eSuba Stars: Ondřej DeVil Balušek

O PROJEKTU

Projekt eSuba Stars je novým redakčním seriálem, který bude postupně a pravidelně představovat nové členy naší vlastní klubové Síně slávy. Uvedení staronových tváří budeme prezentovat skrze osobní rozhovory, v nichž se podíváme zpátky do minulosti, současnosti, a především na závěrečné bilancování kariéry s několikaletým odstupem času.

Předchozí díly:

• Lukáš „luckeR“ Blažek
• Tomáš „PredY“ Pospíšil
• Lubomír „Luboshmir“ Pešák
• Erik „hakkiJunior“ Leštach
• Nikolai „Mazarini“ Lazarev
• Petr „el-Diablo“ Šavelka
• Petr „Plague“ Brablec
• Tomáš „Pospi“ Pospíchal
• Vladimír „Miah“ Ďurčík
• Petr „Hectic“ König
• Jindřich „Blx“ Zelený
• Michal „Odstranovac“ Duchoň
• Tomáš „oskar“ Šťastný
• Michael „Jckl“ Holý

PROFIL HRÁČE: Další z legendárních hráčů eSuby je Ondřej „DeVil“ Balušek. DeVil válčil ve StarCraftu 2 za rasu Zergů a patřil mezi nejlepší hráče na české scéně. Za sebou má celou řadu úspěchů, vidět byl mnohokrát i na zahraničních turnajích, kde se dokázal měřit i s top hráči.
 

Ahoj! Už je to nějaký ten pátek, kdy jsi proháněl Zergy v eSubě. Co zajímavého tě od té doby potkalo?
„Ahoj! Určitě to, že jsem se šťastně oženil. Z doby, kdy jsem válel za eSubu, mi zůstala soutěživost i ambice, tak dost sportuju, hlavně tedy tenis a fotbal. Na konci minulého roku jsem se pustil i do vlastního podnikání, ve kterém s esportem nacházím dost podobností.“

Prozradíš, čím se teď živíš?
„Krom zaměstnání SQA robotických sekaček v Husqvarně, kde jsem dělal po celou svou kariéru, jsem začal minulý rok podnikat. Chci rozjet vlastní firmu a tím si vynahradit to, že již nejsem v esportu. Pro mě byl esport tehdy jenom vedlejška.“

Říkal jsi, že ses oženil. Jak se manželka na tvé hraní dívá?
„Miška mě vždy v rámci možností podporovala. Hraní tolerovala a za to jí moc děkuju. Je skvělá!“

Zahraješ si ještě něco, nebo jsi už pověsil hraní na hřebík?
„Sem tam si zahraju Dotu, ale je to jen chill. Hraní jsem již na hřebík pověsil. I když věřím, že když spustím StarCraft, u jedné hry to nezůstane.“
 

Sleduješ ještě StarCrat? Co říkáš na jeho současnou podobu?
„Bez mučení se přiznám, že moc nesleduji, co se ve světě StarCraftu děje. Přehled nemám. Věřím, že se mu daří lépe, než když jsem šel do pomyslného důchodu a že se bude jako esport hra držet dlouhodobě. Ti, co to hrají profesionálně, jsou fakt skilled a 1v1 hry mezi nimi vždy byly a jsou velmi atraktivní.“

Ve své kariéře jsi zažil plno úspěchů, na který z nich ale vzpomínáš nejraději a proč?
„Hned se mi vybaví výhra v národní StarCraft lize 5. Po několika druhých místech jsem konečně vyhrál navíc v kino sále s velkou podporou fanoušků, mezi kterými nechyběla ani mamka a má budoucí manželka. Nezapomenutelná chvíle!“

A co nějaké zklamání? Vybaví se ti nějaké?
„Každý, kdo chce být v něčem úspěšný, zažívá zklamání. Bez toho být úspěšný nejde. Mrzí mě, že jsem nikdy nevyhrál MČR, byl jsem druhý a třetí. Taky to, že se mi nikdy nepodařil nějaký větší úspěch v zahraničních turnajích. Třeba vypadnutí v semifinále s pozdějším vítězem kvalifikace na IronSquid. Byl jsem dvě hry od postupu na turnaj plný hvězd do Paříže s prizepoolem 25 tisíc dolarů. To bylo velké zklamání.“

Co tehdy na tvé hraní vůbec říkalo okolí?
„Nejbližší okolí mě vždy podporovalo. Měl jsem super fanoušky a jsem za jejich podporu vděčný. Neměli to se mnou jednoduché, protože se mi říkalo ‚věčně druhý‘.“

S eSubou jsi toho nacestoval hodně, kam všude ses díky hraní podíval?
„Několikrát Švédsko – Dreamhack, Německo – Kőln, Španělsko – Alicante, Valencie.“

A co nějaké vtipné historky? Podělíš se o nějakou?
„Těch bylo tolik. Například ve Švédsku je prohibice a na DreamHacku si alkohol úplně nedáte, pokud to neděláte na tajňačku. Mně se vybavil jeden Čech nebo Slovák, už přesně nevím, který byl tak na šrot, že nevyjel jezdící schody. Zahučel tam a jel a jel po nich jak pytel brambor, což se úplně nelíbilo sekuriťákům. Naštěstí vše dopadlo dobře. Týpkovi se nic nestalo a myslím, že Jump to tam s ochrankou tehdy vykomunikoval.“

Proč ses tehdy vůbec rozhodl ke konci kariéry? Co bylo tím zlomovým bodem?
„Když jsem končil, byla popularita StarCraftu nejnižší, jakou jsem kdy zažil. Zlomový bod byl uzavření a rozpuštění eSuba sekce StarCraftu a také pohled do budoucnosti. Upřímně jsem už neměl na to udělat v SCčku kariéru.“
 

V posledních letech se esporty značně rozmohly. Neláká tě to občas k návratu?
„Já jsem svou šanci dostal. Byly to krásné časy, nyní je třeba předat žezlo mladším. S esportem jsem ale na dobro neskončil. Má velkou budoucnost, aktivity mimo hraní mě lákají stále.“

Co tví bývalí spoluhráči? Jsi s někým ještě v kontaktu?
„Měl jsem spoluhráče z rodného města. S těmi jsem stále v kontaktu a jednou dvakrát do roka máme sraz v Nestu, kde se na pár dní zavřeme, zapaříme a zavzpomínáme na staré časy. Rád byl ale viděl i ostatní spoluhráče a pobavil se s nimi, jak se jim daří a tak.“

Co říkáš na současnou progamingovou scénu? Sleduješ ji ještě?
„Sem tam si přečtu, když se stane něco zajímavého. Také občas mrknu na pořady, které se progamingu věnují, ale je to hodně zběžně a přehled opravdu nemám.“

Esuba teď oslavila patnácté narozeniny, co říkáš na její tažení, kam až se za ty roky dokázala dostat?
„Dle fotek z oslavy 15. narozenin to byla velkolepá akce, škoda, že jsem se nemohl účastnit. Noodle mi vždy přišel jako velmi schopný manažer a prostě borec jako Pigi. Zároveň angažování Wantyho, když už mu SCčko tolik nešlo, byl skvělý tah. Takže mi přijde logické, že eSuba stále roste a jen si upevňuje postavení na CZ scéně.“

Chtěl bys na závěr něco vzkázat fanouškům?
„Jen, že děkuji za podporu. Společně jste vytvořili něco pro mě nezapomenutelného a neuvěřitelného, navíc v období, kdy jste vlastně spoluvytvořili esport a progaming u nás! Well played!“