FIFA 12 – ve znamení revoluce

Když se řekne „fotbal,“ co si vybavíte? Hromadu fandících,
napůl svlečených lidí s vlajkami na pupku, basy piva, slavné hráče, nebo
roztleskávačky? Je klidně možné, že ještě něco jiného, ale určitě se ohlédnete
i na počítače, či konzole, protože jak jinak si zahrát v Dánské lize? Fotbalové
simulace, v současné době FIFA a Pro Evolution Soccer, vám tu možnost
dají, a proto se k nim každý rok vracíte a s klidem na duši si je
zahrajete. Rok plynul jako voda v řece a opravdu se z FIFY 11
vyklubala dvanáctka, která, jak se vždy povídá, je větší, hezčí a zábavnější.
My jsme minulý rok museli přitakat, neboť opravdu byla, jak to ale bude tento
rok? Povedlo se EA Sports hře dodat next-genový šarm, který minule však tak
nečekaně učaroval?

Kdybychom si měli povědět něco o předchozích ročnících, bude
to běh na dlouhou trať. První díl vyšel již před více než deseti lety, a během
toho se mnohé změnilo. Z urousané hry na „slavného fotbalistu“ se velmi
rychle stalo světové dědictví, načež se ukázaly konzole, a na osobní počítače
se začalo hledět, jako by byly vzduch. Rok 2001 nám přinesl přibližně to samé,
co rok 2010, zatímco konzoloví nadšenci si next-gen grafiky i hratelnosti
pravidelně dopřávali již od roku 2007. Aktualizované žebříčky počítačům
nestačili a z devítkových hodnocení hra velmi rychle zakrněla na pětky,
později, čtyřky, až se nakonec na hru všichni vykašlali a FIFA se začala hrát
pouze na konzolích.

Od té doby však uplynula pekelně dlouhá doba. Smýšlení EA
Sports se nicméně ani po dlouhé době plné nářků a stesků nezměnilo a neosmělilo
se poslat svůj herní triumf na PC, nýbrž pouze dále obnovovalo tabulky
předchozích dílů.  Jak již bylo zmíněno,
rok 2011 se nesl ve vánku revoluce, která zahýbala herním průmyslem. PES
přestal na počítačích dominovat a hráči se opět postavili do pozoru při vydání
FIFY. Ta se totiž z konzolí přenesla na počítače! Přesněji se z FIFY
10 stal nadcházející PC díl, avšak všichni bez výhrad byli spokojeni. A nyní,
FIFA 11 na PC je naprosto stejná, jako na konzolích. Po dlouhých deseti letech
si hráči mohou užít hru naplno. Teď zbývá otázka, jestli je to vůbec dobře.

Tím nejmenším tahákem, jako každý rok, jsou aktualizované
tabulky a žebříčky. Jsou zde nové kluby, staré byly odstraněny, ale velkým
pokrokem je, že byly jaksi zrekapitulovány uplynulé měsíce a slavnějším hráčům
byla dodána nemalá péče, tudíž vypadají reálněji a zároveň jsou jejich
vlastnosti spřízněné s jejich opravdovou výkonností. Jejich samotné
kvality, cena na trhu, to vše bylo do hry vloženo, jen aby se hráči co nejvíce
podobali svým předlohám. Velmi předčasné sliby panovaly v oblasti dalšího
aktualizování formou „patchů.“ Tyto patche by se vám měly stahovat pokaždé,
když přijdete do hry, takže co týden, to odlišné tabulky a schopnosti vašich
brankářů, útočníků, ale i slavnějších obránců.

