ASUS Finals ukázalo sílu české komunity

Přípravy na vyvrcholení druhé sezóny Národních ligy samozřejmě probíhaly několik týdnů dopředu, a proto je přeskočím hned k tomu nejdůležitějšímu, a to finálním přípravám. Ty ostatně začaly den před startem, tedy v pátek, kdy bylo potřeba do sálu Břetislava Bakaly navozit veškerý materiál, notebooky, hardware, ceny, roll-upy, plakáty, plachty, ubrusy, monitory, počítače, veškerou možnou kabeláž a také občerstvení (snad jsem na nic nezapomněl!). Takovým mým prvním pátečním úkolem bylo zamířit na Českou poštu pro zasílku zboží od eSubaWear, získat netovou zkoušečku a poté vyzvednout balíky od společnosti GAME. Jak na potvoru se poslední dvě události sešly ve stejný čas, ale nakonec se mi to podařilo vyřešit, i když to tedy bylo poměrně divoké. A to byl jen začátek, který naznačoval, že si užijeme ještě hodně legrace. Poté už jsem zamířil do sálu, kde smOke připravoval internet – to nejdůležitější ze všeho, jelikož bez něj by se nedalo nic hrát. Posléze jsme jej natáhli až do zákulisí a šlapal na jedničku.

Pak nás společně s dalším kolegou čekal bojový úkol, a to vyzvednutí tekutého dusíku pro overclocking show. Cesta tam i zpátky proběhla celkem v pohodě až na to, že jsme se u Petrova málem vysekali, což by s obsahem nádoby o teplotě -200 stupňů asi nebyla moc velká sranda. Naštěstí k ničemu podobnému nedošlo a dusík jsme v pořádku doručili. Zbývalo tedy jen zajistit občerstvení (Monster, nealko a piva), vyzvednout Tytána a další potřebné věci. Během večera bylo vše na svém místě a tak jsme se mohli zhruba kolem půl jedenácté v noci začít připravovat. Dřív to bohužel nešlo, protože zde bylo nějaké promítání a tak jsme narozdíl od předchozí sezóny měli mnohem méně času a mnohem více stresu. Zvlášť, když jsme zanedlouho zjistili, že z ničeho nic nejede internet. Proč tomu tak bylo se neví doposud, ale dobrou zprávou bylo, že to kluci nakonec dokázali nějakým způsobem znovu rozchodit (tedy až následující den ráno, takže o infarktovou situaci nouze nebyla). Během toho jsme odnosili s předsálí veškeré nepotřebné stojany, židle a stoly a začaly připravovat prostor pro doprovodný program. Asi po tisíci odnesených stolech a židlích jsem měl pro páteční den dost a rozhodl jsem se odejít (někdy po půlnoci).

Byla sobota. Den D. Moře práce před námi. Ráno jsem se vzbudil ještě s vitálním pocitem bývalého sportovce a šel jsem ke „skoro sousedce“, paní Ekaterině Petrenko ze společnosti RentFun vypůjčit herní konzoli Xbox, která tvořila nedílnou součást doprovodného programu. Poté jsem hned upaloval zpátky do sálu, kde se toho od včerejší noci moc nezměnilo a bylo potřeba zvýšit výkon, abychom všechno stihli. Během tohoto hektického dopoledne jsme nachystali kompletní „side stage“, kde byli herní notebooky G73 s hrami jako Saints Row 3, Space marine a Call of Duty: Modern Warfare 3. K dispozici na vyzkoušení měla být i beta Diabla III, nicméně ke vší smůle spadnul server a tak jsme místo něj zvolili Zaklínače 2 s 3D technologií. Dále tu byl nejvýkonnější herní počítač současnosti – Tytan s volantem společnosti Logitech, na němž se soutěžilo ve hře DiRT 3, LCD televize s Xboxem a znovu hrou Call of Duty: Modern Warfare 3 (pro dva hráče), prostor pro overclocking show a také pult s občerstvením a zbožím internetového obchodu eSubaWear. V neposlední řadě tu byli také vyhrazeny dva notebooky pro Counter-Strike 1.6, v němž se návštěvníci mohli střetnout s jance z týmu ASUS Ladies.

Současně byla připravována hlavní stage – sál. Zde bylo tradičně nejvíce komplikací a problémů. Ať už to bylo nastavování světel nebo projektoru. Technika si hrála tentokrát spíše s námi, ale nakonec se vše (i s menším zpožděním) podařilo dotáthnout do konce. První diváci začali přicházet něco před 13:00 a jejich počet raketově stoupal. Dokonce se vytvořila fronta až před celý objekt, což už samo o sobě naznačovalo, že by mohlo tentokrát přijít spoustu lidí. Přeci jen na první sezónu dorazila sotva stovka a i přes to, že jsme pro propagaci udělali hodně, jsme si do poslední chvíle nebyli jistí, kolik vás nakonec máme čekat. Čas plynul a masy příchozích nebraly konce. To už nám bylo jasné, že jsme českou komunitu oslovili a ta nám to oplatila nejlépe jak mohla – NAPLNILA TÉMĚŘ CELÝ SÁL (kapacita 300)! Byl to krásný pocit vidět, že hráči i nehráči mají o takový druh zábavy zájem a přišli podpořit česko-slovenský elektronický sport. Nejlepší však mělo teprve přijít.

I přes to, že jsem neměl moc možností sledovat každé utkání dopodrobna, tak se s vámi podělím pouze o konkrétní výsledky, kdy v Quake Live souboji o třetí místo zvítězil Needy (čtvrtý eJo) a ve finále dle očekávání dominoval krysa (druhý fragma). Ve StarCraft II pak PredY přemohl svého týmového kolegu z eSuby DeViLa a znovu získal třetí místo, finále obstarala dvojice Rikytan a Harpner, v němž si po druhý titul v řadě došel právě podceňovaný Rikytan.

Úplně to nejlepší jsem si totiž nechal na konec. Jestli jsem si někdy myslel, že v Česku nikdy nemůže být atmosféra, jako je k vidění třeba na MLG, či DreamHacku, tak jsem se nehorázně mýlil – já hlupák. Takovou kulisu, kterou přítomní dokázali vytvořit, jsem v našich končinách ještě nezažil. Ani si nepamatuju, že by se něco takového dělo na InvexCupech (tedy pokud moderátor nerozhazoval ceny a nepožadoval jančení publika) – a že jsem byl na všech. Až z toho šel mráz po zádech. Diváci buráceli, tleskali, pískali, ječeli a odměňovali hráče za každý dobrý tah a frag. Opravdu neskutečné. Jeden z nejlepších momentů ovšem byl, když zvítězil Rikytan, který sklidil největší ovace (však brzy sami uvidíte).

Pro mě osobně to byl jeden z největších a nejsilnějších zážitků za ty léta v českém gamingu a jen doufám, že si to brzy zopakujeme. Všem co přišli patří obrovský dík. Ani si nedokážete představit, jaká to je pro nás obrovská odměna, že jste vůbec dorazili a vytvořili takovou atmosféru, kterou naše scéna nepamatuje. A vy co jste nepřišli, doufám, že se uvidíme příště. Třeba se jednou dostaneme i na ten stadión!;)