Kingdoms of Amalur: Reckoning – Z pohádky do pohádky

Oficiálním králem všech MMORPG se už kdysi dávno stal jednoznačně
World of Warcraft. Od té doby uplynulo pár let, ale stále se jím naprostá
většina MMORPG nechává nenasytně inspirovat a vznikají více méně neoriginální
kousky, které hráče tohoto skvostu jednoduše nedokáží zaujmout. Zdá se však, že
nápady došly i obrovským společnostem, jakou je kupříkladu EA a která má
v plánu hru též vykrást až hanba. Zvláštností Kingdoms of Amalur:
Reckoning naštěstí je, že na rozdíl od všech ostatních titulů podobných WoWku
tíhne jako jediný k nepošpiněnému RPG bez jakéhokoliv multiplayeru, což je
více než chvályhodné. Bohužel, je první a tak je nasnadě otázka, jestli se
podobné MMO systémy k čistokrevnému RPG hodí, protože pokud by tomu tak
nebylo, mohl by z AAA titulu vzniknout propadák roku. A my jsme zde,
abychom vám tuto otázku zodpověděli!

Hra pochází z vývojářské dílny studia Big Huge Games,
což je méně známé studio, které pracovalo kupříkladu na rozšíření pro hru Age
of Empires III, či na titulu Rise of Nations spolu s jejím datadiskem. Obě
dvě hry jsou real-time strategie, takže o zkušenostech vývojářů s RPG se
ani nedá hovořit. Na druhou stranu, pod tuto hru se podepsala největší
vydavatelská společnost všech dob – EA. To by mělo hře trochu zvýšit sebevědomí
a masivní reklama všude kolem zase donutit hráče se o hru alespoň trochu
zajímat. Kingdoms of Amalur: Reckoning své kořeny nezanechává pouze
v náručí WoWu, ale dodává si na šmrncu spoustou originalit a zajímavých
zpracování klasických bezbožných funkcí dalších kousků. Teď už se ale hře
pojďme podívat zpříma do očí, ať víme, co v ní doopravdy vězí.

Příběh začíná tam, kde byste to nejméně čekali. Dva
dobromyslní skřeti vás právě vezou k dalším několika stům mrtvolám. Není
překvapením, že vy jste také jaksi mrtví, avšak tajemná síla vás zachrání,
obživnete a opět se můžete usmívat na svět jako sluníčko. Tedy, až na fakt, že
ležíte na hromadě shnilých mrtvol. Padli jste v boji, ale byli jste první,
kteří prošli procesem oživení a navrácení duše a zabralo to na ně. Nicméně jste
byli i poslední. Důkladným procesem však váš repertoár schopností nabyl o
spoustu netušených schopností. Nemilosrdní jezdci však vědí, že vaše
nadpřirozená moc by mohla kapku narušit jejich plány na ovládnutí světa, a tak,
než získáte dostatečné zkušenosti, se vás snaží zabít. Ale o to přeci nejde,
důležité je zachránit svět, získat půlku království a oženit se
s překrásnou princeznou!

Na první pohled romantická vyjížďka na koni, po které budete
nuceni pár zlomyslným rytířům useknout hnáty, už na ten druhý vás však čeká
spousta hodin plných nabírání nepovinných questů, expení, získávání na síle,
dostávání se ke stále lepší výzbroji a k epickým zbraním se stovkou bonusů
v podobě zapalování, mražení, či nabídnutí kapky jedu. I když druhá část
jako by z oka vypadla WoWku, ve skutečnosti se k vedlejším questům a
s tím spojeným expením dostáváte o něco složitěji. Nemáte zde kamarády,
kteří by vše udělali za vás, a proto musíte odposlouchat miliony mnohdy
zajímavých dialogů, které vám nabízí vniknutí do spletitých příběhů
jednotlivých obyvatel Amaluru. Kvůli nalezení někoho, kdo vám takový rozhovor
s výsledkem v podobě úkolu nabídne, zde možná stačí hledat vykřičníky
nad hlavami postav, ale samotné úkoly jsou milionkrát promyšlenější než u
tolikrát zmiňovaného veledíla Blizzardu, mají totiž duši.