Fyzika také postoupila. Prakticky nejdůležitější součást
sportovních her byla po všech směrech vylepšena, byť zde stále panují všemožné
chybky a problémky. Co se týče toho malého, kulatého, kutálí se to jak má,
nezastavuje to nijak nereálně, skáče to dostatečně nízko, byť se to občas
odráží vysoko, míč zůstal ve starých, dobrých liniích. Fyzika hráčů na rozdíl
od toho pokročila o pár desítek kroků dál. Mnohem reálněji vypadají pády, při
kterých nejednou tuhne krev v žilách. Problémy nastávají při zakopávání hráčů
o ležícího, přednedávnem poraženého brankáře, či útočníka. Postavy se začnou
zasekávat, míč se kutálí na všechny strany, ale snaha byla a oproti minulému
ročníku je to znát.

Novinkou na poli FIFY nejsou ani všemožné potyčky. Tentokrát
nicméně doznaly značného vylepšení. Asi největší roli v tom hraje právě
fyzika, avšak na samotném potenciálu vzájemných útoků nebylo rozhodně šetřeno.
Oproti minulému roku se přidalo na brutalitě. Zlomená páteř, nemožnost hrát po
tři měsíce kvůli noze, skluzy, při kterých se lámou kosti, to zde bohužel není
nic výjimečného. Ani trochu se naopak nepolepšili rozhodčí, kteří opět vytahují
červené karty, jako by tahali králíky z klobouku při každém kouzelnickém
představení alespoň třikrát. Občas se samozřejmě jedná o spravedlivé tresty,
těch nespravedlivých je ale také nemálo. Barva jako sluníčko je ale vytahována
mnohem méně a většina menších potyček bez zranění se vyhne jakémukoliv trestu.

Chlapi v EA Sports se ještě před vydáním hry chvástali,
že si dali záležet na bránění a že vypadá opravdu k světu. Zatímco 90%
slibů vývojářů před vydáním nebývá pravda, výjimka potvrzuje pravidlo, a
bránění se opravdu může zapsat do historie této série. Adekvátní přístup je
potřeba od nás, hráčů, protože naučit se několik obranných zákroků navíc není
žádná lapálie, i když by z toho nejeden člověk mohl dělat vědu. Tu máte
jedno tlačítko, kterým protihráčům vypíchnete míč z kopaček, naproti tomu
pokud chcete, aby si nosem přičichli k voňavé, plastové travičce, pomůže
skluz. Nejvýhodnější však bude stínění, ve kterém však již tak snadno
neseberete soupeři míč. Stejně tak při pronásledování a následném zatahání za
tričko vám k výhře v potyčce nedopomůže.

Jako obvykle se hráčům do rukou dostává mód Be a Pro.
V tomto případě také Be a legend, při kterém si uděláte osobitý charakter,
jenž budete využívat i ve zbytku hry, než v pouze pro něj určeném modu. Be
a Pro vám dává šanci nejen na zahrání si v obraně, ale i v útoku. Snadnými
pokyny jde ovládat zbytek dění na hřišti, byť ne příliš komplexně. Tento mód se
začal započítávat do tabulek, multiplayerových žebříčků a dalších frajeřinek.
Nejzvláštnějším tahem je, že pokud opravdu nesplníte podmínky smlouvy, padáte
jak přezrálá hruška ze stromu.

Naproti tomu je PC hráčům novinkou mod Be a Goalkeeper.
Konzolisté si jej užili již v minulém díle a z hrdel jejich ozývalo
se nadšení. Nejen proto si jej tedy tentokrát užijí i počítačoví fanoušci
série. Hlavní výhodou brankáře je samozřejmě možnost komandovat ostatní za
neúspěchy a při gólu možnost kritizovat obranu. Není to však jen tak. Stát
v bráně je těžší, než byste čekali, a mnohdy vám do slin přijde chuť
vyběhnout z té zatracené kasy, přeběhnout přes hřiště, a zakončit to
překrásným gólem. Na to ale nemáte nárok. Hra je tvrdá, góly nevybíravé, a
lepší střelci vám doslova budou sát krev. Avšak zároveň, pokud má váš tým míč,
můžete je velmi hezky popostrčit ke gólu, za což se vám odvděčí nejen hráči, po
kterých jste takovou dobu křičeli, ale i vedení klubu a trenéři.

