Might & Magic Heroes VI

Pokud má nějaká série v srdci Evropy na růžích ustláno, určitě to bude právě
Heroes of Might & Magic, která nás již dlouhá léta oblažuje perfektní a
chytlavou hratelností doplňovanou úžasným fantasy světem plným draků,
elementálů a medúz. I když to trvalo skutečně dlouhou dobu, nejslavnější a
pravděpodobně i nejlepší díl, Heroes III, se po mnoha slibech vrací a to v
novém grafickém 3D kabátku. Do rukou se nám nyní dostala beta, opravdu se po
těch letech vrátil třetí díl, nebo šlo opět pouze o plané sliby?

Když v roce 1995 vyšel první díl, žádné velké zmatky z toho nebyly. Ovšem
jako počátek úžasné série to stačilo. Už o rok později vyšel o mnoho
promakanější nástupce a spolu s ním se začala rýsovat ona skvělá hratelnost,
bez které by třetí díl nebyl tím nejlepším, co sérii potkalo. Možná dokonce
celou herní obec, protože zaujal obrovské masy hráčů a schytával skvělá
hodnocení. Čtvrtý díl, který vyšel v roce 2002, bohužel chytil špatný proud a
obrátil se zády ke třetímu dílu. A v současné době poslední díl, z roku 2006,
se snažil vrátit zpět ke hratelnosti třetího, což se mu částečně vymstilo.
Žádná velká sláva se nekonala a stále na trůnu polehává Heroes III. Věřte nebo
ne, vypadá to, že má nástupce.

Heroes VI má totiž onu geniální hratelnost, ovšem v současné, skutečně
povedené grafice. V singleplayerové hře se podíváme do rozpolceného světa, kde
se potomci vévody Slavy každý vydal jinou cestou. Tím pádem se tedy každý
postavil do čela jiné frakce. A tak se nám do rukou dostane 5 kampaní, přičemž
v každé si vyzkoušíme něco docela jiného. I když by to mohlo vypadat, že se
kampaně seřadí od nejlehčí po nejtužší, ve skutečnosti si je můžete zahrát v
jakém pořadí chcete a nic se nezmění.

Nové Heroesy se nechystají nechat příběh ležet v křoví, ale pořádně ho
profackovaly a proto se jenom čistě nebrodíte hordami nepřátel, ale zároveň
narazíte i na různé cut-scénky posouvající příběh do dále. Veškeré kampaně
budou propojené, ale až je dohrajete, získáte jednu ze dvou možných map. Hra
vám je vybere podle toho, zda jste se během hraní vydávali po cestě Dračí Krve,
nebo Dračích Slz. Tyto dvě se liší v mnoha věcech. Od questů, přes výběr
schopnosti hrdinů, až po jedinečné události v herním světě.  V každém
případě vás však čeká jiné vyvrcholení a to je to hlavní.

Na jednu z těchto cest budete střádat jednoduchými úkony. Během
singleplayerové kampaně se dostaneme k tzv. special events a většinou právě ony
rozhodnou, jestli po vás zůstane spousta krve, nebo spousta slz. Jednoduchým
příkladem je, když nějaké monstrum napadne nevinného občana. Zatímco s krví mu
okamžitě vjedete mečem do zad, spolu se slzami se pouze pokusíte ochránit
nevinného vyjednáváním a chcíplinu, co stojí proti vám, zabijete teprve když
začne hledat meč.

Hrdina není jen neschopné urozené princátko, ale dokonce si můžete vybrat,
co dokáže. V základní sestavě schopností patří výběr mezi Might & Magic, tedy
mezi sílou a magií. V každém z nich pak budete body rozdělovat do kategorií,
které se liší nejen podle rasy, za kterou jdete do boje, ale i podle toho, zda
je hrdina přímo bojovník, nebo mág, či právě podle cesty, kterou si vybral.
Schopnosti si bohužel nevybíráte z omezených možností, jako tomu bylo v Heroes
III, ale máte před sebou bezmála 50 možností při každém bodíku k rozdělení. A
pak babo raď, jestli si všechny pečlivě pročíst, nebo pro urychlení hodit bodík
náhodně.