Co při svém oduševnění bohužel nedávalo pozor, nebo možná
bylo za školou, je bohužel soubojový systém – to nejdůležitější. Opravdu není
možné jinak vysvětlit, že se tváří zoufale stejně jako ve kterémkoliv MMORPG na
nějž ukážete. Vyjma zvláštních komb. V prvním tlačítku myší je zabudován
impuls, který donutí vašeho hrdinu jednou pořádně seknout do nepřítele. To je
vše a to vám k životu vystačí. Druhé tlačítko si pak nechte pro zvláštní
příležitosti, protože též zvláštní je, ale ani s prvním z nich zcela
nemrháte časem. Pokud si například s bojovníkem stisknete jednou první
tlačítko a asi po 3 sekundách ho stisknete znovu a nezačnete ihned po sobě
mačkat jako zběsilí, druhým zásahem bojovník udělí několikanásobný damage.
Podobných výjimek si užijete i v případě luku, kde můžete podržet pro
drsnější zásah, dýky, kterými se můžete připlížit za nepřítele a dát mu ránu o
velikosti domácího zvířete vychovávaného ve chlívě, anebo kouzelnické hůlky,
která tu a tam také dokáže divy.

Tímto však náš idealizovaný hrdina s rozčepýřenými
vlasy nekončí a v případě opravdového nasazení se máte možnost naučit i
desítky dalších komb, které hra nabízí. Ale proč, když jde vše zabít postaru?
Vždyť stačí instantně mačkat 1 tlačítko myši! Dobře. Tak snadné to asi nebude.
Ve skutečnosti můžete nasadit výraz ztrápeného hrdiny, vteřinku počkat, až se
nepřátelé začnou zmateně dívat na váš obličej a pak vyvolat jeden
z nepříliš mnoha skillů, které pro vás autoři připravili. Takové šlehnutí
bleskem do tváře, vytvoření kamení, které nepřátelského bojovníka odhodí deset
metrů od vás, či naopak kouzelnické laso, které ho přitáhne, vše se to pěkně
poslouchá, vyjímá na poličce a dokonce i využívá. Navíc si je můžete dělit na
pasivní a aktivní, z čehož překvapivě vyšlo, že pasivní nadělají více
škody, protože many zde není na rozdávání.

Druhý stupeň dělení se už větví a skill tree tak dosáhne
vrcholu, když si vyberete schopnosti pro mága, válečníka, či zloděje. Každá ze
schopností je k užitku, ale mnohem více si zazápasíte s vlastní,
vrozenou vlastností využitelnou při boji. Tou je zpomalení času a následný
brutální damage udělovaný nepřátelům s úchvatným finishem na závěr, který
vám přinese množství XP navíc. Právě to vám přineslo oživení a navrácení duše,
které by jinak nestálo za nic, protože svět na který jste se vrátili je
prohnilý až do morku jádra. Tu a tam se ale nalezne kluk či holka, kteří mají
natolik vymytý mozek, že s vámi vyrazí za dobrodružstvím/jistou smrtí.
Podpoří, pomůžou, většinou to dělají pro sebe, avšak výsledkem je, že se vám
pletou pod nohy a především zlodějům zkazí zaručený zásah do týlu protivníka. A
to se nedělá. Ale nemyslete si, že tak špatně jsou na tom jenom vaši přátelé,
AI celkově se v této hře nijak nevyznamenala a hloupé zaplétání se
nepřátel do kořenů stromů zde není výjimečnou záležitostí.

Až vás přestane bavit mlátit do nich pouze svými kouzly a
omamovat je tím, pravděpodobně sáhnete po pořádném meči a začnete provádět již
zmíněná komba. Zbraně si můžete rozdělit do několika kategorií. Hra totiž
nenabízí pouze klasickou výzbroj, dvě dýky, meč, obouruční meč, štít a luk, ale
třeba si posvítíte i na dva nástroje podobné boxerům s ostřím zvenčí, či
různé talismany, které fungují jako štíty, ale nejsou to štíty! Každou
z nich si asi budete vybírat podle jejich abilit a možností uděleného damage,
ale ve skutečnosti vám s tím hra pomůže, protože vám napoví, že zatímco
obyčejné, bílé kousky jsou k ničemu, věci, které jsou pojmenovány zeleným,
fialovým, či dokonce zlatým písmem získávají na síle a jejich cena stoupá
rychlostí Usaina Bolta. Jenže, ani tyto vybrané specialitky vám nevydrží
navždy. Proč? Ne proto, že se k vám neustále hrnou novější a lepší zbraně,
ale proto, že zbraně i zbroj se opotřebovává a ničí. Stačí pár desítek soubojů
a přichystejte si peněženku, jdete na nákup nového vybavení.

