The Elder Scrolls V: Skyrim – S mečem na draky

Poslední dobou RPG vycházejí jako na běžícím páse a zvládat
je všechny hrát by se dalo považovat za osvícení. Mezi všemi těmi tituly, které
hýří originalitou a inovátorstvím, však ční jedna klasika všech klasik, jako by
se jednalo o Chalupáře vedle Československo má talent. A tímto kouskem není nic
jiného, než pokračování pravděpodobně nejepičtější série všech dob – The Elder
Scrolls. Nový díl nese název TES V: Skyrim a milovníkům žánru se rozhodně
nesnaží podříznout krk a je věrný svým předkům – Morrowindu a Oblivionu. Možná
ne nejlepší, ale pravděpodobně nejznámější série všech dob je zpět a my jí
musíme dát za pravdu, že ani na tento díl hned tak někdo nezapomene!

Předchozí čtyři díly mlely stále stejnou kávu. Přestože
první a druhý díl započaly sérii ve velkém stylu, ve skutečnosti se série
proslavila až díky třetímu. Bethesda ví, na jakého koně vsadit, a tak si ani
tentokrát nemuseli vývojáři hledat jiného vydavatele. A jak to tedy bylo
tenkrát? Morrowind do započaté série vnesl trochu vůně konvalinek, jež voněly
lépe než oblečení po vyprání Arielem. To už musí být jasné, že se nejednalo o
žádné dítko náhody. Svět byl neskutečně rozlehlý a mohli jste si v něm
dělat, co vás jen napadlo. Pokračování s názvem TES IV: Oblivion vneslo do
žánru opět něco nového. Třeba jízdu na koni. Konečně se z vedlejších úkolů
nestaly pouhé stereotypní hledačky surovin, a navíc vás hra skvěle vtáhla do
příběhu ohroženého království.

Nynější příběh si vzal na paškál zcela jiná území. Kdeže,
žádný Morrowind zde nehledejte. Jih jsme nechali Jihem a raději jsme vyrazili
na území Skyrimu. Sluníčko je pryč, poskakující králíčci také, nyní očekávejte
krutou a nemilosrdnou zimu spojenou s nabručenými mamuty a krvelačnými
šavlozubými tygry. Příběh si stále zpívá stejnou notovou řádku. Totiž,
království je (nečekaně) napadeno bájnými tvory. Možná ne branami do horoucích
pekel, pakliže vám však draci nestačí, zapalte si dům a uctěte tím Oblivion. No,
i když, nenesou právě draci znamení ohně?! Nechme už ale draky létat, protože
by ještě mohli zaútočit na nic netušící obyvatele Riverwoodu. Že už se stalo?
To máte recht! Král je mrtev, nikdo se o říši nepostará, takže na řadu
přicházíte vy, znovuzrozený drakobijec.

Přestože vám všichni musí závidět vaše hrdinské poslání,
samotné začátky nikdy nejsou tak pěkné, jak se může zdát. Tehdejší království
jsou nespravedlivá, a proto nesmíte být smutní z toho, že vás chtějí zabít
za něco, co jste neudělali. Hlava je doslova na špalku, nápřah je nasnadě také
a v tu chvíli se objeví přenádherný drak, který roztřese střechy celého
městečka a snese na zem pohromu v podobě zapálených budov a obyvatel
skrčených v koutě. Vstupem do hry jako bandita nastává otázka, co
s vámi bude dál. Nečekaně, už proto, že vás nikdo nezná, se z toho dostanete
jen s pár škrábanci a máte volnou ruku. Zajděte za jarlem nedalekého
území, zachráňte celé království a žijte šťastně až do smrti.

Kéž by to zde fungovalo na téže principu. Nenechte se
vysmát, něco podobného nečekejte. Draci se probudili z tisíciletého
zimního spánku (to víte, na Skyrimu je zima neustále) a nemají slitování. Jeden
mrtvý rozhodně není kompletní ochromení jejich obrany. Pokud ale máte trochu
štěstíčka, skočíte si vysloužit titul drakobijce a nasajete dost odvahy na to,
abyste jich zabili o něco více. Budete pro to však muset něco udělat! Asi
nejpříjemnější bude začátek. Ještě před vaší popravou proběhne customizace
postavy, a to tak, jak se traduje již od dob Morrowindu. Není na vás pouze,
jestli budete mít uši jako Mr. Bean a hlavu jako Hurvínek, můžete si vybrat i
rasu! Pokud chcete být kočky, proč ne? A co takhle třeba ještěrka? Dobře,
v trochu větším a hezčím balení, ale vadí vám snad, že vás první obr, na
nějž narazíte, nezašlápne?

