Borderlands 2 – Napodruhé lépe

Podíváme-li se na Battlefield 3, Crysis či jakýkoli jiný
zářný FPS titul, co na první pohled vidíme? Pěknou fotorealistickou grafiku, na
kterou si nikdo nemůže vyskakovat a každý rok nabízí ještě větší a
nepodstatnější detaily. O tom to však není. Přestože by se hratelnost dala
posouvat ještě o míle dál, z peněžních důvodů se mnoho vývojářských firem
vydává po cestě první, neboť hezká grafika, která sice vyžaduje předražený
engine, láká lidi jako děti obchod s lízátky všech druhů. Lepší hratelnost
zase podněcuje k nakupování dalších dílů a ve výsledku jsou všichni
šťastní a spokojení. U hry Borderlands tomu tak nebylo. Kdeže, žádná důkladná
realistická grafika, žádná striktní dějová linie s mnoha až přehnanými
efekty a, bohužel, ani žádný pořádně epický konec. Studio však dalo na rady
recenzentů, pisálků na jejich fórech a fanoušků hry, a tak vznikl nový, lepší,
větší a hezčí kousek. Tedy, ještě ani nevznikl, ale už nyní se můžeme podívat
na to, jak nám pravděpodobně za půl roku přistane v rukách.

Za oběma díly stojí dříve velmi slavné studio Gearbox, což
se změnilo za pomoci hry Duke Nukem Forever, již vzali do rukou po mnoha letech
vývoje a i když by se měli stydět za vydání podobného braku, co naplat
s tak předraženou licencí a jak se zdá, mnoho lidí chytilo nostalgii do
hrsti a hru si přes nechvalné recenze koupilo. Ony slavné časy, kdy sekundovali
studiu Valve, kterému vytvořili první dva datadisky pro Half-Life, a vydávali
sérii Brothers in Arms jako na běžícím pásu, jsou pryč a nyní studio hledí do
budoucna. Mají totiž před sebou tolik očekávaných titulů, že kdejaké jiné
studio by se z toho zcvoklo a začalo běhat do kola po dvorku jako šílené.
Ne tak Gearbox, který se oklepal a časem nám přinese čtvrté pokračování
Brothers in Arms, mimozemské bubáky z Aliens: Colonial Marines a právě
druhý Borderlands, o kterém si právě nyní něco povíme.

Jednou z důležitých předností oproti prvnímu dílu by
měl být značně vylepšený příběh. Ten se v Borderlands 2 točí kolem vámi
vybraného hrdiny, jenž na samotném začátku bojuje o svůj život v aréně
smrti. Pokud by prohrál, nečeká na něj nic jiného než krutá a bolestivá smrt.
Jestliže se však zmátoříte, nakopnete lahvinkou piva a všem ostatním natrhnete
trička, vaše další zastávka bude čekat v chladných tundrách Pandory, kam
vás vykopne Handsome Jack, šéf nejen oné arény, ale tak trochu i šéf celého
tamějšího světa. Naštěstí se objeví tajemný Guardian Angel známý z prvního
dílu, který se zjevuje ve formě světla a navede vás vždy na správnou cestu,
tentokrát pomsty. A navíc nejste jediný, kdo si vybojoval svůj život, a přesto
byl zrazen a vyhnán sem, do otřesných podmínek života v tundře. Vaším
cílem je tedy svést celou partu podvedených dohromady, domluvit se na zabití
vašeho úhlavního nepřítele – Handsome Jacka – a vzít si zpátky svou čest. Jak
se ale dalo předpokládat, nečeká vás žádná procházka růžovým sadem, přemýšleli
jste snad o opaku?

Naše parta bude jako minule čítat čtyři postavy
s naprosto rozdílnými charaktery, které občas vyvrcholí možná i
v hádku, důležitější však bude, co předvedou na bojišti, a to nejen
v singleplayeru, ale též v kooperativní vřavě. Nejopěvovanější a
v tuto chvíli nejznámější postavou je Salvador, zabiják se dvěma zbraněmi
v rukou a elánem všem ukázat, že i menší lidé připomínající trpaslíky
dokáží ledacos sprovodit ze světa. Druhou postavou, s níž dokážete Jackovi
ukázat, kdo je tady pán, se stane Axton, jenž má všech pět pohromadě, a proto
využívá slušnou palebnou sílu skloubenou s přesností v podobě
obyčejné pušky a se svou logikou za pár sekund sestaví děsivě vyhlížející
turret, který si před ničím nebere servítky.