Prakticky u všeho vybavení máte možná možnost ho částečně
dočasně opravit, ale i poté se rozbíjí a možností opravy je pramálo. Občas
narazíte na kováře, který to za slušnou sumičku zvládne, ale obvykle si musíte
vystačit s pár opravnými bonusy, které získáváte zabíjením nepřátel.
Mnohem zajímavější činností je na druhou stranu dělání lektvarů. Když tak jdete
do lesa, většinou nasbíráte desítky surovin, které v bylinkářství náležitě
využijete, avšak výsledky náhodných lektvarů mívají neblahé účinky. Když však
přijdete na obnovu many, či života, máte do konce hry vyhráno. Dělat můžete i
samostatnou výzbroj a zbraně, ale přijde to na celkem dost peněz. Výhodou je,
že mívají několik speciálních bonusů navíc, které si u obchodníka nezakoupíte.
A pokud chcete doplnit i tyto bonusy a mít ultimátní zbraň pro všechno, můžete
sesbírat krystaly a následně je přikovat do meče. A s pomocí tohoto se
kolem meče začnou točit různé vylomeniny a nepřátelé začnou churavět, aniž
byste se jich jen dotknuli.

A pokud máte čas a chuť a peníze, všechny vytvořené věci, či
dokonce všechny věci včetně těch, které posbíráte z padlých přátel i
nepřátel, můžete naházet do pytle na odpadky ve vašem domě! A můžete si jich
koupit víc než jeden, ale vzhledem k možnosti rychlého cestování bohatě
postačí jeden, protože úložného prostoru spolu s vlastním domkem dostanete
až až. Komu by se ale chtělo cestovat bez pohlédnutí na úžasnou krajinu, kterou
vývojáři z Big Huge Games vytvořili? Pohádková atmosféra doplňovaná
temnějšími vteřinkami v tajuplných chodbách a jeskyních vám dává pocit
sounáležitosti a máte chuť zachránit tento svět. Tento! Žádný jiný, protože
motýlci, podivné houbičky, které mají pravděpodobně halucinogenní účinky, či
pavouci vylézající ze země, to vše skvěle dotváří obrovskou mapu, po které se
budete pohybovat. A když se zde řekne obrovský, myslí se tím svět o rozloze
Skyrimu! Jen ne tak zasněžený a mírumilovný. Ať chcete nebo ne, tady na
nepřátele narazíte na každém kroku, jako v každém správném MMORPG. No,
ale, tohle vlastně není online RPG, nebo snad ano?

Ne, není. Co se jednou řekne, to zůstane na svém místě a
nemůžete si ze hry už nikdy více dělat srandu pro její principy až příliš
podobné WoWku. Věřte nebo ne, singleplayeru tento styl hraní sedí víc než dobře
a hra se může vesele zařadit mezi kvalitnější tituly roku 2012, přestože se
ještě ani pořádně neodrazil země. Grafické zpracování podobné roztomilému Trine
perfektně zvládá zaujmout oko každého slušného hráče, a nemilosrdné závěry
série killů zase nabudí do hraní odvážnější a bojovnější povahy. Příjemná,
uklidňující hudba hrající v menu a v některých cut-scénách následně
donutí hrát ještě chvilku, a expit ještě dlouho do noci. Jak se říká: „Ještě
jeden level a půjdu spát!“ Přesto by se mohla hudba vyznamenat na více místech,
než pouze při soubojích, kde se na ni ani nemůžete začít soustředit.

Kingdoms of Amalur: Reckoning je skvělá hra. Dá se jí
vytknout spousta věcí, ale vzhledem k tomu, že nasadila novou laťku
singleplayerovým klonům WoWka, může být na sebe pyšná. Nejedná se o čistou
rubačku bez pozlátka okolo, ale není ani plnoprávným RPG. Rozlehlý překrásný
svět, to bychom měli, ale plnohodnotné rozhovory nebo rozsáhlá herní
rozhodnutí, to tu jaksi chybí. Stále stejné dialogy, kdy mají všichni obyvatelé
vesniček nacvičené identické šablony s drobnými změnami, aniž byste si
mohli pokecat o jejich zajímavých životech, to není nic pro tuto hru. Ona se
tím ale může pyšnit, protože by k ní ani podobné systémy neseděly. Hlavní
je, že je připravena obrovská zásoba vedlejších i hlavních questů, spousta
levelů k dosažení a spousta světa k prohledání. Hře udělujeme
překrásných 8/10. Zaslouží si to. Už
zezačátku roku jsme díky ní pocítili závan větříčku nesoucího hlas epických RPG
s epickým příběhem a zábavou na desítky hodin čistého herního času. Jak se
tohle mohlo povést po Skyrimu, to je ve hvězdách. Každopádně se raději
neptejme, aby hra nezalezla do kouta a neztratila se nám z dohledu.

Hodnocení:	8/10
– překrásný svět	– fádní rozhovory
– promyšlený příběh	– hloupá AI
– pohádková grafika
– funkční bojový systém

.