Deus Ex: Human Revolution

Už je to pěkná řádka let, co vyšla opravdu dobrá stealth
akce. Naposledy to byl Thief? Nebo Hitman? Nebo snad Deus Ex? Samozřejmě,
poslední jmenovaný není z nejnovějších, zato se jedná o jednu
z nejlépe hodnocených her vůbec a první díl se stal kultem pro uctívání
hráčstvím všech věkových kategorií. Hra měla šťávu, proto se také vryla do
paměti nejednomu nostalgikovi, který na ni vzpomíná jako na nejlepší hru všech
dob. Možná by to mohla být i pravda, krásné prostředí, velmi dobrá atmosféra,
nepříliš vzdálená sci-fi, ale také charismatický hlavní hrdina. A co teprve
hratelnost! Podaří se tento klenot převzít novému Deusovi nebo nemá šanci…

Série si nepamatuje pouze prachsprosté kobky prvního dílu,
to samé platí i o dalších pokračováních. Žádná hra série zatím nebyla
vysloveným zklamáním, jak už je však zmíněno v úvodníku – na prvního si
nikdo ani nesáhl. Svět byl tehdy ještě čistý a trocha krve by přece nikoho
nezabila. Měli byste pravdu. V tomto kousku vám nikdo neříkal: „Odkrouhni
toho strážníka a tamtoho bezdomovce,“ zde se jednalo opravdu o stealth a zabití
nebyla nutná. Prostředí většinou tvořily místnosti a chodby, ze kterých vedly
další chodbičky, takže se nepozorovaně dalo projít prakticky všude, jen jste
museli mít trochu toho plíživého a vychytralého umu.

Nová hra se odehrává v Detroit City – celém Detroit
City! Podobně to dokáží pouze RPG pozitivní kousky, což ostatně Deus Ex Human
Revolution také je! Alespoň do určité míry. Střílečky, ale dost často i stínové
kousky mívají poněkud lineárnější cestu, tím je hra opět výjimečná. Cest,
kanálů, cihlových zdí vyzývajících k proboření, chodbičky a větrací šachty
– nic není nemožné. Detroit je zde zpracován velmi působivě, obklopují ho temné
uličky s feťáky, nebo ho dokáže pořádně okořenit probíhající povstání.
Možná se jedná o nejlépe zpracované město hry, to však neznamená, že se
nepodíváte třeba až do Číny, kde se vám pod nohy také jedno namane, jak asi
tušíte, spolu s hrou si projdete nejeden cíp země.

Pokud si myslíte, že si na podobné cesty vyděláváte prodejem
sprejů, koksu a lízátek mladistvým, zmýlíte se na plné čáře. Jste Adam… Adam
Jensen. Hrdina nejen tohoto, ale i předchozích dílů. Neohrožený ochránce
spravedlnosti a zároveň černý kůň nadnárodní korporace, která vám platí za
tiché zbavení se konkurence. Jste cool a máte drsný výraz a ruce jako
z železa. Nebojte, děláme si srandu, ruce nejsou jako z železa, ony
jsou z železa! Příběh vám hodí jeden pořádný kmen pod nohy a podobně, jako
to schytal kapitán Shepard v druhém Mass Effectu, i tady skončíte čumákem
v bahně po pořádně drsné smrti. Tentokrát už ne odletem do vesmíru, ale co
na tom, kulka do hlavy vše napraví.

„Pozor! Pozor! Po budově pobíhá a vraždí pár chlapů ze
železářství se samopalem!“ Tak by mohlo znít hlášení z reproduktorů poté,
co do budovy vnikne nebezpečné komando a to rozhodně nemá slitování. Společnost
je jen kousek od potupné porážky, když tu „buch“ a je vyřízená úplně. Jensen to
dostal. Protože však vaše výjimečné činy nebudou nikdy zapomenuty – další společnost,
Safety Industries, tentokrát vyvíjející „upgrady lidského těla“ – velmi rychle
se z toho dostanete a už zase máte drsný výraz jako balvan. Něco jim za to
budete muset dát, přesně proto se zase dostanete do kolotoče vražd a tichého
zabíjení stráží všech kolem. Ten, kdo způsobil vaši smrt, však je na seznamu první
– nicméně jen na tom vašem – takže vás čeká dlouhá a nezapomenutelná jízda.