O nějaké ty sloty se rozrostl i inventář hrdinů, avšak jen zřídkakdy se
zřejmě zaplní po okraj, protože i když se po světě válí itemů spousta, většinou
se rovnoměrně rozdělí mezi všechny hráče, jež v těch chvílích sjíždějí řeky.
Velmi chytrým způsobem autoři přistoupili k surovinám. V zásadě máme pouze 4
suroviny. Dřeva, kamen, zlato a nově také dračí krystaly, které nahradily
původně hned čtveřici vzácnějších surovin, jako byla síra, či rtuť. Leč se
jedná o zjednodušení, která nemají kovaní hráči příliš v lásce, v tomto případě
rozhodně autoři nešlápli vedle.

Co byste ale s těmi všemi dračími krystaly dělali, pokud by se někdo omezil
na pouhé sbírání a bojování. To však přenecháme méně komplexním hrám, tady před
vámi stojí město, které vám říká pane, a tak musíte stavět. Budov je zhruba
podobné množství, jako vždy dříve, ale důležitým faktem je, že se dohromady
postaví o mnoho rychleji. K tomu všemu se ještě dračí krystaly mohou využít při
samotném verbování jednotek.

Změna je život, ale to zde snad nikomu říkat nemusíte. I když byl v minulém
díle skutečně hezký interface města a prolézání všemi budovami bylo přímo
překrásné, využil to málokdo. Proto zde opět máme pouze obrázek s pár stavbami,
ale pokud se vydáte na samotnou mapku a přiblížíte obraz, naráz uvidíte
fascinující městečko, i když ne zrovna živoucí, rozhodně stavbami oplývající až
po okraj. Takovou třešničkou na sladkém dortu jsou skutečně rozmanité stavby u
každé z pěti frakcí.

Rozhodně ale městečko není ani v nejmenším pro okrasu. Samozřejmě musíte
verbovat vojáky, cepovat podpůrné bonusy, ale i sledovat, jak si na tom celkově
vedete. Tržiště se nemuselo o nic rozrůstat, ale je uspořádáno až obdivuhodně.
V oblasti nakupování hrdinů máte možnost si okamžitě vybrat ze dvou
spřátelených frakcí. Samozřejmě máte možnost mága, bojovníka a takové ty
zbytky, jakých je ve hře plno. Také si můžete brát pod patu kouzla, projíždění
městečka a mnohé další, ale to už je snad klasika, kterou nejde potratit.

Co se týče jednotek, staví se před vás kolem 8 různých bojovníků, lučištníci,
mágové, nebo samozřejmě i bojovníci na blízko. Celkem jsou tři stupně potvůrek,
logicky od nejslabších po nejsilnější, ale vrcholem už bohužel nebývají všemi
opěvovaní dráčci, protože v novém díle dostali takový ten třetí rozměr, při
kterém jsou neskutečně důležití a uvidíte je pouze výjimečně. Možná až na
čínského, ale to je na delší povídání. Možnost upgradu na druhý stupeň zůstala
a spolu s ní i velmi hezké projíždění všech vlastností jednotek.

Snad je jasné, že Heroesy jsou v první řadě o soubojích s tunami nepřátel.
Nikdy se nejednalo o zápasy na pár sekund a museli jste přemýšlet. Na lehkou
obtížnost možná ani to, ale už na střední se musí začít mozkové závity vytáčet
do neobvyklých rychlostí, jinak velmi rychle nebudete vědět, kde vám goblini
stojí. I když by se dal výčet pravidel vypisovat pět hodin, základ zůstal
stejný. Několik bojovníků, výjimky mají i kouzla, máte hrdinu a všichni
dohromady mohou udělat maximálně jeden a půl tahu na kolo, kterých je
samozřejmě neomezený počet. Některé tužší souboje so mohou protáhnout i na
desítky minut, ale to už bývají skutečné výjimky.

