eSuba dokopala aneb konec virtuální kopané u nás

Konkrétně jsme FIFU11 podporovali téměř od jejího začátku, kdy se na ní Halama rozhodl přejít z konkurenční hry Pro Evolution Soccer. O necelý měsíc později, v říjnu, s k něm přidal bývalý eSubák a legenda virtuální kopané Lejček. Společně tvořili velmi silné mužstvo, nicméně oba dva začali být po nějakém čase téměř neaktivní a až na světlé výjimky nikde nehráli, ani nezískali žádný velký titul. Proto jsme po vzájemné debatě dospěli k závěru, že nejlepší volbou bude, když se sekce zcela uzavře, a to zároveň s ohlášením konce hráčské kariéry u obou borců. „Děkujeme Koozymu i Messiahovi za několikaletou reprezentaci našeho sdružení. S oběma jsme zažili skvělé časy a ačkoliv poslední sezóna FIFY nebyla zcela dle našich představ, budeme na oba vzpomínat jako na šampiony své hry a přejeme jim hodně štěstí v jejich osobních životech.“ okomentoval konec dua manažer,  Ladislav „Nodlle_____“ Dyntar.

Koozy na MČR 2011 |||  messiaH na World Consoles Championship

Jistě se ptáte, jak to bude dál s eSubou a hrou FIFA. Náš postoj je takový, že momentálně sekci pro tuto hru úplně uzavíráme a v dohledné době se určitě nebudeme ohlížet po nových tváří. Tento stav potrvá minimálně několik měsíců a je také dost pravděpodobné, že už zůstane trvalý. Na závěr jsme si, respektive Lubomír Halama připravil dlouhé vyjádření, v němž se dozvíte vše důležité o jeho konci a celé uběhlé kariéře. Tímto ještě jednou děkujeme klukům za reprezentaci a nechť se daří v osobním životě!

„Důvod skončení mého profesionálního hraní je
prostý, není čas a hlavně ani chuť hrát. Už od ledna tohoto roku jsem se
rozmýšlel jestli skončit, z eSuby odejít a
přenechat místo někomu jinému. Poslední měsíce mě vedení doslova nutilo,
abych se registroval do soutěží, např. do SEC, a to bylo špatně. I tak jsem
neměl to odhodlání skončit a zahodit vše, co jsem udělal pro to, abych
se dostal na vrchol. Vždy když už jsem se donutil FIFU zapnout na nějaký turnaj,
bez tréninku jsem samozřejmě prohrál a akorát jsem dostal rapla. Další věcí je, že se mi vždy líbily hry, kde vítězí pouze skill, např. Quake. Mě bavil
bohužel fotbal, u kterého tvoří skill nějakých 70%. A když potom přišel zápas, kdy jsem vystřelil na bránu 10 střel, dal dvě tyčky, nedal do prazdné a soupeř s ojedinělou střelou vyhrál 1:0, pokaždé se mi hra znechucovala víc a víc. Na
tohle se rád podívám v televizi, ale sám už to prožívat nechci.

Proto končím, jednou stránkou je mi to
líto, vzpomínám si na svůj první velký turnaj AMD PG Challenge v roce 2005, na
kterém jsem hrál Medal of Honor a nainstaloval si do kompu i Pro Evolution
Soccer s tím, že se naivně pokusím vyhrát kvalifikaci na Mistrovství světa v
Paříži (dále jen ESWC). Tehdy jsem vyhořel, jenže po skončení turnaje u mě vzplanuly celkem velké ambice a sen se na příští ESWC dostat. Tenkrát se hrálo
Pro Evolution Soccer 4 (dále jen PES), denně jsem trénoval a celkem rychle jsem
se na herním evropském portálu ESL, dostal na vrchol v českém žebříčku, kam
jsem přes nějakých 220 dní nikoho nepustil. Poté jsem si na stůl připravil
další sen, a to dostat se do eSuby. Zkusil jsem tehdy napsat PITTBULOVI o svých
výsledcích a jestli by pro mě nebylo v eSubě místo. PITT řekl, že za sebou
nemám žádné velké turnaje a tak zatím ne.

V roce 2006 nastala moje vytoužená šance
se probojovat CZ/SK kvalifikací na již zmíněné ESWC do Paříže, kterou jsem
využil, vyhrál jsem finále ve Vídni a měl jeden splněný herní sen. V roce 2008
jsem kontaktoval opět PITTBULA a vedení eSuby se rozhodlo mě pod svá křídla
nabrat. Již se hrál můj nejoblíbenější díl série PES nesoucí rok 2009 a hned za
měsíc mě eSuba vyslala na turnaj do Říma (World Consoles Championship), kde se
sešli ti nejlepší hráči z celého světa. Na turnaji přišel můj největší úspěch v
herní kariéře, a to umístění se na 17. místě z okolo tisícovky hráčů. Poté začal
Pro Evolution Soccer na scéně upadat, nehrály se žádné velké turnaje a tak jsem
na podzim v roce 2011 emigroval na FIFU, která zrovna vydala nový ročník 11. Ze
začátku jsem se snažil podávat dobré výsledky, vyhrál dva turnaje na portálu
playzone.cz, na Grunex LAN v lednu jsem skončil na 4. – 5. místě a nějak poté mne už přestávalo profesionální hraní bavit. Už jsem nezvládal uhrát takovou
masivní porci zápasu za den. Nějak za měsíc přišlo na mezihernovém turnaji
stejné umístění se stejně silně unavujícími zápasy. Můj poslední turnaj byla
kvalifikace na FIWC do Londýna, v zákl. skupinách jsem ze tří set hrářů skončil
na 1. místě. Začal jsem si věřit, jenže hned v další fázi skupin pro mě nastala
studená sprcha, když jsem po špatné organizaci admin týmu, prohrál všechny
zbylé zápasy. Admin tým mi u všech zápasů nedovolil změnit si ovládní a tak
jsem jen útočil, bránění jsem měl úplně jinak nastavené. Poté jsem už úplně přestal hrát, do toho přišla nová přítelkyně, nová práce a na hraní FIFY jsem
už ani nepomyslel.

Tímto
děkuji eSubě za všechno, co pro mě udělala, bylo toho opravdu moc, velice si
toho cenním.“