Nesmíme však zapomenout na dámy. Třetí z postav je Maya
plně nahrazující Lilith z minulého dílu. Nejen, že si bezvadně poradí
s nepřáteli díky sniperky, devítky či jakékoli jiné zbraně, ale také si
může zkusit „vykouzlit“ bílou holubici z rukávu. Samozřejmě ne doslova,
nicméně disponovat sílou myšlenek a drtit nepřátele holou rukou na jakoukoli
vzdálenost se hodí naprosto vždy. Nejtajemnější ze čtveřice se bezpochyby tváří
Zer0. Na něj vytasíte více otázek, než byste měli v úmyslu, protože při
pohledu na něj ani nemáte zcela jasno, zda je to chlap nebo žena. Hlavní je, že
se dokáže na místě zneviditelnit a dát ostatním prostor se zbraňově vyjádřit,
načež vyleze ze svého úkrytu a díky holografickému mečíku a obratnosti se vetře
každému do zad a jednou svižnou ranou ho odpraví. Ani na dálku se však nejedná
o nadbytečného člena party! Se svojí sniperkou totiž v nepřátelských
řadách nadělá více škody než kulek vpálených do země. A když už je budete mít,
zbývá nechat je válet se po světě a plnit rozličné úkoly, které mohou zadávat
dokonce i postavy prvního dílu se svými retrospektivními questy.

Zavzpomínáme i při pohledu na zbraně, jež se vám po startu
průběžně dostanou do rukou. Nebude jen jedna, ani dvě, ani deset, ani padesát,
ani sto, ani tisíc, budou jich kvadriliony a ještě víc! Žádná jiná hra zatím
nenabídla tolik náhodně generovaného obsahu. Questy se sice tvářily
v generovaném podání poměrně nevlídně a vesměs všechny vám říkaly, ať to a
to přinesete tam a tam, zato zbraně, těch jste si panečku užili více než je
zdrávo. Druhý díl jich ale nabízí o celé řádky více, protože nyní už se
nekombinují pouze speciální schopnosti, ale i samotné součástky, a proto každá
zbraň unikátně nejen působí, ale i vypadá. Jednotlivé zbraňové závody se liší
kvalitou svých výrobků. Pokud uvidíte otrhané, zrezivělé načiní vybízející vás
k pochodu ke šrotu, skoro určitě jste narazili na zbraně značky Atlas, či
jiné, průměrné, bandity brakované společnosti. Potrpíte-li si však na luxus a
obrovský damage udělovaný nepřátelům, asi nevynecháte prvotřídní kousky
společnosti Vladof či Torgue.

Nedá se samozřejmě očekávat, že jednotliví výrobci vždy
nabízejí určitou kvalitu a že nemáte možnost narazit na skvělé kousky i u
nejtuctovějších podniků, nicméně čím výše stoupáte, tím hezčeji bude znít křik
padlých za nepřátelskou barikádou. Hlavní jsou samostatné schopnosti
společností tvořit zbraně. Někdy třeba ani nemusíte přebíjet či není nutné
shánět po všech čertech náboje, protože síla takové zbraně vychází ze solárních
panelů, jindy dostanete extrémně účinné kusy železa určené speciálně pro
zvířata, anebo se pustíte do kousků, které zapalují na počkání, a to dokonce i
bez jakýchkoli speciálních nábojů! Možností je mnoho a mnoho jich též při hraní
využijete, protože čím silnějšího bosse zabijete, tím úžasnější zbraň dostanete
a tím raději si ji vezmete s sebou. A jak se tak dá v Borderlands 2
říct – „Čím více jich zabijete, tím více se jich i obnoví, abyste měli opět
koho zabít.“

Nekonečné zástupy nepřátel každopádně nepatří mezi nevýhody
hry. Naopak! Díky tomu nasbíráte desítky levelů a vaše šance porazit sličného
Jacka bude o to větší. Problémoví ale nakonec budou i tuctoví vojáci pouštějící
se do sebevražedných útoků proti vaší partě, neboť AI se s hrou posune o
několik mil dále. Pokud si jízlivého skřeta naženete do kouta, nespáchá sice
sebevraždu, jako by to udělali všichni ostatní, ale zavolá na ostatní
parchanty, aby ho laskavě dostali z nepříjemné situace ven. Též se
navzájem povzbuzují, burcují a občas i podporují a kryjí, což vám nejenže
neusnadňuje situaci, ale značně vám to v ní přitíží. Existuje však možnost
nasednout do auta a jako správná holka zdrhnout z boje. Na druhou stranu,
pořád lepší než být na hromadě mrtvol zapálený tlustým banditou, co se chtěl
najíst. Vozidel si tentokrát v multiplayeru užijete o to víc, protože
zdejší buginy konečně dostávají možnost povozit všechny čtyři hráče, což
v předchozím dílu nebylo realitou a bylo mu to do jisté míry i vyčítáno,
protože se tím požitek z mulťáku víceméně zkazil, neboť v dnešním
uspěchaném světě je důležité být všude co nejrychleji a přitom znečistit
ideálně celý svět, abyste náhodou nepřišli o možnost se nechat spálit přes
ozonovou díru. I na to se na Pandoře hledí.

