Lord of the Rings: War in the North – Když jeden prsten nestačí

Největší, nejepičtější a nejkrásnější dobrodružství pochází
ze světa čeho? Warhammer 40K to není, dokonce ani Harry Potter by si na něco
takového nedošlápl, musí to být Lord of the Rings. Univerzum tohoto světa je
nevídané a J. R. R. Tolkien ho popisoval s takovou barvitostí, až se
v očích začaly líhnout kapky rosy nazývané slzami. Hobit aneb Cesta tam a
zase zpátky, či nejznámější série Pán Prstenů, všechno to jsou úžasné filmy a
ještě mnohem úžasnější knihy. Kdoví, co se však v době, kdy se tyto knihy
odehrávaly, na Severu? Pravděpodobně nikdo. Možná až na vývojáře ze Snowblind
Studios, jež vytvořili hru na motivy série knih Pán Prstenů – Lord of the
Rings: War in the North. Vstane pan Tolkien z hrobu, vezme z muzea
meč a useká jim hlavy, nebo se pouze pousměje s hřejivým pocitem u srdce?

Pokud bychom mohli mluvit za něj, zatím se od své smrti
neustále krčil, ohýbal a škemral o lepší hrob, neboť mu tam zřejmě rostlo trní.
Mimo fantastické kousky, jmenovitě zfilmování trilogie a nadcházející
zpracování licence na Hobita, totiž dostával velmi tvrdé zásahy ze stran her.
Nejprve tu byla fantastická textovka, to ještě šlo. Ale pak už jedeme
z kopce. Relativně dobré strategie zabývající se bojem o Středozem
prostřednictvím pohledu na mapu z výšky dokázal vystřídat neskutečná
dlabárna mozků od EA. V ní se mísilo cosi nepopsaného a
z fantastického příběhu vyplynula TPS, na jakou se nezapomíná, nicméně
pouze ve špatném slova smyslu. A upřímně, tentokrát se to povedlo!

Jedná se o klasické RPG s rozsáhlým příběhem a slušnou
rozlehlostí světa, v němž se možná nemůžete zcela svobodně pohybovat, což
ale díky herním principům vůbec nevadí. Tedy, ono není klasické až pod půdu,
vlastně je docela akční a ujeté na souboje. Do toho se snaží povzbudit
k méně přemýšlivému hraní a snaží se ukočírovat zbrklejší hratelnost. Ve
skutečnosti to však není ani trošičku na škodu. Příběh se odehrává na pustých
severských pláních. Přestože Tolkien o těchto zemích měl jen matné představy,
pokud by do těchto hor zasadil některý ze svých příběhů, perfektně by vystihl
duši autorů hry. Odehrává se za přítmí vesnické hospůdky. Minimálně ze začátku
tedy ano.

Hra vám počne rozhovorem s jednou
z nejdůležitějších postav mytologie Středozemí – Aragornem. Ten
s výrazem znechucení povídá, že zde na Severu velmi brzy vypukne boj.
Bojová vřava takových rozměrů, až si z toho obyvatelé městečka pro jistotu
zavřou své krávy do stodoly. Objevili se zde Ti jezdci a roznáší smrt. Vaším
úkolem ale není nic jiného, než pomoci Společenstvu Prstenu tím, že pozabíjíte pár
(tisíc) otrapů nejen tady, ale i ve starých známých lokacích, jako jsou
Roklinka nebo Mlžné Hory. Dobře, je to trochu složitější, to ale neznamená, že
vaše vítězná šachová partie tří hrdinů neuposlechne a nevyjde vstříc nebezpečí.
Takže už jen vyrazit hospodské dveře a vzhůru na ně!

