Trine 2 – Kouzelně kouzelný klenot

Nezávislé tituly patřící do řad menších her s nádechem
exotiky poslední dobou dostávají přednost na přechodu před obrovskými
neurvalými kusy, které se pomalu nevlezou ani na jeden hard-disk.  Navíc se dají většinou pohodlně stáhnout přes
Steam, jenž se skvělým způsobem ukáže jako nejlepší distribuční společnost. A
ano, Trine 2 se mezi podobné kousky perfektně hodí a zapadl mezi ně
s obrovskou grácií. Tedy ne! Nezapadl! Trine 2 je něco naprosto jiného,
než jste kdy doposud hráli s výjimkou prvního dílu. Trine je totiž
artefaktem svého vlastního žánru a všichni mu to perfektně žerou. Může ale
fungovat něco, co už jednou fungovalo, aniž by se dostavil obávaný stereotyp?

Aby to nebylo tak snadné rozhodování, přiznejme si, že
předchozí díl obsahu nenabídl příliš mnoho a s trochou uvědomělosti jste
mohli celou hru projít za dvě tři hodinky. Nedá se vyloženě říct, že by se u
druhého dílu jednalo o zcela jiný systém, pakliže však dostatek chytrosti
nemáte, či vás o ni senilita připravila, nemusíte se bát, že by vás nečekala
výzva epických rozměrů. Na hře pracovalo (a stále pracuje) studio Frozenbyte,
které však mnoho dalších triumfů zatím nepředvedlo, ale zdá se, že napříště už
se vydají do lehce odlišné říčky, jen aby si omyli staré rány z války a
ochrany svých panství.

Druhý díl Trine přímo nepřímo navazuje na ten první. Jeho
principy navazují, příběh jakžtakž také, ale vše ostatní je jiné – lepší.
Příběh vás zavede k událostem po dokončení úkolu, jež třem hrdinům –
zlodějce, mágovi a rytíři – zadal tajemný amulet Trine. Ten se vrací na scénu a
vyžaduje od téže hrdinů ještě větší nasazení, aby nastavili krk pro záchranu
království, které skomírá pod náporem mnoha neblahých situací, jako třeba
ztracené princezně Isabela, nebo snad Rosabela? To se ještě uvidí! Na co však
čekat nemusíte, proti vám se staví hrouda složená z goblinů a další
podobné havěti.

Pravděpodobně nejukecanější postavou ze všech je čaroděj
Amadeus, pakliže je však i nejdůležitější, nesmí se mu to vyčítat. Na začátku
příběhu se válí jako každý další pecivál v posteli a rozhodne se vyhledat
ohnivé kouzlo, zatímco na něj svitne střešním okýnkem světlo artefaktu Trine.
Vydá se za ním, a když ho nalezne, nevidí nic jiného než právě onen artefakt,
který ho minule málem připravil o život. Přesto ve hře nalezne úžasné využití,
především v logických puzzle. Jeho speciálními schopnostmi jsou levitace
menších monster a jejich následné grilování, samozřejmě, dále také vyvolání
více než 1 předmětu, a to až 4, a do třetice všeho dobrého se přidává schopnost
vytvořit desku. Nic se nezměnilo.

Co se hrdiny všech současných bájí a pověstí týče, ten si
hraje na někoho, kým není. Rytíř Pontius se do hry dostává také spíše shodou
otevřených očí a neznámé záře. Přišel o hrad, nemá co dělat, tak proč jít sakra
neposekat pár monster a užít si při tom bezvadné zábavy?! Asi takhle by se
vybarvil před porotou „Československo má talent,“ ale aby zvítězil, musel by
vytáhnout svůj obrovský… ehm… ohnivý meč s mrazivým štítem. Aby bylo
vědět, jak tvrdě do toho jde, v záloze si nechává místo pro bumerangové
kladivo vracející se po každém vrhu. Pořádné hození s ním do skály – to už
ale znamená pořádnou ránu!