Právě trenéři zde jako obvykle zastávají nejdůležitější
součást kariéry, přičemž jejich sladkých povinností a úloh se budete jen neradi
vzdávat. Nový díl se nese v duchu fotbalové atmosféry. Každý den se vám
ohlásí nějaký hráč, že potřebuje oddych, že má někdo zlomeninu, nebo že se
chystá opustit tým. V přestupové sezóně vyřídíte nespočet nabídek, a i
když budou ohromné, s povznesením nad situací řeknete: „Nezájem!“ Během
samotného zápasu je možnost si zahrát klasicky za celou jedenáctku, nechat to
ale na simulaci, je také možnost, byť nepříliš záživná a zároveň vskutku
otravná až nudná.

Ať už si ale zahrajete za samotáře, nebo za celý tým
v roli trenéra, či dokonce dva v jednom při účinkování hrajícího
trenéra, fantasticky se při kariéře projeví vlastnost hry. Ona totiž doopravdy
žije, bez výhrad! Každý uplynulý herní den se zobrazí novinky vašeho klubu,
celého fotbalového světa, ale i nabídky přestupů a nejdráže prodaní hráči. Co
den, to nutnost něco dělat. Trenér má kupříkladu povinnost dělat tiskové
konference, aby si média nemyslela, že se děje něco nekalého, ale také je nucen
povzbuzovat samotné hráče. Ti zase musí sledovat vývoj týmu a snažit se dostat
do každého lepšího týmu, než je ten současný. A když to nejde, máte smůlu.
Vyhození z týmu neznamená okamžitý konec, ale v každém případě jde o
krutý zásah do kariéry.

Vzhledem k tomu, že se hra primárně vyvíjí na konzole a
teprve až poté na počítače, jako každý rok je neoficiální nutností mít gamepad.
S klávesnicí se hra hraje vskutku nepříjemně, a i pro nezasvěcené
konzolisty se s gamepadem velmi rychle sžijete a půjde vám to s ním jedna
radost. Například na kličkách byste si s klávesnicí vylámali všechny kosti
v rukou, ale to samozřejmě není jediný problém. O několik metrů kupředu se
vydala AI soupeřů při singleplayerové hře. Naštěstí se vydala správným směrem.
Nepřátelé jsou vychytralí a na těžší obtížnosti si kolem vás budou dělat
všemožné kličky, jak se jim jen zachce, aniž byste s tím něco mohli
udělat. I díky tomu se v singleplayeru nemusíte nutně nudit, navíc je
vskutku rozmanitý výběr modů.

Ze zmíněných již padl samozřejmě mod Be a Pro, Be a
Goalkeeper a kariéra trenéra. Ze zatím nezmíněných jsou samozřejmě nasnadě
turnaje, kterých si ve hře užijete víc než dost. Při vstupu do hry si vyberete
ligu, turnaj, zemi kde se odehrává, a s tím související věci – a hrajete.
Je to lehce odlišnější od kariéry trenéra, nežádá se po vás tolik a není příliš
nutné pravidelně obměňovat hráče a nakupovat nové. Nejzákladnější FIFA výhodou
je již léta možnost si zahrát nejen za ligové týmy, ale klidně si můžete vzít
do rukou soupisku hráčů mezinárodních lig, přičemž dát si partičku s tím nejlepším
z Anglie je vážně úžasný pocit. Ani v těch chvílích na vás ale
neskočí ona otupělost hraní na snadnou obtížnost, protože i od Libanonu se dají
čekat nepatřičné, fascinující kousky.

