Tento týden je s představováním naší nové DOTA 2 sestavy na řadě Adam „Ade“ Koníček. Jeho koníčků je mnoho, a i když většina z nich zahrnuje sezení u počítače, minimálně jeden by vás mohl překvapit! Ade také samozřejmě promluvil i o aktuální strategii, se kterou se tým chystá na samotný vrchol Sazka eLEAGUE, o svých gamingových začátcích, a dokonce i o rodině.
Říkal si, že jdeš pozdě, protože si musel hlídat neteř. Hlídáš takhle často? A baví tě to, nebo je to povinnost?
Hlídám tak jednou za týden. Předtím to byla spíš ta povinnost, teď jak je starší, je jí už pět, tak už mě to i baví. Většinou jen tak odpočíváme na zahradě, hrajeme si, kopem si… Občas hlídám i synovce, tomu je šest.
Aktivní člen rodiny… Odkud jsi? Máš raději venkov, nebo ruch velkoměsta?
Jsem z Uherského Brodu, to je takové malé městečko ve Zlínském kraji. Asi 4 roky jsem žil v Brně, nejdřív jsem studoval na Masaryčce a potom pracoval, ale teď jsem zase zpátky doma. Jelikož většinu dne sedím u počítače, tak ten rozdíl mezi venkovem a městem až tak nepoznám, haha. Ne ale je pravda, že co se týče zábavy před pandemií, tak to v Brně asi bylo lepší, bylo více možností.
Máš kromě doty nějakou jinou povinnost, studijní nebo pracovní?
Nemám, teď je to asi rok a půl, co jsem přestal pracovat a všechnu svou pozornost přesměroval na dotu. Rád bych byl progamer i po zbytek života. Dříve to u nás moc nešlo, ale dnes máme jiné možnosti, například je tu ta Sazka eLEAGUE.
Když jsme u Sazky eLEAGUE… Co to páté místo na příčce? Kluci mi už tak nějak před tebou vysvětlovali, že v tuhle konkrétní chvíli status až tolik nehrotíte…
Takhle… Myslím si, že to ve skupinách tak nějak prostě neřešíme. Neřešili jsme to ani v podzimním splitu, tam jsme také prohráli pár her, které jsme prohrát úplně neměli, ale všichni víme, jak to potom dopadlo. Teď se hrají jenom skupiny, po nich přijde playoff a tam do toho dáme všechno a budeme to chtít vyhrát.
V čem bys viděl největší výhodu nové eSuba DOTA 2 sekce? Nevýhodou asi budou ty zatrolené picky…
Největší výhodou bych řekl je to, že se s klukama už opravdu dlouho známe, řadu let. Většinou tedy online, ale jednou za čas se setkáváme i na živo. Kromě doty spolu hrajeme i CS:GO, abychom si trochu odpočinuli. Prostě jsme kamarádi.
První hra, kterou si kdy hrál?
Nemůžu si vzpomenout, jak se to jmenovalo, byl tam takový čtverec, zdi a bomby…
Atomic Bomberman? Dyna Blaster? Jak jsi k tomu přišel?
Něco takového. Starší brácha hodně hrál na PC, zasvětil mě, když mi bylo teprve nějakých pět let. Ani si nevzpomenu na moment, kdy jsem si řekl, že budu hry hrát profesionálně. Já jsem vždy byl hodně soutěživý člověk, ať už co se týče známek ve škole, nebo fotbalu, a když jsem objevil turnaje ve hrách, šel jsem to zkusit. Šlo mi to, tak jsem šel na další a pak zase další…
Zmínil si fotbal, hraješ doteď?
Už ne, okolo patnácti let jsem si zranil koleno, poničil jsem si vazy i meniskus. Teď už nedělám žádný sport, kromě chození. Občas se tedy proběhnu, ale to je vše.
Proč sis vybral zrovna dotu, a ne třeba LoLko?
Zase půjde hlavně o okolnosti. Brácha mi ukázal Warcraft 3, to mě strašně bavilo a byl v tom i ten mód DOTA. Když potom vyšla DOTA 2, tak jsem na ni z Warcraftu přešel.
Máš nějaké koníčky kromě hraní? Když pořád sedíš u PC tak třeba seriály, hudba…?
Určitě, baví mě kultura – seriály i filmy. Poslední asi rok hodně směřuji takovým tím východním směrem. Studoval jsem historii a doteď si rád čtu různé články a sleduji aktuální dění ve světě, to mě baví. Rád mám přehled.
Cestuješ? Před covidem, samozřejmě.
Myslím si, že všechny moje cesty, které jsem v poslední době podnikl, byly spojené s dotou. Byl jsem v Koreji na mistrovství těsně před covidem, předtím jsem byl v Barceloně. Ještě předtím s jinými týmy v Turecku, v Istanbulu… Měl jsem s dotou letět i do Číny, ale to se kvůli covidu bohužel celé zrušilo. Když jsem byl na střední, tak jsem o prázdninách vždy letěl na dva měsíce do Londýna na brigádu – to byly asi moje jediné „nedotařské“ cesty do zahraničí. Se dvěma kamarády ale občas chodíme pod stan na hory, bereme to jako takový detox od dnešní doby.
Kdyby ses teď hned mohl podívat úplně kamkoliv, aniž by ses musel otravovat s cestou a anticovidovými opatřeními, prostě by ses jenom teleportoval na místo – kam bys šel?
Nejraději bych se podíval do Japonska, to je číslo jedna. Na druhém místě by byla Kalifornie v USA. Chtěl bych vidět města, památky i přírodu. Ale nikdy jsem nad tím takhle nepřemýšlel, říkám jen to, co mě teď v tuhle chvíli napadlo.
Máš nějakou celebritu, ke které vzhlížíš? Třeba jiného progamera?
Přemýšlím… pouštím si streamy Destinyho, jako asi jediné, které se netýkají přímo doty. Ale že bych k němu vzhlížel, to bych úplně neřekl.
Leave a Reply