Aby se tak opravdu nestalo, ve skutečnosti stačí nasadit
výraz nezlomnosti, do ruky hodit zbraň s pořádným dosahem a máchnout!
Prvním ze tří možných povolání je tím pádem válečník. Typický bojovník
s odhodláním se ve Skyrimu nebojí sáhnout pro meč a useknout vám hlavu.
V tomto případě máte na výběr mezi bojovníkem s obouručním, nebo
jednoručním mečem. Pro oba typy si toto povolání nalezne své skilly, takže se
nemusíte bát, že byste byli o cokoliv ochuzeni. Jejich velkou nevýhodou je
poněkud nedokonalé krytí. Štít vás možná před pár ranami uchrání, ale přesto
zde nejste tak silní, jako kdekoliv jinde.

Hlavním důvodem pro nevyváženost je schopnost postavy
zvládat dvě povolání zaráz. V pravé ruce si například potěžkáte meč nebo
palici a v levé si necháte vyvolat ohnivé koule nebo léčení. Tím pádem
získáváte zkušenosti naráz do obou skillů, a jelikož se nedostane na třetí
verzi, například thiefa, stačí si zajít k mistrovi, ať vás řádně zaučí. Thiefové
v této hře fungují stejně skvěle, jako to zvládal Hitman. Stačí se
připlížit a pořádně jim krkem prohnat kudlu. V druhém případě si stačí
z 50 metrů do ruky zasadit luk a na záda toulec plný šípů, a následně
začít střílet na tleskající fanynky před vámi. Pokud vám nestačí být Amorem, co
takhle to napálit do kostlivců? Těch je zde též nespočet.

Vlastně po nich nemusíte ani pálit, ani je podřezávat, ani
jim sekat do hlavy, natož pak strkat do nich štítem, proč se na chvíli nestát
Merlinem? Pravděpodobně nejlépe využitelné povolání plní svůj účel na jedničku
a nabízí rovnováhu mezi zabíjením a výpomocí druhému kouzlu. Many možná není
nekonečno, ale pokud zapojíte dva ohnivé plameny naráz, v každé ruce
jeden, bude to nepřátele zatraceně hodně bolet. Podobné kousky si ale užijete
ve všech povoláních a jejich kombinace je asi tou největší výhodou. Na začátku
vám nikdo neřekne, jestli budete muset jít tím nebo tamtím směrem, naopak,
pořádná volnost hře sedne na míru.

Ani omylem by se nejednalo o klasické RPG se vším co má mít,
pokud bychom ve hře nenalezli správný chlapácký inventář, díky kterému vaše
záda ztěžknou o 300 kg. Nemusíte se bát, to vše zůstalo, byť s velmi podivným
vzhledem a systémem procházení. Jakmile si ale uvědomíte, že je vše správně
rozděleno na zbraně, brnění, svitky, lektvary a další, hned to jde o pár stupňů
lépe. Bohužel, ani inventář není neomylný a v určitých misích vás
prakticky okrade o všechny věci. Ano, bylo to účelem, jenže fakt, že vám vrátí
jen polovinu už tak moc k zasmání nebyl.

Pořádné brnění samozřejmě potřebuje pořádného bojovníka,
nebo alespoň obchodníka. V našem případě se jedná o kováře, který je
k nalezení ve všech městech, a když mu prohlídnete nabídku, naleznete
nejeden vlastnostmi zajímavý kousek. Vaší výhodou je, že taková brnění si
uděláte i sami, případně zabijete jednoho z urostlejších a důležitějších
nepřátel a perfektní kousek je na světě. V případě, že vám thief není
vzdálený na deset mil, nemusíte zoufat a klidně okraďte jednoho ze zámožných
panovníků, byť vám za to vězeňští dozorci moc nepoděkují. Kdo by si koneckonců
chtěl zbytečně přidělávat práci?

Jestli-že už máte pár skalpů hotových a draci velcí jako
paneláky vám nejsou cizí, možná by nebylo od věci se s nimi konečně naučit
bojovat. Zde hra vyniká ve všech aspektech. Bojový systém Skyrimu je
fantastický a vaše volnost při boji je až nepředstavitelná. Věřte nebo dvě,
máte dvě tlačítka. První platí na pravou ruku a druhé nečekaně na levou.
V inventáři, či výběru magických schopností si vyberte, co si do jaké ruky
dáte. Pokud si do obou dáte jednoruční meč, Skyrim vám to zazlívat nebude a
současné kliknutí obou tlačítek vyvolá v protivníkovi krvavé podlitiny.
Jedinou nevýhodou bude, že nebude jak se bránit. Co takhle si ale jednu zbraň
vyměnit za královský štít, to už by šlo, co?