Jednou z logicky nejpropagovanějších novinek FIFY 12
jsou komunitní multiplayerové funkce, jakých je zde opravdu přehršel. Od první
chvíle, kdy vstoupíte do hry a přihlásíte se na svůj Origin, vás hra nutí si
něco zaznamenávat a rozesílat všem svým kamarádům jak velcí machři jste, že
nemají zahálet. Pokud tak děláte dostatečně pravidelně, nikdo se na vás nebude
zlobit, pokud ne, stejně nemají na výběr. Hlavní a jednou z mála novinek v tomto
odvětví jsou týdenní tabulky sezdávající dohromady skóre a týmy všech hráčů
světa. Například Baník by byl někde v tabulkovém propadlišti, ostatně jako
všechny české týmy, protože by za ně hrálo příliš málo hráčů, zatímco Manchester
United se bude neustále držet ve špičce, neboť se za tým hodně hraje a všichni
s ním vyhrávají. A tyto tabulky se každý týden obnoví. Nevíme sice proč,
ale „vem to čert,“ podobné komunitní funkce by měly mít všechny hry.

Tato featurka nebude sloužit pouze v singleplayeru, kde
vás budou v EA pozorovat, jak skvěle si vedete, nýbrž zabruslí i do
klasického multiplayeru, u kterého se každoročně shromáždí nejvíce hráčů.
Současný multiplayer má co do sebe díky šanci zahrát si i za brankáře, takže je
hřiště po okraj naplněné hráči, kteří však musí mít mikrofon, aby hra k něčemu
vypadala. K dostání jsou klasické multiplayerové módy jako 1 vs. 1; 2 vs.
2 atd., zde se ani nový pohled na situaci čekat nedal. Vpravdě je opravdu
nejzásadnější, že se skóre z těchto zápasů a turnajů, v nichž budete
hrát, započte do dalších a dalších tabulek. A také komunitní funkce, ve kterých
si naleznete kamarády a další spřízněné duše z celého světa.

Po grafické stránce se jedná o velmi dobrou hru. Samotná
grafika je opravdu reálná a jako fotbalová simulace hra obstojí na jedničku,
avšak nejen díky ní, je tu samozřejmě mnoho dalších věcí, na něž budete muset
narazit. Samotné animace pohybů jsou, nutno říci, oproti konkurenci precizní a
dodají vám chuť říct, že přesně takto to vypadá i ve skutečném fotbalovém
světě. Vykreslení tváří je na tom nečekaně ještě lépe! Hráči světových kvalit
mají do detailů propracované obličeje a není možné si je splést s nějakým bezdomovcem
z vedlejší ulice. Ano, s neznámými hráči je to horší, ale záleží na
tom snad? Co se zvuku týče, jako každý rok hra nabízí komentátorské duo Bosák a
Svěcený. Člověk už ani nemá tušení, zda se jedná o ten samý dabing, jako minulý
rok, nebo se snad pár vět i přidalo.

A co se dá říct závěrem? FIFA 12 je opravdu vynikající hra,
která si na fotbalovou simulaci nemusí hrát, ona jí je! Je precizní ve všech ohledech.
Občas vynechává v oblasti fyziky, drží si určitý počet bugů, ale podobné
problémy mají snad všechny současné sportovní hry, nebo se snad mýlím? FIFA 12
by mohla zazářit nejen díky zmíněné dobré fyzice hráčů a míče, ale také díky
propracovanému kariernímu módu v singleplayeru, ještě rozsáhlejšímu
multiplayeru, včetně komunitních funkcí zasahujících do snad všech her, jež si
v tomto světě zahrajete, nebo krásné grafice a ještě krásnějším animacím,
co stojí za to vidět. Pokud bychom měli hodnotit, nesáhneme po žádném jiném
čísle než 9/10. Hra na to má a my
myslíme, že autoři nezahálí a příští rok přivezou porci zábavy ještě větší!

Hodnocení:	9/10
– propracovaná fyzika	– bugy
– multiplayerová komunita	– občasné problémy s fyzikou
– skvělá grafika a animace	– nevyvážená obtížnost
– mnoho rozdílných módů