Vaše parta čítá elfku, trpaslíka a člověka. Zcela nesourodá,
zato však perfektně fungující skupinka tří hrdinů má zadaný úkol. Už zbývá
zjistit, kdo to vlastně je. Pravdou je fakt, že není absolutně důležité, kdo
tito tři hrdinové jsou. Jste to vy. Vy a další dva náhodně vybraní hráči, kteří
mohou pocházet klidně i z Číny. Středobodem vašeho vesmíru je opravdu
pouze poznání a schopnost zabít. Hra je závislá na třech hrdinech a jeden by
nezmohl proti obrovské přesile skřetů nic. Když potkáte jeden z Přízraků,
podíváte se mu do očí a vrhnete se do něj všichni tři naráz mečem. Nezmůžete
nic. Musíte si dát pořádný doušek taktiky.

Každou chvíli vám hra bude házet klacky pod nohy. Pokud
například v dané situaci, kdy zahlédnete Přízrak, zaútočíte všichni tři naráz
zblízka, bude vám to houby platné díky jeho plošné abilitce. Například
trpaslík, jako správný tank, opravdu vyběhne a začne ho mydlit, jako by se
nedávno vyválel v bahně. Elfka zvedne nad hlavu svou hůl a navýší
trpaslíkovi tolik potřebnou obranu. A člověk? Protože má luk a pár šípů, začne
Přízraku zadávat příklady v počtu schytaných headshotů. A naráz nejste
bezbranní, nýbrž proti vám nezmůže ani prd. Pokud se vám to nepovede, zemřete.
Ve hře, pokud nenatrefíte na správné parťáky, budete umírat často. A nikdy to
nebude přílišnou obtížností, ale chybou z vaší strany. A hra vám to dá
sežrat i s dezertem.

Každý z bojovníků by měl mít pro podobné situace
připraveny nějaké triky, což ale také má. Hrdinové vlastní po třech aktivních
schopnostech doplňovaných mnoha a mnoha pasivními. Po získání nového levelu
získáte skill point. Ten využije například trpaslík na vyšší rychlost a
důraznost úderů. Zatímco na první úrovni schopnosti mu to příliš na jeho
kombech nepřidá, pokud zvýší úroveň provedeného poškození a následně i
rychlosti, hned se mu bude lépe táhnout ostatní z mazlavé břečky osudu.
Kromě toho si trpaslík třeba může plošně bouchnout kladivem pod nohy, aby dal
všem kolem něj trochu za vyučenou. Na naprosté vychytání much všech skillů ale
jedna hra nestačí. Proč? Vylepšovat totiž budete více než 30 vylepšení skillů
na postavu.

Kromě toho by měl mít každý správný vydřiduch i bojovou
soupravu do každé situace. Jak už bylo zmíněno, trpaslík na zádech nosí
obouruční meč, pořádnou sekyru, anebo kladivo. Tyto obrovské kousky jsou
doplňovány jeho zbraní na dálku – kuší. Elfka s magickými schopnostmi
nepoužije nic jiného, než dobře dělanou hůl. Ne, že by to nedokázala, ale
jednoduše by jí to nebylo k užitku. Třetí postava – člověk – si vystačí se
soupravou mečů a štítu, u něj nic zvláštního nehledejte. Tedy, možná zmíněný
luk, se kterým dokáže nadělat pořádnou paseku. Zbraně se postupem času dají
vylepšovat, ale je nutná i jejich pravidelná údržba, což se nám vskutku velice
líbí, jelikož na podobné drobnosti si hned tak nějaký Zaklínač nepotrpí.

Pokud už jste si do kufru zabalili nějaký strom schopností i
palcát, asi nám zbývá si vzít náhradní trenýrky. Věřte nebo ne, to na výběr
nebude. Jestli vám ale nestačí přilba, brnění a kalhoty, jděte do The Sims. Ve
skutečnosti se najde místo i na řetízky, prstýnky, boty, náloketníky atd., na
nich hra ale vyloženě závislá není. Mimo tento výčet má ale ještě mnohem
zajímavější představu o fantasy světě. Snowblind Studios použili zcela
nevídanou taktiku, jak vám o něco rozšířit repertoár kousků, co máte u sebe. Po
dosažení určitého levelu a dostatečném vylepšení síly, inteligence nebo
mrštnosti, se vám odemkne zbraň nebo kus výzbroje přímo v inventáři. Žádné
další hledání po truhlicích a nakupování u kováře, když tuhle zbraň máte, tak
ji prostě máte. A napořád.

