O MSI Grunex European LAN s MiW.aeroxem

První evropská lan akce na české půdě pod hlavičkou Grunexu je úspěšně za námi. Proto by nebylo od věci, abych alespoň touto formou všem organizátorům poděkoval za hladký průběh a příkladnou reprezentaci české scény.

Nyní však k samotému článku. Abych řekl pravdu, příliš dlouho jsem se nerozmýšlel, koho po skončení turnaje oslovím. Moje volba celkem pochopitelně padla na devatenáctiletého  Boudewijna „aerox“ Verlegema, který mě mimo svého sniperského umu oslovil i tím komentátorským. Možná si vzpomínáte na grand finále, kde se do spolukomentování vedle ikony českého progamingu  Nikolaie „Mazarini“ Lazareva pustil právě aerox a alespoň pro mě dokázal z vrcholu celého turnaje udělat pořádnou show. Mimo „shoutcasterské“ premiéry jsem se dozvěděl něco o průběhu lan akce, ale i budoucích plánech  Malice in Wonderland.

Ahoj aeroxi, nejprve bych ti chtěl ještě jednou pogratulovat ke krásnému 3. místu na MSI Grunex European LAN. Jak se nyní cítíš?
Ahoj mollissi, díky! Z naší hry jsem naprosto unešený! Před turnajem se objevilo několik problémů, které bylo nutné vyřešit. Jednalo se o zdlouhavé hledání pátého hráče (MiW na tomto turnaji hostoval Skeir, pozn. redakce), minimum času na trénink, což byla především moje chyba, vážně (úsměv) a neustálé obviňování z cheatingu. I přes to jsme dokázali odehrát opravdu skvělý turnaj, vyjma několika zbytečných chyb ve skupinové fázi. V play-off to bylo již mnohem lepší, nikoho tedy nemůže překvapit, že se cítím opravdu skvěle.

Zmínil ses o minimu času na trénink. Věřili jste i přes to, že můžete na konci turnaje stát na bedně a za sebou nechat řadu známějších soupeřů?
Řekl bych, že nám to šlo opravdu neskutečně a to i přes fakt, že intenzivní příprava na turnaj trvala pouhý týden. Našim hlavním cílem byl postup ze skupiny, který měl posloužit jako svědectví toho, že necheatujeme. O dosaženém výsledku se nám snad ani nesnilo. Čelili jsme nejlepším týmům Evropy a všechny odehrané zápasy, vyjma toho s Online Kingdom, byly zkrátka skvělé. V tomto ohledu můžu určitě mluvit za všechny, když řeknu, že o možnosti dostat se do finále  padaly před turnajem pouze vtípky. Jakmile jsme se však k této metě přibližovali, bylo to naprosto neuvěřitelné.

Jak jste se dopravili do České republiky a jaká vlastně byla cesta?
Cesta proběhla naprosto v pohodě. Společně s HAYAem jsme letěli z Amsterodamu, odkud to byl do České republiky kousek (let trval asi hodinu a deset minut). Po setkání s bleakem na české půdě následoval přesun na ubytovnu. Stephen a Skeir se však do tří hodin neukázali, takže jsme se rozhodli prozkoumat okolí sami. Když to shrnu, všechno šlo opravdu hladce, bez zpoždění a jakýchkoliv problémů s hledáním.

Los vás poslal do skupiny B. Věřili jste si na postup? Přeci jen zde bylo několik aspirantů na nejvyšší příčky, jmenujme například Phantasmagorii, LowLandLions, či eSubu.
Ve skutečnosti ano. Štěstí, že nás minula skupina smrti. Věřili jsme, že když postoupíme, bude to ze 3. nebo 4. místa, protože dle papírových předpokladů měli být LowLandLions a Phantasmagorie nad naše síly. Stále v nás ale žila naděje, že můžeme porazit eSubu a ostatní týmy ve skupině. Po prvním zremizovaném duelu proti LowLandLions nám stouplo sebevědomí, ovšem hned poté následovaly dvě porážky od  Phantasmagorie a Clanu Poland, které nás donutili k týmové poradě. Věděli jsme, že teď musíme zabrat nebo končíme. A jelikož se nám podařilo všechny zbývající střetnutí vyhrát (některé opravdu velkým rozdílem), slavil se postup.