Naprostá většina trvá stěží pět minutek, ale na rozdíl od předchozích dílů,
pokud šlápnete vedle, nikdo vám nedá možnost táhnout zpět, musíte nést následky
za svá rozhodnutí. Anebo ne. Hned poté, co vás ožužlají a vyplivnou, máte
možnost si to s nimi v tu chvíli rozdat znovu. Tlačítko reset se objeví pokaždé
a nejednou ho neoželíte s úšklebkem na tváři, protože i když to znamená zase o
něco uzpůsobivější hratelnost, v tomto případě jedině správnou cestičkou.

O něco méně intuitivní je zjednodušení v souvislosti s tím, že ještě před
samotnou bitvou se můžete podívat, jestli jsou oproti vaší skupině
„low,“ „high,“ „deadly,“ či podobné předem určené
bitvy. I když průběh můžete značně ovlivnit, většinou deadly nezvládnete nikdy
a spolu s high vám zbydou lučištníci. Ale řídit se tím nemusíte, do toho vás
nikdo nenutí, navíc mnohdy opomenete týdenní bonusy, které v onom případě, kdy
jdete proti deadly, suverénně pomohou vám nepřítele svléct až do spodek.

Velmi působivou novinkou jsou v SP bossfighty, ve kterých jdete proti
neohroženým a také neochočitelným monstrům bez přílišné naděje a samotné
souboje s nimi bývají tužší než železná placka z Třineckých železáren. Jako
ozvláštnění na vás nemusí vyskočit jen nacepovaný hrdina s levelem 50, ale
většinou naopak příšerka, jako obrovská tarantule, což se dá odměnit jedině
potleskem. Co se týče práce s těmito příšerami, to si dali grafici neskutečně
záležet.

Pokud se něčím jakýkoli z předchozích dílů proslavil až po paty božstva,
rozhodně to byl multiplayer u jednoho počítače s většinou nepříliš omezeným
počtem hráčů, takže jste mohli sledovat film v televizi a mezitím jste se hezky
prostřídávali u počítače. Takovýchto kratochvilek vás nikdo zbavovat nebude a
hraje se to opět s úsměvem na tváři, protože se zasmějete nejen při vzájemných
soubojích, ale i vzniklých situacích, kdy jde kupříkladu neporazitelný býk s
tuctem hradů proti osamocenému prosťáčkovi, co je rád, že může verbovat
sedláky.

Snad je jasné, že ani normální multiplayer nezůstal opomenut, ale hodně se
spekulovalo o grafické stránce věci. Tedy až do té doby, kdy se zrodily první screeny,
které naznačovaly něco famózního. A ono to famózní také je! Heroes IV sice
přišel poprvé s 3D grafikou, ale nebyla zase až tak krásná. Páty díl zase byl
hezký, ale vše ostatní šlo do kytek a tak se před nás nyní staví hezký
kompromis, za který se podávají oběti bohům. O audio vizuálu hezky doplňujícím
fantasy atmosféru ani nemluvě.

Pokud se dá něco na novou star, jménem Heroes of Might & Magic, říct,
rozhodně nikdo nebude šetřit chválou, protože koneckonců nic jiného ani použít
nepůjde. Hra své laťky neskrývá a ty se tyčí někde ve výši korun nejvyšších
stromů. Takže pokud si už nyní předobjednáte, nebudete litovat, protože se
opravdu jedná o Heroes III ve 3D grafice a s mnoha malými vylepšeními k tomu! A
to je to, co jsme chtěli od pětek, od čtyřek, ale ani jednou se to nepovedlo.
Nyní už můžete zajásat a konečně se vám do rukou dostane to, po čem jsme
všichni bez výjimky toužili posledních deset let.