Důraz na příběhovou linii je z předchozího odstavce
rozhodně znát. Už jsme si řekli, kde všude se budete plazit, ale zároveň jsme
si ani nenaznačili, „KDE“ se budete plazit! Svět je fantastický, budovy také,
ale to vše tvoří celek, nezapomenutelný, ústa otevírající, celek. Jak asi
můžete postřehnout na obrázcích kolem, svět je zahalen do podivné pozlátkové
mlhy. Ta na všem vyvolává žlutohnědé tóny, což se dá považovat za základ
atmosféry temné jako Santovy ponožky. V každém koutě někdo kouří, sprejuje
po zdi, rapuje a snaží se nastolit svůj vlastní řád. Každé město je jiné –
potkáte v něm jiné lidi a každý bude odlišný od předchozího tisíce.
Zatímco v dalších hrách vysněná pohádka – tady brutální a nekompromisní
realita. A moc působivá.

Pokud se opět zaměříme na fenomén stříleček, příběh bývá
v naprosté většině vyprávěn v několika sekvencích, kdy vždy máte za
úkol splnit hlavní úkol, případně nějaká malá třešnička navrch za bonusové
body/náboje/zbraně. Jak asi očekáváte, Deus Ex Human Revolution své RPG prvky
promítnul i do těchto končin a kromě hlavního questu nabízí i dekoraci
v podobě sidequestů. Ty vám většinou zadají „obyčejní lidé,“ kteří po vás
žádají nesnadné kličky s policejními složkami, či vloupání se do
všemožných doupat nežádoucích lidí. Právě při těchto questech si však nejlépe
osaháte adventurní a logické principy hry.

Pro hraní, byť se to na první pohled nemusí zdát, musíte být
chytří. Ne nutně geniální, avšak kapka šimpanzího rozumu by ve vašem
mozkomíšním moku šplíchat pro jistotu měla. DE:HR zatím nebyl lokalizován do
češtiny, i když na neoficiální verzi se už dlouhou dobu pracuje. Paradoxem je,
že pokud neovládáte angličtinu na velmi slušné úrovni, mnohdy ani nepochopíte,
co po vás hra žádá. Rozhovory jsou také na šedou kůru mozkovou náročné. Nejenže
musíte přečíst a přeložit tuny textů s čistě anglickými spojeními, abyste
se dostali dále, musíte na určité otázky a výhybky správně zareagovat výběrem
odpovědi, což je nesnadné v každém úhlu pohledu.

Hra je kompletně nadabovaná a nenajdete jediné hluché místo.
Dabing hýří hvězdami, nebo minimálně hvězdičkami, americké dabérské scény a
výkony jsou bravurní. Když k tomu přiložíte i velmi smysluplné rozhovory,
ve kterých neposloucháte bláboly, ale čím dál více se noříte do tohoto „cyberpunkového
universa,“ je zaděláno na ozvučení roku. Systém odpovědí je velmi jednoduchý.
Podobně, jako to dovedl Mass Effect, vám dává na výběr z několika
možností, které doplní, nakolik jsou arogantní, či pokud vyznějí nevraživě. Po
výběru už jen nasloucháte, jak Adam plive opodál stojícímu muži do tváře, a
nasadíte kýžený výborný pocit spokojenosti.

Rozhovory vás mimo jiné vnesou do podivného nadhledu nad
situací, který se snaží vyznít co nejvíce „filmově.“ Střídavě hledíte do tváří
všech zúčastněných, tu přes rameno, tu zpoza rohu, či s klidem i
z vlastních očí Adama. Ještě více tento pocit zazní při cut-scénách, ve
kterých ani není nutné se s někým bavit. Grafická karta zabere na plné
obrátky, i když se hrany jemně rozostří. Vše naráz opravdu vnímáte jako film a
v kině, kdybyste se na podobnou scénu dívali, přijde vám famózní. I přesto
to není možná až tak to právě. Po navrácení do vlastních očí vám poněkud uhrane
a nevíte, co říct. Už to nevypadá tak… autenticky.