Po sobotních skupinových bojích na vás hned v prvním nedělením zápase, čtvrtfinále winners bracketu, čekal maďarský tým ANEXIS. Myslíš si, že bylo ve vašich silách dlouhodobou evropskou jedničku a hlavního favorita turnaje porazit?
No jo, ten zápas proti ANEXIS.  Hráli jsme s nimi několikrát „na onlinu“ a při posledním zápase nás doslova „převálcovali“. Takže když byl vylosován Strike, panovaly v týmu obavy, že nás opět zničí. Dokázali jsme však hrát daleko lépe, než kdy předtím a ANEXIS na této mapě porazit. Na Citystreets to byl ovšem jiný příběh. ANEXIS nám i přes vyrovnanost internetových střetnutí na této mapě ukázali svoji skutečnou sílu. Jako poslední přišel na řadu Crash a naše vedení 11-5. Začínali jsme už pomalu věřit ve vítězství, ovšem ANEXIS si za tohoto stavu vyžádali oddechový čas, což se ukázalo jako klíčové. Od té chvíle totiž neztratili jediné kolo a dovedli zápas do vítězného konce. Ani teď mě nenapadá, co jsme v ten daný moment měli udělat, abychom vyhráli. Přesto si myslím, že kdybychom na to přišli, porazili bychom je. Bohužel, to se nepodařilo.

Po prohře s ANEXIS vás čekal pád do losers bracketu, kde jste se postupně střetli s českým teamem Cracked gamers, Phantasmagorií a LowLandLions. Který z těchto zápasů byl podle tvého názoru nejtěžším a proč?
Řekl bych, že zápas proti Phantasmagorii. Po prohře s ANEXIS nebylo naše psychické rozpoložení vůbec dobré, ale především díky povzbudivým slovům Vaeho (úsměv), jsme si uvědomili, že za výsledek zápasu proti evropské jedničce se nemusíme v žádném případě stydět, ba naopak, za předpokladu, že předvedeme obdobnou hru, můžeme Cracked zdolat. K zápasu s Phantasmagorií. Dobře jsme si pamatovali na výprask ze základní skupiny, což nás poměrně dlouhou dobu svazovalo.  Za nepříznivého stavu 12-15 však přišel zvrat, kdy jsme si ziskem tří bodů dokázali vynutit prodloužení, ve kterém nebylo ani těch nejmenších pochyb o tom, kdo zvítězí. I přesto si dovolím tento zápas označit jako jeden z nejnapínavějších v mé kariéře. S LowLandLoins to bylo opět něco jiného. Posílení předchozím vítězstvím jsme do zápasu vstupovali s pocitem, že nemáme co ztratit. Když padla volba mapy opět na Strike, zhostily se nás lehké obavy, neboť právě na této mapě je soupeř vůbec nejsilnější. Dokázali jsme však odehrát skvělý zápas, i když mně osobně se z počátku vůbec nedařilo (úsměv). Jakmile jsem se dostal do hry i já, nebylo co řešit. Zápas se nám podařilo ukončit fantastickým výsledkem (16-10, pozn. redakce). 

                                                     MIW při vyhlašování výsledků (zleva Skeir, HAYa, aerox, bleak, Stephen)

V dalším kole, ve finále losers bracketu, přišel na řadu česko-holandský týn Online Kingdom. Kde spatřuješ hlavní důvod vaší porážky?
Abych řekl pravdu, stále nevím, co bylo špatně, jednoduše nás přehráli. Podle lidí, kteří hru sledovali, nehráli OK úplně vážně a možná právě tento faktor byl pro vývoj hry klíčový. Vím jenom, že to s námi šlo z kopce a ať jsme se snažili sebevíc, nešlo s tím nic udělat. Také kvůli tomu byla naše prohra tak výrazná. Ale všechna čest Online Kingdom, hráli opravdu výborně.

