Max Payne 3 – Zpátky a plešatý

Lidé stárnou rychlostí japonského Shinkanzenu, což je mimochodem jeden z nejrychlejších vlaků na světě, takže se není co divit, že spolu s lidstvem velmi rychle stárnou i hry. Nebyl by to ale Max Payne, aby se na zaběhlé principy nadšeně nevy… ehm… kašlal a raději všem ukázal, že stárnutí je výsadou a lidé by si ho měli vážit. Od dotěrného mladíka s napomádovaným hárem až k nebi se proměnil v uzavřeného ochlastu s pivním pupkem a pleškou, jejíž odraz by se dal bez problémů poměřovat s vyleštěným zrcadlem. Jak to však u legendárních hrdinů bývá, co se charakteru týče, jeho mysl se nepohnula ani o píď, a když byste ho pustili k mírové konferenci s drogovým kartelem, jediný, kdo by z ní vyšel živ a s úsměvem na tváři, by byl právě on! Při zhlédnutí prvních záběrů na „nového“ Maxe si však akutně musíte pomyslet: „Opravdu vzhled hrdinů nemá na nic vliv?!“

Podíváme-li se na Duke Nukema v jeho sto letech, bude vážně nutné říci, že je stále takový, jako zamlada. Je cool, je boží, jenže co ostatní legendy? Co se týče Maxe a vůbec celé jeho série, sic zestárla, hry si stále drží nevídanou kvalitu, nabývají co do epičnosti a ostatní mají ze stárnoucího hlavního hrdiny ještě mnohem více nahnáno než kdy dříve. Je dosti možné, že za to může fakt, že otěže nad hrou byly předány do rukou Rockstaru, kteří na co sáhnou, to se podaří. Tato jistota ale neplyne pouze z naprosto hvězdné série GTA, ale i z novinek, jako je L.A. Noire, či Red Dead Redemption. Vývojářům z Remeda Studios se nedá upřít, že vytvořili jednu z nejúspěšnějších herních sérií vůbec, jenže proč nedopřát slávu těm, kteří ji dovedou až k naprostému vrcholu? Ale ano, máte pravdu, jedno slovíčko tu chybí – „možná!“
 

Příběh třetího dílu vede vysloužilého detektiva s těžkým osudem za ručičku do zcela jiných míst planety než kdy dříve. Od New Yorku se přesouváme do brazilské metropole Sao Paula. Osud Maxe tvrdě nakopal a možnost soukromé prácičky v zahraničí se mu proto náramně šikla. Aby jeho dosavadní zkušenosti nezůstaly neuplatněny, jeho úkolem se stane ochrana zbohatlé rodinky, která však ve svých kořenech měla zapsáno něco málo nekalým písmem, což nyní vyplývá na povrch a drsným způsobem postihuje právě Maxe. Jeho život už tu není v bezpečí. Celé brazilské podsvětí spřádá plány, jak ho s ráznými efekty rozstřílet na kousíčky, upéct je a dát nažrat vyhladovělým piraňám. Začátky často bývají těžké, ale vážně se tohle může stát i někomu jinému, nežli právě Maxovi, či jeho blízkým?

Pokud vás čistě náhodou předchozí díl minul a svými kulkami vám pouze dopomohl od pár nyní proděravěných klobouků či deštníků, vězte, že podobná prokletí ho pronásledují již od dob, co se vydal dělat detektiva. Právě nechvalně proslulá práce způsobila, že jeho láskyplně oddaná žena a malý synek byli násilně zavraždění. Když se to tak vezme, 99% populace by se zhroutila a začala bulet jako malé děcko už po této události, ne tak Max Payne, který nepřízeň osudu ustál a rozhodl se pro nevybíravou odplatu. Bohužel, znovu se zamiloval a druhá, stejně krvavá rána už uzavřela do sebe i takovou legendu. A pak to jelo – drogy, rum, léčebny, vyhazov, no prostě nic pěkného. Ale, jak víte, je zpět, a i když ho nepříjemné vzpomínky nadále pronásledují, přišel na to, že žít se má okamžikem, což pro něj znamená surový boj o holý život nehledě na jeho perfektně vyholenou hlavu.