Ať už tak, nebo onak, důležité je, že něco v těch
rukách budete držet, protože jinak vám ledoví pavoučci, medvědi a trollové
ukáží, zač je toho loket. Myslete si, co chcete, nicméně přestože vám hra nedá
na výběr obtížnost, bude veliká. S trochou štěstí se vám podaří srazit na
křídla nejsilnějšího draka, ale nebude to žádná procházka růžovým parkem
s lízátkem v puse. Před každým větším soubojem s minimálně třemi
protivníky se musí trochu popřemýšlet nad situací. Díky zastavení probíhající bitvy
přejitím na inventář máte možnost si správně nakombinovat zbraně, vymyslet
taktiku a teprve pak to bude to pravé ořechové.

Kde jinde byste se s podobnými hordami nepřátel
setkali, než v pořádném dungeonu, do kterého jste se vypravili poté, co
vám jeden z obyvatel městečka řekl, že potřebuje zajít pro rodinnou
cennost. Obrovským a dosud neviděným plus je systém nekonečných vedlejších
questů. Myslíte si, že to jenom designeři udělali stovku a vydávají to za
nekonečno, blbost! Opravdu plně zautomatizovaný systém udělá, co je třeba. Je
pravdou, že vytvořené questy nemají příběh a jsou spíše typickým „Pejsku,
přines!,“ ale na to tu přece máme dějovou linku a určité prolínající se
vedlejší linie ustrašených obyvatel městečka Samoty, nebo Woodstocku, či
jakéhokoliv dalšího.

Jednou z předností návštěvy podobných dungeonů
s rodinnými cennostmi je vážně fantastický systém jejich tvoření, kdy má
každý nějakou originalitku a přesvědčí vás v tom, že tohle není ten
dungeon, ve kterém jste byli před pěti minutami. Mezi nejzajímavější kousky,
které v nich potkáte, patří trhliny, jež vás staví na hranu propasti,
případně velmi specifické odbočky do místností s pokladem nebo
neodemknutelnou truhlou navíc. Většinou před nimi stojí něco, co vás donutí
vzít šedou kůru mozkovou a mrsknout s ní o zem, nebo ji alespoň palcátem
protřepat, aby vás napadlo, jak vyřešit jednu z mnoha zapeklitých logických
překážek, které vás ve Skyrimu čekají.

Druhou z předností TES V je systém skillů.
Neskutečně propracovaný a rozpracovaný strom schopností vám rozdvojí zrak.
Dostanete se do překrásné nabídky se složitým ovládáním, ale to ještě není
žádný velký problém. Už o několik sekund později se vám zamlží před očima ještě
více a možná i omdlíte. Nabídka je doslova výsostná. Zhruba 24 témat, jako jsou
jednoruční zbraně, destruktivní magie, odemykání nebo střelba z luku je
seřazena do čtyř typických řemesel. Samozřejmě klasického řemesla, hraní si na
hrdinu s mečem, hraní si na mága a zabíjení potichoučku. A oněch 24 kousků
se dále dělí vždy po asi 8 tématech. Někdy více, někdy méně, to záleží na tom,
o jakou schopnost se jedná. A za každý level máte jediný skillpoint, už vám to
připadá dost šílené a nepřehledné?

Pokud RPG berete jako jeden velký šílený strom schopností,
spíše se zaradujete. A stejně tak do smíchu vám bude i po nahlédnutí do mapy,
na které se celé vaše dobrodružství odehrává. Jedna velká, překrásná severská
hora střídá druhou a třetí, banditi ovládají všechny lesy, tedy pokud je
neobývají hroziví medvědi, případně, pokud jde o obrovské pláně, ještě
hrozivější obři se svými ochočenými mamuty, je toho spousta! A onu spoustu
musíte projít po vlastních nohách. Dokonce ani do hlavních měst nemáte možnost
se rychle přesunout, tato možnost platí pouze u již objevených oblastí. A nyní
si zkuste představit, že kvůli jedinému questu jedete do nejbližšího města na
koni a trvá vám to 10 minut. Přesně tak tuhé zimy v těchto oblastech jsou.

I přesto se musí uznat, že má krajina neuvěřitelnou
atmosféru, jež vám rozproudí krev v žilách a chytne vás do dlaně, jako
byste byli jen jedna malá šedá myška na obrovském kontinentu. Paradoxně takovou
myškou jste i ve skutečnosti a poznáte to především, až potkáte jednoho
z královsky se nesoucích draků. Jen co honosně narovná křídla a dopadne na
zem, nadskočíte padesát metrů do výšky a o sto šest běžíte povědět mamince, že
se bojíte. Podobní nepřátelé obřích rozměrů jsou ale velmi vzácní. To už se
raději připravte na kostry, zombie, upíry a vlky, kterých potkáte o něco více.
A když už to bude upír, nelekněte se, až vám narostou špičáky a bude vás
doslova ničit ranní slunce.