Pomalu by už možná chtělo se dostat k jedné
z nejdůležitějších a nejzásadnějších částí DE:HR, a totiž k soubojům.
Krví se nešetří, když někoho zasáhnete, rozprskne se všude kolem – však to
znáte. Samotné střílení je z pohledu FPS, ale mnohdy se vám kamera stáhne
za záda, odkud sledujete nevybíravé odpalování, či lámání vazů. Střílení přeci
nikdy nebylo tím nejdůležitějším v této sérii. Naopak, taková drobnost
k tichému lámání rukou, vazů a nakopávání zadků. Dušení a podobné libůstky
si totiž po přiblížení za oběť užijete v celé své kráse a bodíky vyskočí
jedině směrem vzhůru.

Systém krytí pro vás bude důležitý, ať už kradmo polámete
desítky páteří, nebo proděravíte klobouky hezky devítkou, či samopalem. Ten je
naprosto ojedinělý, a pokud jste ho nalezli i v další hře tohoto žánru,
rozhodně volejte 155, třeba vás odkáží do blázince. Skrčení za překážku probíhá
stisknutím pravého myšítka, vyklánění následně probíhá pomocí šipek a tak
nejednou při střílení držíte pět tlačítek zaráz – div si nerozlámete prsty. Při
krytí se pohybujete kradmo a tak, zatímco budou vaši protivníci střílet po
vlastní představě, vy můžete odlézt a oddělat je zezadu. Tiše se mezi nimi dá
také přeskakovat, což opět pomůže při tichém průlezu, když nechcete vzbudit
podezření kamer a automatických střílen.

Deus Ex Human Revolution by nebyl kompletní, pokud by neměl
i velmi vybíravý háčkovací systém. Přesněji minihru. Ta se skládá
z jednoduché úlohy – za určitý časový limit obsadit veškeré záchytné body
– věžičky, následně je odemčeno. Po ruce si vždy můžete nechat přístroje, které
vám s obejitím systému pomůžou, ještě jedna pestrá chcíplinka v této
zdechlině polehává – nejde vám hackování? Nevadí! Při pročítání e-mailů se
dozvíte desítky hesel, kódů a loginů, stejné pomoci se vám dostane i na
lístečcích poschovávaných v kancelářích sekretariátu, když poté přijdete
k vybraným dveřím, bez přemýšlení a bez boje s počítačem vám stačí
zadat předem získaný kód – a máte vyhráno.

I když se to nemusí na první pohled zdát, hra se zdá být
založena na trochu reálnějších podkladech, než podobné sci-fi střílečky.
Zatímco zbraně doznaly pouhých několika vylepšení, lidské tělo se změnilo
k nepoznání. V současné době, pokud byste si hráli s motorovou
pilou, ruka, ani noha už nedoroste. Technologie se vyvíjí a vědci se již nyní
pokouší zapracovat na opravdu dobré náhradě nejen končetin. Ve hře už se
vzdouváte takovéto realitě, která nenahradí pouze končetiny, ale také srdce, plíce
nebo celou kosterní soustavu. Takto „vyupgradován“ byl Adam po smrti celý. Je
napůl robot, dalo by se říct. Přesně tyto upgrady však předvádí, že zdejší
bossové nejsou smyšlené postavičky, které by za podobné situace neměly možnost
vzniknout.

Omlouváme se za trošku filozofování, pojďme dále! Vzhledem
k tomu, že Adam pracuje pro firmu, která tyto transplantace čehokoliv
dělá, jeho výběr má šťávu a může si své vylepšovací choutky ukájet dále.
V dalších RPG podobného ražení by se jednalo o skilly, zde opravdu o
boosty. Například stačí trochu odpérovat nohy a můžete skákat dvakrát výše!
Nebo si zlepšíte zrak, takže nepřátele uvidíte přes stěny. Takovýchto možností
vylepšení se nabízí celá hromada. Za celou hru nestihnete zakusit pocit ani
poloviny z nich. Velmi důležitý se během chvíle stane i inventář, který
koneckonců také budete muset upgradovat, abyste unesli větší zátěž. Vše má své
místo – nábojnice, granáty, ale i pušky, kterých je zde rozhodně nemálo druhů a
vybrat si budete muset pouze ty nejlepší.