Pokud se dá každému hrdinovi přisoudit jedna charakteristická speciální schopnost, u Maxe se ani nemusíte rozmýšlet. Kdo by si alespoň jednou nezkusil zcela zastavit čas, proplížit se do místnosti zezadu, postřílet každého, kdo mu přijde na oko, a pak už jen znovu rozjet hodinky na plné obrátky a sledovat těla volně padající k zemi. Na podobné chvilky se nezapomíná a u Maxe to platí dvojnásob. Od minulého dílu se navíc Max něco málo o bullet-timu dočetl, a tak mu jeho ego s dalším zastavení času vzroste ještě o pár metrů nahoru. V první řadě si ho užijí spíše vášnivější zabijáci, neboť když se podíváte, jak moc bolestivé situace pro vaše nepřátele bullet-time znamená, mohlo by se vám udělat špatně, protože ani zde se s mrtvolami na úkor právě zpomaleného času nešetří.

Stejnou měrou se ale o hru zaslouží i bullet-cam. Pro neznalé se jedná o pronásledování kulky kamerou ve (překvapivě) zpomaleném čase. Následné zaboření náboje do hlavy potenciálního člena gangu, který po vás jde, už vyústí jen v nepěkný výraz zasaženého a vaší spokojenosti, neboť je vaše cesta opět snazší a bude snad i rychlejší. Zbraně Maxe bohužel nečítají žádná překvapení a arzenál je totožný s těmi minulými. Žádná vzdálená budoucnost s laserovými puškami, ani meče z období středověkého. Prostě pistolky, brokovnice, RPG, sniperky a co je nejdůležitější, také samopaly, které Max využívá téměř instantně. Dalo by se říct, že nic nového pod sluncem nás nečeká a byla by to pravda, jenže se musí Rockstaru věřit, že ty staré dobré kousky skládačky jménem Max Payne poskládá s laserovou přesností a příběhovým, nebo v horším případě multiplayerovým, nasazením.

Již od dob prvního dílu se Max Payne vymyká všem zaběhlým principům a s klidným svědomím všechny dosavadní klasiky rozstřílel, a když dílo dokonal, začaly se používat jako cedníky na opravdu povedené hry. Dírky byly obrovské, ale i tak těmito cedníky neprošla ani další z inovací – náš milovaný bullet-time, který se už ale dnes vidí na každém rohu. Naštěstí, do třetice všeho dobrého, cedník zachytil i výtečné vyprávění příběhu pomocí cut-scén. Do této chvíle nic obdivuhodného, jenže některé z nich byly formou komiksů! Bublinky, kreslené tváře, manga obličeje, avšak díky neúspornému šetření krví zároveň nic pro děti. I Max Payne 3 má v úmyslu si určitou část cut-scén vybudovat na tomto principu, přičemž se ale nebojí přihodit do stroje ani klasické animované, což vytváří příjemnou různorodou vonnou směs do koupele.

Aby bylo jasné, kdo je tu šéf, Max je sice v tomto díle pronásledován, ne naopak, nicméně není žádná malá holka a na rozdíl od Hitmana si své břicho nenechává skryté za neprůstřelnými bedničkami ze železa. Abyste přežili, musíte pálit, hodně pálit. Každá rána, která padne vedle, je stejně dobrá jako ta, která rozvrtá nepřítele jako červivé jablko. Rambo a jeho styl vám nemusí být cizí, byť samozřejmě na rozdíl od Stalona Max nevydrží tisíc kulek do beder, ale i svérázná a nekompromisní taktika se vždycky hodí. Jak se dá předpokládat, v nejednom koutě Sao Paula se nachází výbušné barely, a ty co? No jasně! Ty rozmetají vše okolo hlava nehlava a v tu chvíli, kdy vybouchne je jasné, že vaše cesta je čistá jako dětská prdelka.