Poté proběhla tvá premiéra coby komentátora a upřímně, já se skvěle bavil! Měl bys podobné příležitost využívat častěji, nemyslíš?
Popravdě, ne. Už jsem se na toto téma bavil s několika lidmi a tak zkusím vypíchnout alespoň ty nejdůležitější věci. Za prvé, bylo pozdě. Téměř všichni už odešli pryč a Mazarini se mě zeptal, zda-li bych s ním nechtěl komentovat grand finále. Samotná hra však plynula neskutečně pomalu, takže jsme se místo zápasu věnovali nesmyslnému „tlachání“, což je v okamžiku, kdy máte spolukomentovat opravdu velká chyba. Pak jsem uviděl ty znuděné tváře lidí v herně a tak mě napadlo, že zkusím zápas oživit vtipnějším komentářem, abych alespoň trošku pozvedl náladu. To vyústilo v debatu mezi přihlížejícími. Někteří si mysleli, že je to sranda, jiní to brali jako hovadinu, co kazila přenos. Nejprve bych se tedy všem rád omluvil, opravdu jsem nikomu nechtěl pokazit zážitek ze zápasu. Musím uznat, že to byla chyba, zvlášť, když se to nelíbilo všem. Nicméně na naši obranu musím říct, že Mazarini tam seděl jedenáct hodin, komentoval ve dvou jazycích a neustále mu někdo nadával a já byl z celodenního hraní zkrátka zatraceně unavený. Zřejmě jsme nebyli na komentování finále ta nejvhodnější dvojice. Ohledně zapomínání názvu lan akce chci říct, že to rozhodně nebylo schválně. Měl jsem obrovské „okno“, což ve skutečnosti nebylo myšleno jako vtip, jak si někteří mohli myslet. Jsem zkrátka jenom člověk a dělám chyby. Takže si nemyslím, že si to někdy zopakuji. Možná v soukromí, ale rozhodně ne na nějaké LAN akci (nebo při finále nějakého turnaje, na tom nezáleží).

Byli jste po vyhlášení výsledků někde oslavovat?
Já rozhodně ne! Necítil jsem se úplně fit už v sobotu a v neděli to bylo snad ještě horší, takže okamžitě po předání cen jsem zamířil do postele. Zbytek týmu vyrazil do města, ale ve skutečnosti to nedopadlo tak, jak si přáli. Nakonec jsme se tedy sešli na pokoji a měli takovou menší oslavu, ale nutno podotknout, že ta hlavní se odehrála po vítězství nad LowLandLions (MIW si v tento okamžik zajistili třetí místo, pozn. redakce).

Máme tu konec prázdnin. Co vaše plány do budoucna?
Vlastně nevím. Naším prvním krokem bude určitě návrat do sféry online hraní. Pak si zřejmě začneme hledat organizaci, která nám poskytne zázemí, abychom se podobných akcí jako byla ta od Grunexu mohli účastnit častěji a také abychom mohli zlepšovat naše postavení na Call of Duty 4 scéně. A co se stane potom je zatím ve hvězdách, ale nemohu se dočkat, až to zjistím.

Moje poslední otázka se bude týkat České republiky. Jakpak se ti tady líbilo, co Praha, české pivo, české holky…?
Z toho jsem trošku zklamaný, protože nebyl dostatek času a zároveň můj zdravotní stav mi nedovolil, abych Prahu poznal trošku lépe. Spoluhráči však říkali, že si zamilovali české holky. Místní pivo jsme bohužel neochutnali, jelikož jediné, co teklo proudem byla vodka (já nepil – úsměv). Co se týče mého názoru na Českou republiku…Strašně rád bych toho viděl víc ze samotného města, ale i to málo, co jsme stihli, bylo úchvatné (zvláště nasvícený hrad a jemu blízky kostel).

Děkuji ti za tvůj čas a odpovědi. Je tady něco, co by si chtěl vzkázat fanouškům eSuby, ale nejenom jim?
Chtěl bych poděkovat všem, kteří věřili, že necheatujem (přestože jich nebylo moc – úsměv) a všem, kdo nám pomohli dostat se až na MGEL. Za sebe bych rád poděkoval svému týmu a všem zúčastněným, protože díky nim jsem si lan akci v Praze opravdu užil. V neposlední řadě patří díky také tobě a všem, kteří si rozhovor přečtou.

ODKAZ na aeroxovi dema z turnaje.

Na tomto místě bych chtěl poděkoval především dvěma lidem, FireTightovi a Vinniemu za pomoc s překladem, který není zcela doslovný. U každé odpovědi však byla snaha o zachycení všech podstatných informací.