Mezi přednosti hry Borderlands bez diskuze patřil i otevřený
obrovský svět, čítající desítky různorodých lokací a oblastí, do kterých jste
se dostali teprve po spoustě nesplnitelných úkolů zakončených nezdolatelnými
bossy. Výborné bylo, s jakou lehkostí jste mohli expit, neboť neustále se
respawnující zvířata vám, co se boje týče, nedala vydechnout. Neustále
generující se nový obsah nebude minulostí ani ve druhém díle. Pouze se
z prašných plání a písečných pouští přesuneme do zmíněné tundry,
z níž se však postupem času dostaneme opět ke starému známému podnebí
plného žízně a hladu. Změna klimatu se projeví kupříkladu v oblasti
protivníků, kdy se z banditů vyzbrojených tlustými kožichy stanou prašiví
vlci, kteří na pískot poslouchají další bandity, z čehož vzejde snad
jedině vaše mrtvola. Existuje ale jedna možnost! Přizvěte si do party trojici
kamarádů a možná to zase až tak špatné nebude.

Dle výroků autorů se dá usoudit, že i pro Borderlands 2 je
kooperativní mód zcela zásadním, a dokonce by se dalo tvrdit, že v jednom
se hra stane téměř nehratelná. Pokud máte skill profesionálního hráče akčních
FPS kombinujících se s RPG, poté byste snad i mohli pár chvil přežít, ale
opravdu to pro vás nebude žádný sladký čajíček. Ve čtyřech navíc dostanete hromadu
výhod týkajících se zcela ojedinělých questů, jichž byste se v singlu
dohledávali bez úspěchu, ježdění v bugině s kulometem, kdy nemusíte
zaměstnávat pouze a nutně volant, či prostě jen tlachání na úkor dlouhých hodin
strávených ve hře se Skypem při ruce.

Nezměrným úžasem budou oslněni lidé, kteří milují
cel-shadovou grafiku známou z prvního dílu, kdy jsou jednotlivé objekty
obtahovány a díky tomu dostávají neobvyklý komiksový vzhled, jenž vypadá
vpravdě úžasně. Druhý díl pouze nabídne ještě ostřejší textury a tím pádem i
hezčí „kreslenou“ grafiku, s níž by mohl být téměř každý spokojen a
chytlavý soundtrack v pozadí tento dojem už leda tak posílí. Co se
fyzikálního modelu týče, nedaly se prvnímu dílu vytknout nějaké chybky a bugy,
které však potkají každou hru a druhý díl pravděpodobně nebude výjimkou. Na
první pohled, který hře věnujete při zhlédnutí okolních obrázků, se však jedná
o skutečně výjimečné dílo, a to nejen po grafické stránce, kterou vidíte, ale
jak jste mohli z předchozích řádků vyčíst, i inovativních, ambiciózních funkcí
a do posledního detailu dotažených systémů.

Borderlands 2 od studia Gearbox má ještě dost času dozrát
jako víno, protože dříve než na podzim tohoto roku ho budeme čekat jen marně.
Už nyní však máme jasnou představu o tom, co se na nás chystá a nezdá se, že by
se jednalo o něco maličkatého a bezvýznamného. Naopak. Jednou z priorit
díla je obrovský svět, kterým by nepohrdnul žádný pořádný hráč her na hrdiny.
Dále se také těšme na zajímavé FPS principy kloubící v sobě i základní
body klasických RPG, naprosto neuvěřitelnou grafiku, na niž jsou vývojáři
náležitě pyšní, či kooperativní režim až pro čtyři hráče, jenž nenechá ani
jednoho z vás vydechnout, protože neustávající akce není pouze záležitostí
stále se opakujícího mačkání pravého tlačítka myši, ale i taktizování a
využívání různých typů zbraní na různé nepřátele. Samozřejmě je ještě brzo, aby
hra vytahovala zpod pokličky chybky a nedodělky kousku, ale i tak si myslíme,
že není, co by vývojářské studio na hře mohlo ještě pokazit. Natolik se Borderlands
2 zatím zdá být výsostným dílem autorů. Jak však už bylo zmíněno, ještě má dost
času si ony chyby do svých protokolů nasekat.

.