Vaše vedení „stromu schopností“ vám určí celý nadcházející
průběh hry. Pokud se zaměříte na stealth hraní, jednoznačně si vylepšíte oči,
aby vás nepřátelé nemohli překvapit, a odlehčíte si nohy, aby vás ani
s dobrým ouškem neuslyšeli. Pro otrlé Schwarzeneggery však přichází na
řadu i nemálo obranných, život doplňujících a stěny-prorážejících kousků. Je
naprostá nutnost si vybrat, není nic mezi tím. Hra celá se brzy uchýlí buďto
k hackování a tichého otevírání skrytých dveří, nebo naopak hlučného,
burácivého postupu po nejbližším schodišti – máte na výběr. Co závěr – to jiné
rozhodnutí, konce jsou tři a věřte, že každý budete chtít okusit a už jen proto
je hra jednoznačně znovuhratelná. A když vás neuchvátí to – honba za
achiementy, jichž je na Steamu fůra, určitě.

Jak už bylo zmíněno, svět nového Deus Ex je brilantní,
promyšlený a atmosférický naráz. Člověka možná ze všeho nejvíce potěší, že
každý člověk je živý! Ano, mnohdy jen figurky zastrčené do pozadí, které vám
řeknou, ať ihned schováte tu zbraň, nebo ať se od nich držíte dále, nejednou
však narazíte na „staré přátele,“ kteří vám poví něco o minulých časech
strávených s nimi, nebo vám nabídnout menší prácičku. RPG způsoby si hra
vydržuje ve všech směrech a to působivým způsobem, na střílení však nezapomíná.
Podobně, jako to měly staré hry rády, i tady je schováno ohromné množství easter
eggů. Vaším úkolem možná není „Chyťte je všechny!,“ nad těmi, na které jsme
však narazili, jsme se minimálně pousmáli. Deus Ex Human Revolution dokáže
v nejednom ohledu překvapit i tady.

 Velmi důležitá je pro
hru audiovizuální stránka. Už jsme si řekli něco o skvělém dabingu, co takhle
si povědět i o soundtracku, který je temnější než duše černého psychopata?
Většinou se hudba tiše plíží a každý ostřejší zvuk vyvolá mražení
v lopatkách. Snaží se tvářit epicky, ale zase ne tak moc, že každému
vytane na mysli nějaké z mnoha obrovských záchran světa, přičemž výsledky
byly až příliš jednoduché braky. Grafická stránka spíše než zamrz, potěší, a
moc. Svět zabalený do nažloutlé pěny je krásný a ostré rysy každého
z vojáků je čest jen zahlédnout (před potupnou vraždou). Animace jsou
doslova vynikající a žádné strnulé obličeje také nečekejte, vše je tak nějak…
přirozené.

Od Human Revolution se čekalo velmi hodně. Velmi hodně toho
také přinesl! Skvělá cyberpunková atmosféra, která v ovzduší čpí, jako
výkaly dvoumetrového vlčáka, vychytralý krycí systém, možnost volby mezi tichým
a kulervoucím procházením úrovní, nebo příběh s tolika zvraty, až se vám
z toho začne zvedat žaludek. Hře se dá vytknout pramálo a to je důvod,
proč jí udělujeme krásných 9,5/10.
Pokud budete mít náladu, klidně si to přepište na čistou desítku, avšak
prozatím má Deus Ex někde v nitru pár bugů a chybek. Sice si neřeknete, že
„mohl být lepší,“ ale opravdu nemohl být lepší? Přesvědčte se sami, hra za to
stojí.

Hodnocení:	9,5/10
– skvělá atmosféra	– několik bugů
– je jen na vás co a jak
– příběh nehraje druhé housle
– originální soubojový systém
– propracované RPG prvky

Zakupte si hru na eSubaGames.eu ve verzi pro PC za pouhých 813,- Kč

nebo také ve verzích pro Xbox360 a PS3 pouze za 1199,- Kč (X360); 1370,- Kč (PS3)