Přichází nová série rozhvorů, ve kterých si představíme všechny aktuální hráče eSuba sekcí CS:GO a League of Legends. Začínáme s LoLkem a prvním odvážlivcem dychtivým „mít to už za sebou“ je Vladimír „Cekutka“ Mrkáček. Prozradil nám jedno z tajemství úspěchu svého týmu, podělil se o pár failů, které za svou progamingovou kariéru zažil, zavzpomínal na hry, kterým se věnoval před League of Legends, a mnoho dalšího.
Pěkně od začátku. Jaká PC hra tě uchvátila jako první? Jak ses k ní dostal, kolik ti bylo let?
Moje úplně první PC hra byla Pán Prstenů Bitva o Středozem, u které jsem strávil většinu z mého dětství. Na tuto hru nikdy nezapomenu a vždy si ji rád zahraju. Nejvíce budu vzpomínat na první díl, jelikož mě bavil ze všech nejvíce.
Kolik her jsi asi vystřídal, než jsi došel k LoLku a řekl sis „aha, tohle je pro mě to pravé!“? Je nějaký typ her, který ti vyloženě nejde/nebaví tě?
Ze začátku jsem byl hodně zažraný do WoWka, kde jsem strávil také X let svého mládí, ale pak mě chytlo hrát různé módy na Warcraft 3 skrz Garenu. Tam jsem se dostal k Dotě, která mě bavila a hrál jsem ji den co den. Na Gareně jsem si potom našel bandu lidí, která mě nakonec dokopala k LoLku, a furt jsme to střídali. Někdy LoLko a někdy stará dobrá Dota. Nakonec jsem přešel k LoLku, protože se mi celkově líbila grafika a i to, že bylo o dost lehčí. Jakmile jsem viděl svůj progress v žebříčku, řekl jsem si, že bych to mohl zkusit víc hrotit a snažit se dostat se daleko výš. Vyloženě mě nebaví hry na konzolích. Nesedí mi hrát s ovladačem a z toho vyplývá také má nechuť k Fifě nebo NHL na počítači, které se bez ovladače hrají blbě.
Co Real Life, jak ten ti sedne? Co hraješ za postavu, jsi s někým v týmu, jaké máš nafarmené achievementy a jaké plánuješ do budoucna?
Myslím si, že v poslední době mi real life vcelku sedne a seznamuju se s ostaními PVE hráči. Grafika je supr, ale je potřeba zapracovat na mechanikách celé hry, jinak se do late gamu dostanu s velkou ztrátou. Hraju Vladimira a momentálně jsem v týmu s mou úžasnou přítelkyní, která mě většinu času tahá. Teď se snažím dosáhnout velkého achievu, tj. maturita, a poté se připravit na midgame svého života. Do budoucna mám naplánovaných mnoho dalších, např. musím objevit nové lokace a získat další XP.
Dokážeš si představit, jak by tvůj život vypadal, kdyby sis nikdy nezahrál žádnou počítačovou hru? Máš nějaké sekundární hobby, kterému by ses asi věnoval místo LoLka?
Popravdě si to nedokážu představit, protože hry mě doprovázely celým životem. Dostal jsem se k tomu skrz svého strýce a veze se to se mnou až dodnes. Mým sekundárním hobby by bylo programování. Těžko říci.
Jak dlouho působíš pod modrými křídly eSuby?
Pod eSubou oficiálně působím krátce, ale pod organizací jsem působil již několikrát v minulosti. Sice krátkodobě, ale velice jsem si užíval atmosféru, která v týmu kolovala. Dnes eSubu beru jako velmi příjemnou a profesionální společnost, pod kterou se snažím vydávat své maximum a dosahovat dobrých výsledků, abych pomohl nejen sobě, ale i celé organizaci.
Asi není pochyb o tom, že na CZ-SK scéně jste bez konkurence. Ještě nedávno jsem slýchala řeči typu „nojo, ale kdyby vyjeli do světa, tak dopadnou špatně“ – řekla bych ale, že už i takové skeptiky jste umlčeli. Není to nuda pořád jenom vyhrávat? 🙂
Jelikož se nám nepodařilo postoupit dále v European Masters, tak si myslím, že řeči tu znovu budou. O tom, že na CZ/SK scéně nemáme konkurence, se nedá debatovat. Je tomu tak a momentálně jsme TOP sestava v ČR ve všech ohledech.
Jak je to možné, že i když změníte sestavu, pořád se vám daří držet se na vrcholu a drtit soupeře? Dokážete se tak rychle sehrát, nebo je to čistě kvalitou lidí v týmu?
Většinu času hledáme hráče, kteří mají dobrou mentalitu. Zároveň změny v týmu nejsou nijak razantní a stále drží pohromadě svatá trojice Denyk, Humanoid, Jejky. Pokud se tato sestava bude držet dál, nebude mít v budoucnu většina z týmů žádnou šanci. Celkově se mentalita hráčů v eSubě mění a pomalu rozvíjíme své myšlenkové pochody, protože to nehrajeme pro zábavu – je to naše práce.
Jaký byl váš největší fail jako týmu?
Uvedl bych náš poslední, a to náš fail s pohárem v Maďarsku, kdy Nardeus omylem chytl pohár za špatné místo a část poháru se odlepila.
…a jaký největší fail si na scéně progamingu udělal ty?
Fail, na který velmi špatně vzpomínám, je z doby, kdy jsem hrál za NoMercy z Polska. Jednalo se to, že jsme byli jednu hru od postoupení do prestižní Challenger Series a tedy krůček od vysněných platů. Vyhrávali jsme s přehledem a já byl klíčovým faktorem po celou dobu hry. Jelikož jsem neměl tolik zkušeností, podařilo se mi nakonec prohrát celou hru sám, protože jsem neplnil roli tanka tak, jak jsem měl. Při ukončování hry jsem stál mezi nexusovými turretami a dostal jsem až moc ran, které zapříčinily mou smrt a hra se protáhla. Nakonec jsme prohráli, jelikož týmová morálka upadla velice rychle.
Kdybys měl vybrat jednoho kolegu z týmu, se kterým bys musel přežít měsíc na opuštěném ostrově (kde nejsou žádné počítače na hraní LoLka, duh) kdo by to byl a proč?
Vybral bych si Denyka, protože se s ním znám nejdéle z celého týmu a myslím si, že by to nebyl problém. Denyka mám jako člověka rád. Je férový, nebojí se dostávat ani dávat kritiku a toho si v týmu cením.
Leave a Reply