pravidlách. Jedno z nich bolo, že pokiaľ niekto z nás vojde do metra, a ďalší nestihnú, čakáme sa na ďalšej stanici. Ešte v ten istý deň sme bežali na metro a jediný kto ho stihol som bol ja. Pravdaže Toni zostal s tweenom, keďže tween nemal telefón. Toni mi ukazoval vystrčený palec smerom hore, polahodil môjmu egu, ale potom ma napadlo, že mi ukazuje, aby som vystúpil na prvej stanici. Neriešil som to nejako, veď stane sa. Lenže to som nevedel čo ma čaká na tej stanici. Môj pohľad na francúzske metro sa razantne zmenil. Vystúpil som a bolo to najväčšie ghetto aké som kedy videl. Bordel, minimálne 8 ľudí tam žilo a mal som pocit, že horšie miesto som na čakanie ani nemohol mať. Jediný kto tam čakal na metro som bol ja a jediní ľudia, ktorí vystúpili z metra boli Toni a tween. Ale vráťme sa k téme.Prvý deň sme oddychovali, urobili prieskum v okolí, nakúpili zásoby a poobede sme sa šli zaregistrovať na ESWC. Ešte sme sa stihli prejsť rovno k turnajovým počítačom, pokecali sme s hráčmi, ktorých sme tam stretli a šli sme pomaly naspäť na hotel sa pripraviť na ďalší deň. Každý deň sme zakončili v Subway. Druhý deň sme pohrali zápasy pozreli sme si výstavisko, zoznámili sme sa s týpkom od Razeru, ktorý bol očarený z toho, že akého máme sponzora, keďže Razer prezentoval novú Red bull hru.Tretí deň bol najdôležitejší z celého výletu. Rýchlo sme pojedli na hoteli čo nám ešte zostalo a šli sme na výstavisko. Dostal som sa do finále, ktoré som neskôr vyhral. Robili sme rozhovory pre najrôznejšie televízie a portály a pravdaže fotky. Večer sme zas ako vždy zakončili v Subway. Pri prezeraní videí sme dospeli k názoru, že musíme niečo robiť so svojou slovnou zásobou, a tak sme celý večer vymýšľali tresty kto poruší zákaz.Hneď ráno štvrtého dňa som klikoval a drepoval, lebo som naň zabudol. Inak sme mali celý deň voľný, večer sa chystala ESWC party. Cez deň sme sa poprechádzali po meste.  Nachystali sme sa a šli sme na párty. Tweena sme kvôli veku nechali na izbe ;D Keď sme došli do klubu, bol som zvedavý či SBS pustí aj mňa, keďže som mal vtedy 17 rokov a párty bola od 18. Celkom sme to vychytali. Vo Francúzsku majú na občianskom vymenené dni s mesiacmi, a tak vyšlo, že mám 18 rokov. Poriadne sme oslávili titul, zabavili sme sa a šli sme na hotel. Len pre zaujímavosť, cesta späť na hotel nám trvala 5x dlhšie ako cesta na párty, kvôli nočným busom a faktom, že sme väčšinu cesty šli pešo a dokonca raz zabudli vystúpiť z autobusu.  Piaty deň sme sa ráno zobudili celkom rozbití, hlavne ja teda. Nejako sme sa pobalili, snažil som sa ešte dospať v metre čo som zameškal ale nedalo sa. Do Blavy som prišiel okolo siedmej večer, rozlúčil som sa s chalanmi a šiel som domov.

Pohled zahraničních top hráčů na naše výkony

 Bergie: No co bych tak řekl… byli jste výteční a ukázali jste vaši sílu na ESWC

 Tamarillo: Chlapci z eSuby měli výborný rok, zejména díky Erikovi „hakkiJr“ Leštachovi a Marku „tween“ Pacherovi. Poznal jsem tyhle kluky tento rok v Miláně a kromě toho, že se s nimi velmi dobře povídá, jsou každý jiný a oba plni potenciálu. Přestože se jim nepodařilo být první v Miláně, vyjeli si top2 na ESWC, kde byli prostě senzační. Tým sám taky udělal pokrok: nejenom tito dva, kteří jsou motorem týmu, se zasloužili o úspěch týmu. Dokázali se dostat do finále TmT, kde si vedli velmi dobře a i v jiných turnajích a to i přesto, že je to čistě česko-slovenský tým. Tento tým může být postrachem pro každého na světě!