MST: Mnichovská výprava kýžený úspěch nepřinesla

Počet hráčů eSuby.Intel, účastnící se mnichovského turnaje, měl být původně 5. Několik dní před startem se ovšem z pracovních důvodů omluvil  Ondřej „DeViL“ Balušek. Pro výpravu citelná rána, jelikož právě DeViL měl být jedním z tahounů celé sestavy. Čtveřice  Reitor,  meny,  Veriol a  Wanty si tak musela poradit sama. Jediným pozitivem DeViLovi nepřítomnosti bylo, že si alespoň mohli hráči říct: „Bylo nás pět“. DeViLovo místo nakonec zaplnil  StorM, člen týmu Děravá Kapsa.

Celá osádka Enterprise se vydala na cestu v brzských hodinách sobotního rána. Cesta přes Německo nebudila žádné větší starosti, jelikož za A) je to Německo a za B) je na zdejších dálnicích neomezená rychlost, což nám v Enterprise vyhovovalo (Warp 10…). Jaké ovšem překvapení bylo, když nás cestou předjel konvoj asi pěti Smartcarů. My sdíleli údiv, v  Jumpově hlavě se každopádně již rýsovala myšlenka, že by celá výprava na příště vyrazila v nespecifikovaném počtu těchto „Chytrých aut“ a eSuba by tak na místo konání přijela stejně stylově, jako na lanky jezdilo kdysi CDS.

Po několika hodinách jsme dorazili do Mnichova. Cesta naší výpravy byla zřejmě poměrně sledovanou záležitostí. Jeden místní (zřejmě Jumpův fanoušek) na nás dokonce během odbočování zatroubil, aby nás pozdravil. Zlí jazykové sice tvrdili, že tím chtěl pouze upozornit na nesprávný způsob jízdy kapitána naší SC2 sekce, nicméně tato menšina byla demokraticky umlčena a asimilována. Během poutě městem došlo i na kulturní vložku, když Jump zjevně považoval lva na místním Vítězném Oblouku za Aslana a dožadoval se jeho vyfocení.

Příjezd na místo byl jinak bez větších problémů. O zaznamenání hodnou událost se postaral  Reitor, který se kvůli svým velkým schopnostem v němčině prohlásil nejen za hlavní hvězdu, ale i za hlavního tlumočníka naší expedice. Po zaparkování v ulici, ve které se nácházela budova s místem konání akce, bylo naší hlavní starostí jestli na daném místě můžeme bezplatně parkovat. Jakým štěstím pro nás bylo, že se na chodníku čirou náhodou objevila jedna z hlavních evropských hvězd turnaje  Socke. Náš tlumočník tak dostal úkol zeptat se Sockeho jak to s tím parkováním vlastně je. Celá tato výzvědná operace sice byla zbytečná, protože pár metrů od nás se nacházela cedule, jež vše vysvětlovala, nicméně jako možnost vyzkoušení tlumočníka dobrý.

Příchod do prostor turnaje a sestup do podzemí se nesl v duchu nebezpečné podobnosti s jednou nejmenovanou pražskou hernou. Organizátoři byli zjevně rádi, že jsme skutečně dorazili (jako by to ani nečekali), nicméně následně nás poslali zase ven. Ukázalo se totiž, že jsme přijeli cca o hodinu dříve a prostory ještě nebyly připravené. Nu což. Protější kavárna nám alespoň dala příležitost natočit nějaké to video (jenom kdyby ale Jump zmáčkl na kameře tlačítko nahrávání…).

Po menší pauze jsme se tak mohli konečně podívat, kde strávíme příštích 12 hodin svého života. Z počátku se vše zdálo býti v pořádku. To se ale rychle změnilo, když se  Reitor s  Wantym pokusili do předních USB portů v místních počítačích zapojit své klávesnice i myši. Výsledkem bylo okamžité vypnutí počítače, který se navíc poté i přes všemožnou snahu, přemlouvání a výhrůžky odmítal zapnout (zde náš tlumočník zjevně selhal). Organizátoři následně vše vyřešili výměnou napájecího kabele, ovšem jak mohlo USB vypálit napájecí kabel počítače je mi záhadou. To ovšem nebylo zdaleka vše, protože se následně ukázalo, že počet FPS na těchto ďábelských strojích byl silně nedostačující (50 FPS v úvodu hry) a navíc  menymu nešlo SC2 zapnout vůbec. Kromě toho byl pavouk přelosován asi 5 sekund před začátkem turnaje a absence wifi připojení mi znemožňovala aktualizovat výsledky a informace z místa dění. No prostě jako doma.

Netrvalo to dlouho a přišla ona slavná chvíle, známá z některých domácích lanek, kdy se z diváka  Jumpa stane skoro-organizátor Jump. Mnichovští ještě byli nakonec rádi, když mohl náš kápo vytáhnout svou velkou chloubu…. Řeč je pochopitelně o Alienware notebooku, na kterém během turnaje hrál  Reitor.

Rozlosování turnaje bylo v prvním kole pro naše hráče všechno, jen ne moc dobré. Reitor vyfasoval  GunGFuBanDu,  Wanty  Sockeho a  meny  Sohela. Přijatelný los měl  Veriol, který stanul proti  SaltTheWound. Paradoxně nejlepší větev pavouka dostal jediný neeSubák  StorM.