Impozantní a svérázný svět, co si nehraje na Hello Kitty, vás
nadchne prakticky při každé činnosti. Ano, lovení vysoké zvěře s pomocí
luku je zábava, ale opéct si jejich stehno ještě větší. Ale i vy jste lovná
zvěř dalších nepřátel, protože tajné sekty zdejší středověkou společnost
zmáhají a ničí zevnitř. Vždy vás něco potká a vy nezavřete oči, naopak,
rozevřete je, jako byste chtěli, aby vám vypadly bulvy z očních ďolíčků a
ani ústa nezůstanou uzamčena na zip. Pokud se třeba začnete potácet poblíž
stráže a vypadáte jako ještěrka, začnou na vás nadávat a dělat na vás vtípky,
či třeba, pokud jdete do boje za imperialistu, budou vás hanit, že už zde
nemají pro cizince dost místa. Podobné chvilky vás ale nepotkají jednou za celé
desítky hodin čisté zábavy, nýbrž na každém kroku a nikdy ne stejné.

Podobně epické momenty na vás čekají ale i během obyčejného
craftingu. Vlastně, neobyčejného! Je samozřejmostí, že je třeba si vzít do
zásoby nějaké suroviny, jinak neuděláte ani chleba s máslem, každopádně už
samotný výčet dovedností dokáže překvapit. Možná že stahování zvířat, následné
dělání kožených proužků a tvoření z nich brnění je obyčejné, ale dělali
jste někdy ve hře, zcela nezávislé na vaření, kuře na sto způsobů? Jestli ne
v Hell’s Kitchen, tak asi nikde. Vlastně ani zde ne, každopádně opékaný
sloní chobot, okořeněné koňské maso a další pochutiny, to už si s trochou
námahy uvařit dokážete.

Pravděpodobně nejhorší kapitolou pro hry, jež vyjdou
z rukou Bethesdy, bývá nesnesitelná zabugovanost. Měly to tak oba
předchozí Fallouty a bohužel má tento neduh i Skyrim. Je možná pěkné se jít ve
středověké hře proletět do vesmíru jako Neil Armstrong, pokud vás tam však
místo raketou z budoucnosti pošlou trollové bouchnutím do země, tak velká
sláva to není. Musíte počítat s tím, že i po ploché stěně se dá běhat,
aniž byste potřebovali mít jakékoliv boty, ale zároveň, abyste si nezkazili
prožitek, nesmíte těchto chyb zneužívat. Čeho se naopak dá využívat
s naprostou a bezmeznou grácií je profesionální čeština, která byla
vytvořena dokonce ještě před vydáním, což se na české poměry posledních let dá
považovat za rekord.  Navíc v tak
ukecané hře, to už by chtělo provolat slávu.

Stejnou měrou k celkovému hodnocení přispívá bezvadná a
líbivá grafika, že by se i Lada mohl zastydět. Dobře, starý engine je znát a od
Oblivionu neušel ani pár kroků, přesto při každém východu a západu slunce
zavřete oči a na vteřinku se ve Skyrimu objevíte. Probuzením vám je až to, že
vás nějaký drak zrovna spálil na popel. Přese všecko si budete vychutnávat
každou sekundu, během které vyjde z dračího chřtánu luxusní oheň na
grilování, aniž by do toho zasáhla grafika. Zvuková stránka je vážně skvělá a
je vidět, že když někoho vývojáři topili, aby měli autentický zvuk, nedali mu
na výběr a utonutí prostě nastalo. Možná… Možná ho probudili a nechali ho
namluvit pár scének. Nadabováno je vážně vše a je to skvělé. Jen za tohle si
Bethesda zaslouží pořádnou pochvalu.

Pochval by ale bylo víc. A to o dost! Nejen napínavý příběh,
ale i výtečný soubojový systém dělají divy. Mluvit o systému questů jako o
zkaženém – to by bylo proti víře, vlastně hře není co vytknout. Až na jednu,
obrovsky malinkatou chybu. A tou jsou chyby. Když se to stane jednou, nic se
neděje, když kvůli tomu nemůžete dohrát hru, už to zavání močůvkou, ale když
kvůli blbému bugu nepřejdete nejdůležitější quest hry, možná se někde stala
chyba. Day-one patch zapůsobil jako skvělý lék, ale i tak jsou nepříznivé
spekulace o vydávání nedodělků čím dál reálnější. To neznamená, že hře od nás
nepatří přenádherných 9.5/10. Dobře, přenádherných ne, to tak 10x víc! Skyrim
by se klidně mohl popasovat s titulem „Hra roku“ a v cestě by mu stál
snad pouze Batman Arkham City. O tom ale až později. Další pán na holení totiž
bude nové Call of Duty.

Hodnocení:	9,5/10
– výborný bojový systém	– spousta bugů
– zajímavě pojaté questy
– překrásný žijící svět
– kovově lesklí draci