Tak, a teď už jsme vylepšení dostatečně, zbývá nám chytit
nějakého cápka pod krkem, aby vyvalil, jaké dobré skutky mu můžeme prokázat.
Rozhovory jsou zde dělány velmi chytrým, byť klasickým a neoriginálním
způsobem. V menu se vám nabídne zkrácená verze toho, co řeknete. Tento
systém velmi dobře funguje a díky odznačování možností, jež jste už vyřkli,
nenastává problém při omylném se překliknutí a vyslechnutí si dlouhého
rozhovoru. Vadilo by to ale? Vždyť jsou kompletně nadabované, a navíc jak
dobře! Tu a tam během nich narazíte na důležité informace, ale ještě častěji na
nenápadné vedlejší questy, které vám dopomůžou ke zkušenostem. Jejich náplní
překvapivě není „přines tamto,“ ale musíte si třeba promluvit o zásobách pro
vesnici nebo pomoci s přípravou na útok.

Až na něj dojde, přichází jedna z nejzábavnějších a
nejakčnějších featurek této hry. Jak si můžete odvodit, máme celkem 6 slotů na
rychlé použití. Nejprve tři schopnosti, poté lektvar na magickou sílu a lektvar
na životy. A k čemu je ten poslední? Funguje jako další „schopnost,“ díky
které k vám přiletí ohromný gryf a pomůže vám z nouze rozcupováním
všech nepřátel na maděru. Ke vznešenému ptáku se v těchto krajích klaní a
rozhodně to nejsou nějací špačci. Královští tvorové mají vlastní kmen, jehož
král vám dopomůže k vítězství za to, že jste mu pomohli se dostat ze spárů
ďábelských skřetů, jež ho uvěznili na malém nádvoříčku, zatímco čekali, až ho
nějaký hrdina, Vy, přijde vysvobodit. Možná klišé, ale v bitevní vřavě se
pořádný pařát vždycky hodí.

Jednou z jeho méně tleskuhodných stránek je, že vám
nepomůže v uzavřených prostorách, ale musíte si počkat, dokud nevylezete
na planinu či vysokohorskou strž. Pokud to podle vás hře dodává na obtížnosti,
musíte říct, že máte pravdu. Pokud ne, překvapivě se také nemýlíte. Otevřené
prostředí je totiž (téměř) všude. Nesmíte ale čekat epickou rozsáhlost ala
Oblivion nebo Fallout. Hra se naoko tváří rozsáhle, ale vede vás za ručičku,
přestože si myslíte, že máte na výběr z milionu cest a vždy jste si
zvolili tu nejhezčí a nejsprávnější. Cesta je jen jedna, byť během ní narazíte
na tolik odboček, až je to k nevíře.

Otevřenost prostředí dodává volnost další z velmi
důležité části severského putování za slávou. Souboje jsou akční a svízelných
situací v nich je nadmíra. Proto je nezbytné, abyste neustále metali
kotouly do všech čtyř světových stran, protože pět šest ran a už nejste mezi
živými. Hrdinové toho umí mnoho. Sprintovat, blokovat, útočit z bloku,
útočit ze sprintu, útočit z kotoulu, co si jen vymyslíte. Naštěstí to není
hratelnostní pozlátko, ale, jak už bylo řečeno, naprosto nezbytná součást hry.
Není nutné být s trpaslíkem neustále u nepřítele, stejně jako s mágem
se zdržovat boje zblízka, na to je hra volná a otevřená dost.