(Fun Fact: Pokud byste v úvodu turnaje sledovali pavouka na liquipedii, dozvěděli byste se o našich hráčích zajímavé věci. Například Veriol byl veden jako angličan, Wanty jako němec a meny dokonce jako ukrajinec. Asi vědí víc, než my…)

V prvním kole to tedy dopadlo poměrně předvídatelně. Všichni eSubáci spadli do LB, pouze StorM šel dál. Nutno dodat že Veriol byl k postupu docela blízko, nakonec ale prohrál 1:2. V LB se mu to navíc ukázalo osudné, protože stanul proti Reitorovi. Ten sice prohrál první mapu, nakonec se ale dokázal aktuální Mistr ČR vzchopit a kapitána eSuba Academy porazit. Společně s Veriolem skončil v prvním kole LB i druhý hráč Academy teamu Wanty.

Kromě  Reitora se v prvním kole LB dařilo i  menymu. Ten si poměrně hladce poradil s  Gisebertem 2:0. Druhé kolo ale již znamenalo stopku i pro tohoto harcovníka eSuby. Osudným se mu stalo PvP proti  Zethovi, které prohrál 1:2. Stejným kolem sice ještě prošel Reitor, nicméně ani ten se dlouho radovat nemohl. Ve třetím kole LB si na něj počíhal  Hanfy a přehrál jej 2:0. Reitor tak byl jako nejlepší eSubák v TOP 16, konkrétně obsadil 13.-16. místo.

Nejlepším čechem v turnaji byl nakonec StorM. Tomu se podařilo ve Winners Bracket probojovat do 3. kola, kde se mu velmi přakvapivě stal osudným  MMA. V LB pak již tento kapsář nic neuhrál a prohrál s  CPU 0:2, i tak si ale připsal 9.-12. místo, což je poměrně solidní výsledek. 1v1 turnaj se stal podle předpokladů kořistí korejských hráčů. Z vítězství se nakonec radoval po dramatickém závěru  Patience, se druhým místem se musel spokojit  MMA. Výsledky hlavního turnaje naleznete zde.

Dramatičnost se skutečně dala ke konci celé akce krájet. Velmi zajímavé bylo, že čím více hráčů opustilo místo konání, tím hůře fungoval internet. Začalo to sporadickými lagy (kupodivu to začalo krátce potom, co odešel Jump spát…), pokračovalo pády internetu v celé místnosti a vše završilo právě korejské finále, kde internet padal jak o závod. Sympatická, leč organizátory nepochopená, byla snaha  Veriola zjistit, jak je na tom lokální síť s pingem. Po zjištění výsledku byl Veriol adminy okamžitě vyzván, aby svou činnost ukončil. Některým lidem se prostě nezavděčíte…

V pozdních hodinách večerních začal i 2v2 turnaj, do kterého byly vkládány hlavní naděje naší výpravy. Na první místo si brousili zuby  Veriol s  Reitorem, kteří se netajili s názorem, že po výhře 2v2 turnaje na LanCraftu nemohou mít v nějakém Mnichově konkurenci. Výsledkem byla ale ve skutečnosti prohra v semifinále i v následném souboji o třetí místo, který se děl již v pokročilém stádiu rozkladu/úklidu místních prostor.

Akce nakonec skončila se zpožděním čítající 3 hodiny. Za normálních okolností by to byl ještě docela přijatelný čas, my bohužel ale ještě ten den odjížděli zpět do vlasti. Na dlouhé a dojemné rozloučení tak nebyl čas. Hromadné „Bye“ tak muselo všem stačit. V rekordně krátkém čase jsme pak naházeli všechna zavazadla do nákladového prostoru a rychle frčeli stejnou cestou, jakou jsme přijeli. Cestu zpět nám zpříjemnila Jumpova nahrávka divadelní hry „Vražda v Salóním kupé“, napsaná klasikem  Járou da Cimrmanem.

Hodnocení výpravy tak raději nechám na každém z vás. Výsledkově naši hráči nijak neoslnili. Spíše naopak, i když je pravda, že konkurence byla skutečně velká. Poněkud zklamáním byl 2v2 turnaj, kde se jednoznačně čekalo více. Samotná akce budí poměrně rozporuplné emoce a vše tak trochu připomínalo MČR 2012, samozřejmě ve výrazně menším měřítku. Admini se sice snažili všemožně pomáhat, nicméně zanedbanou přípravu nenahradí sebevětší snaha. Nám tak nezbývá než doufat, že se příští výprava do zahraničí konečně setká s nějakým tím úspěchem.

P.S: Bylo velmi zajímavé sledovat, jak Reitor, pro kterého to byla první zahraniční lanka, postupně měnil názor na německou kvalitu. Před odjezdem tvrdil, že se těší jak bude vše úplně v pohodě, protože to organizují němci. Bohužel jsem se jej na to nezeptal, ale myslím, že jeho představa o kvalitním zahraničí byla výrazně nabourána.

Konečné pořadí 1v1 turnaje

1.	Ai.Patience	700 €
2.	Acer.MMA	300 €
3.	Alter.Lambo	100 €
4.	Ai.Golden
9.-12.	DK.StorM
13.-16.	eSuba.Reitor
17.-24.	eSuba.meny
25.-32.	eSuba.Veriol
25.-32.	eSuba.Wanty

Odkazy:

• Fotogalerie
  
• Videoblogy (coming soon)