Jak jsme mohli vidět v Rockym, i Stalone samozřejmě umí dostat neskutečnou nakládačku, takže nepředpokládejte, že Max bude výjimka. Jeho tělo se naštěstí nemusí krčit v ringu, ale bez problémů stačí skrčit se za jednu z různě rozpoložených překážek, kterých autoři do města naskládali celou spoustu. Fungující systém krytí vám dává tu výhodu, že nemusíte nadbytečně umírat. Maxe každé zranění bolí a snaha Rockstaru byla založena na tom, že hra má být co nejrealističtější. Nečekejte Operation Flashpoint, kde vás nepřátelé zabijí na jedinou ránu, nicméně i tak si nesmíte na vychytralou AI vyskakovat, jinak by vás mohla pořádně kopnout do pozadí, neboť se rozhodla začít tvářit se jako Einstein.

Přestože i v předchozích dílech nebyla nouze o cut-scény veškerých formátů, v ohledu filmovosti by se se třetím dílem nemohli ani omylem porovnávat. V čem naštěstí všechny tři hry perfektně vynikají nad tupým zbytkem her, je životnost města. Není to v tom, že by po třech dnech prošlo a museli byste ho vyhodit do kontejneru, ve skutečnosti New York v Maxi Paynovi vždy žilo. Zaplněné kavárny, nic netušící hotelová recepce, líbající se páry u dveří, vždy jste měli pocit, jako byste opravdu byli v těle Maxe. I třetí díl bude pravděpodobně proslaven živoucím městem, byť tentokrát Sao Paulem. Bez dvojsmyslů je vám město skutečně povolné. Můžete využívat nástrah prostředí a vesele si nadbíhat, abyste nepřátelům dali ještě větší houf nábojů do čenichu. A to se počítá, už proto, že podobné šance využít prostředí vám nabízí jen velmi malá část her.

Pokud se ale Rockstaru podaří udělat velmi dobrý leveldesign, výhra stále ještě nebude tancovat polku na náměstíčku, protože, přestože se říká opak, hratelnost není všechno. Co se grafického zpracování týče, o to nemusí být strach, už díky detailnímu enginu, jež byl použit, nicméně audio jako takové by si své skulinky mohlo najít velmi snadno. Nebojíme se, že by střílení znělo jako řehtačka na fotbale, mnohem hůře by však mohl dopadnout nepadnoucí dabing. Je nemálo studií, které se často přehmátnou, a i když je hlavní role většinou s bravurní hlasovou schránkou, vedlejší postavičky takové štěstí mít nemusí. Potlesk se však musí předem udělit za výborně provedenou fyziku, kdy především bullet-time až nechutně detailně ukazuje přelévání špeků Maxe a nepřátel.

Hra si nezakládá na multiplayeru, ale je jasné že bude. Kdo ví, jaký bude, nicméně to není díky perfektní příběhové linii, hratelnosti a grafice absolutně podstatné. Studio Rockstar by mohlo Maxe Payna 3 považovat za své uvedení na trh pár měsíců před GTA V. Samozřejmě na obou hrách pracovala rozdílná studia, každopádně morálka všech Rockstar týmů se díky dobrým prodejům může snadno zvednout a povzbudit je do práce na dalších hrách. Věříme, že tato hra bude toho příkladem. Hlavním důvodem je samozřejmě Max Payne v celé své plešaté kráse. I příběh by mohl mít skryté andílky a „vedlejší“ stránky hry, jako je ozvučení, či grafika, vypadají také nadprůměrně. Jediné, čeho se opravdu bojíme je zkažený multiplayer a samozřejmě, že Max už není to co býval a kvůli problémům s nadváhou, drogami a alkoholem ho ranní mrtvice ještě před první vystřelenou kulkou a před prvními spálenými kaloriemi.

.