Blog magora #46 – Stáří vpřed!?!

Ač to dělám nerad, vezmu si za příklad komunitu okolo hry Starcraft 2. Vím, že bych si mohl vzít za příklad řadu dalších herních komunit, ale v těch se nepohybuji, tak bych se nerad vyjadřoval k něčemu o čem vím prd (i když to dělám často 😀 ). Tato hra, která udává momentální směr gamingu nejen u nás, je totiž krásným příkladem k dnešnímu tématu.

Pokud se podíváme na lidi, kteří touto scénou hýbou po organizační stránce, jedná se o jedince s věkovým průměrem blízkým třicítce. Také velká spousta hráčů, zejména těch z tuzemské špičky, se svým věkem pohybuje nad dvacetiletou hranicí. Také v zahraničí nemusíme chodit pro příklady daleko –  White-Ra (30 let),  Dimaga (24 let),  Nazgul (27 let),  iNcontroL (25 let) a tak dále. Znamená to, že strategie více nahrávají starším hráčům se zkušenostmi, lepším strategickým uvažováním ale třeba horšími reakcemi? Myslím si, že to není ten pravý důvod. Obecně si myslím, že procento starších hráčů se postupně zvedá u všech her. Hlavním důvodem je to, že současné generace se nestaví k tomuto druhu zábavy natolik odmítavě jako generace předešlé. A pokud někoho hraní baví a má na něj čas, tak nemá důvod s ním nějak zbrkle končit. Samozřejmě, že si asi nemůžeme představovat, že tento trend bude pokračovat donekonečna a že se za několik let budeme setkávat s hráči okolo 50ti let, ale dá se předpokládat, že populace hráčů ve věku okolo třicítky se bude dále rozrůstat. Otázkou však je, zda tento posun věkové hranice přinese věci spíše pozitivní, nebo to naopak může vést k negativům.

Negativním efektem na celou scénu by mohlo být jakési „zkostnatění“. Tím myslím stav, kdy je scéna řízena lidmi, které mají určité názory a požadavky na rozvoj jiné než by si asi nová generace představovala. Obecně dospělí mají tendenci sklouzávat k nastavování tvrdších pravidel a kritérií, zvyšování nároků a podobně. To se samozřejmě mladším generacím nelíbí a generační konflikt tak může působit kontraproduktivně. Zde bude úkolem starší části komunity nezapomínat, že se musí jednat hlavně o zábavu a méně pravidel je někdy lépe. Také by mohl být problém co se týká inovací a pokroku obecně. Vždyť i dnes je velkým problémem přijímání nových verzí her či zavádění nových módů a podobně. Hráči odchovaní na určitých mechanismech si odmítají zvykat na nové a tak tomu bude asi vždy. Proto ačkoliv starší, měli bychom být více otevřeni novému.

Zatímco negativa jsou z oblasti dlouhodobějšího vývoje, pozitiva by se mohla projevit daleko dříve. A vlastně, některá se již projevila. Prvním pozitivem je jakási stabilizace organizace jednotlivých herních scén. Lidé, kteří organizují turnaje, pořádají LANky a obecně budují zázemí, jsou vesměs zkušení a zběhlí v této činnosti. Proto jejich organizace je na daleko vyšší kvalitativní úrovni, než tomu bylo před několika lety. Akce jsou dopředu naplánované a je myšleno na celou řadu situací, které během těchto akcí nastávají. Partneři nemají problém v jednání s dospělým organizátorem, který ví co daná záležitost obnáší, s člověkem, který se chová profesionálně a dokáže splnit svou část dohody. To jsou sice jen pocitová hledicka, ale opravdu to tak funguje. Prostě jednání s náctiletým je pro zástupce firem dost těžko představitelné.

Asi nejdůležitějším hlediskem, které hraje ve prospěch „stárnoucí“ komunity je růst kupní síly. Zatímco před lety, kdy byl věkový průměr hráčské obce okolo 18ti let, nepředstavovala tato část trhu pro partnery nijak valnou perspektivu, dnes se to pomalu začíná měnit. Starší hráči znamenají oblíbenou cenovou skupinu zainteresovaných firem. Ať již vysokoškoláci, nebo pracující, nemají gameři tak hluboko do kapes jako na základních či středních školách. Nebývají odkázáni na kapesné a tak se mnoha firmám vyplatí je oslovovat. Proto se domnívám, že postupem času by se s růstem hráčské obce měl rozrůstat i její marketingový potenciál. Mladí lidé mezi dvaceti a pětatřiceti jsou velmi dobrou cílovou skupinou pro nespočet firem zabývajících se zábavou, moderní technikou a další spoustou odvětví. To samozřejmě může přinést více prostředků do gamingu a tím i podpořit jeho další růst.

Nechci zde ale, jakožto zástupce starší části hráčů, do nebe vychvalovat přínosy tohoto věkového posunu. Naopak, rád bych upozornil, že starší rozhodně neznamená lepší. Vždy je to o tom, jak se starší a mladší mezi sebou porovnají a jestli spolu naleznou tu nejlepší cestu. Naštěstí, v současné době neexistuje nějaká mezigenerační nevraživost, jelikož přeci jen věkové rozdíly nejsou nijak velké. I proto se domnívám, že mírný a postupný posun věkového průměru bude hlavně pozitivním přínosem pro celou herní komunitu. Že všichni díky tomu mohou lépe fungovat a snáze prosperovat. Jestli se pletu a nebo mám pravdu však ukáže čas.