Největší lítost z uzavřeného prostředí projevíte, až se
dáte do boje s prvním z mnoha bossů. Vycházejí z klasických
Tolkienovských příběhů, takže se nesnažte být překvapení, až na vás vyskočí
hlavní záporák s nadlidskou silou, stejně jako extrémně obratný skřet
vycvičený speciálně pro zabíjení, nebo snad tuctový obr, který však z vás
tří udělá krvavé steaky, než byste řekli „LotR.“ Každý z nich na vás
používá jinou taktiku a nebylo by to správné takticky akční RPG, abyste na
každého z nich nemuseli i vy používat vždy jinou taktickou stránku věci.
Ani obyčejní nepřátelé nejsou bezbranní. Pokud ve hře narazíte na situaci, kdy
jich po vás jde méně než 50, volejte na linku první pomoci, že se vám zbláznila
hra. Až se uklidní a konečně na vás tuto hordu pošlete, znovu zavolejte,
tentokrát už beze srandy, pro sanitku, z toho živí nevzejdete.

Jestli z vás přivolaní záchranáři budou otírat krev nebo vám amputovat nohu, to je jen na vás. Každopádně si krve užijete dostatek. Akční RPG nutně neznamená titul „Nejkrvavější hra roku,“ vždyť to nedávno byl Dragon Age, nicméně pro hru Lord of the Rings: War in the North by tento titul platil vždy. Neskutečné záplavy krve, jež pomalu vytékají z nepřátel, ale mají něco do sebe. Pokud je totiž uvidíte, vždy to má důvod. Obvykle je důvodem rozseknutí hrdla nepřítele na dvě půlky, případně celého těla, ale ani vy nejste nezranitelní. Bohužel, hra nepatří mezi nejinovativnější. Dalo by se ale říct, že to vůbec nevadí, už proto, že každý princip, který tato hra považuje za svůj, má dokonale vypilovaný. Může to být crafting, který probíhá jednoduše mícháním bylinek v lektvary, ale i prosté máchání mečem s překrásnými komby, obě ze dvou naprosto nesourodých aktivitit zde nalezly své místo a skvěle se poddaly publiku.

Oním publikem zpravidla bývá jeden prostý hráč. RPG jsou však žánr všelijaký a ani náhodou se neomezuje na takto strohý mód. Obzvláště tato hra to nemá zapotřebí. Vzhledem ke třem hrdinům naráz, mnohem lepší alternativou k hraní je kooperace. Podobně, jako tomu je v poslední době u většiny akčních řezničin, je koneckonců co-op mnohem důležitější. Abyste neřekli, autoři se ale nesnažili, aby samotáři leželi zachumlaní v rohu a brečeli, AI přátel má i s počítačem grády! Například když padnete, přijdou za vámi, jeden vás doléčí a druhý mezitím oba bude chránit. Sebelepší by to byli přátelé, udělal by to snad pro vás někdo v co-opu? Ani omylem! Tam nějaký ten lektvárek obětovat musíte. Tím samozřejmě nechceme hanit všechny, kteří se k vám připojí, ale chybička se vždycky vloudí. Obzváště ve chvíli, kdy musíte počítat s náhodným napojováním se na kampaně jiných hráčů, kteří jsou v přibližně stejné časové úrovni hry.

Hlavním důvodem proč si zahrát Lord of the Rings: War in the North, je vážně skvělá a zábavná hratelnost, jež vás přiková ke židli a nepustí, dokud nezabijete alepoň jednoho pořádného bosse. Ve hře jich na vás čeká hned několiv, takže si připravte nějakou dobrou taktiku a vzhůru na ně! Ani nejlepší hry ale nebývají bez chybky. Zde je tato část hratelnosti nahrazena určitými nedodělky a mnoha bugy, které vám vývojáři doslova nasázeli pod nohy. Zbytek se ale dá s trochou nadsázky hodnotit pouze kladně. Nevíme tedy, proč bychom hře nemohli udělit překrásných 8/10, což je hodnocení, na jaké se nezapomíná. Jestli by se dala říct nějaká krátká větička na závěr, tak možná: „Lepší hru na motivy série Lord of the Rings a jejího světa bychom ani nečekali!“

Hodnocení:	8/10
– výborná hratelnost	– nemálo bugů
– poutavý příběh	– na vyšší obtížnost poněkud frustrující
– nutnost taktizovat
– zábava v co-opu