Na rozdíl od rytíře se třetí z herních postav – Zoye –
život nezměnil ani o píď. Byla zlodějka a zlodějkou i zůstala. Bohužel jednou
nebyla dostatečně ostražitá a než si všimla, že na ni civí celé město, utíkala,
co nejdále to šlo, za pomocí svého vystřelovacího háku a překrásné výzbroje
nejen na hrudníku, ale i na zádech v toulci a tětivě luku. Trochu
arogantní postava v tomto díle předvádí asi nejpříjemnější kompromis mezi
bojem a řešením zajímavých puzzle. Na nepřátele se nachystala obzvláště se svým
lukem, se kterým nejprve střílí 2 šípy naráz, poté dokonce mrazivé, následně
ohnivé a to všechno vyústí v takovou ránu, až se nepřátelé rozpliznou o
stěnu, ještě než řeknou „Pozor, exploze!“

Trine byl vždy hrou, která se stavěla na výtečném a
důmyslném level designu zobrazujícím vše s kouzelným pohádkovým
charakterem. Zatímco v Zaklínači by se objevil obrovský boss, který se vás
pokusí za každou cenu zabít, zde se mu obvykle říká pan Chobotnice a pomůže vám
dostat se z pořádné šlamastyky. Level design se na druhou stranu zaměřuje
především na již tolikrát zmíněné puzzle, na kterých si ostatně hra zakládá.
Akční adventura v kombinaci s vyváženou 2,5D plošinovkou, to má šmrnc
a i v dnešní době, dvě desítky let po automatech, své příjemné a chytlavé
kouzlo v nitru. Atmosféru však netvoří pouze přátelští nepřátelé a
fantastické prostředí, co takhle se zaměřit na hlášky chrlící se z úst
většiny z našich hrdinů? I ty svým dílem do této neprotřelé hádanky
přispějí.

Aby se vývojářům z Frozenbyte nedalo vytknout, že
jejich hádanky spočívají opravdu pouze v atmosféře, slovíčko „puzzle“ se
v Trine 2 předvádí na plné obrátky. Drtivá většina ze všech částí všech
úrovní, jenž projdete, je tvořena právě pro váš mozek a jeho šedé buňky, které
byly z většiny spláchnuty do záchodu alkoholem a těžkými životními dilematy
(tedy opět alkoholem). Naštěstí se nemusíte bát na složitost nejvyššího ražení.
Hádanky jsou z velké většiny určeny pro všechny tři typy postav a pouze
některé si vynutí určitý typ. Abyste je zdárně překonali, stačí se zamyslet a
konat, klidně dvakrát, klidně třikrát, víckrát ale ne.

Úkoly jsou velice zvláštní a početná část z nich se
zakládá na chození po balvanech, bednách a houpajících se objektech. Kromě
hlavních, vedoucích vás k postupu úrovní ale narazíte i na ještě těžší
logické hádanky čistě pro vás a vaše přicházející možnosti. Díky nim si
navýšíte skill a rozšíříte jejich počet, abyste se v dalším puzzle
nemuseli tolik trápit. Většina z nich totiž jde rozlousknout kupříkladu
čtyřmi bednami na sobě, což ale rozhodně není myšlené ve zlém. Autoři se
jednoduše chtěli postavit i za hloupější, kteří si s okamžitou platností
nedají jedna a jedna dohromady.

Stejně tak vám dobrý skill pomůže s bojem
s nepřáteli v ostatních částech hry. Zde se skilly ukážou
v plném světle. Mág může levitovat s gobliny a ostatní si značně
vylepší své schopnosti a stanou se z nich vraždící stroje. Soubojový
systém je velmi, velmi dobrý a prověří vás ve vašich schopnostech. Je nutné se
bránit, ale i útočit. Je nutné přemýšlet, ale zase ne až tak moc, aby vás
mezitím nezabili. Hra je plná kompromisů a je třeba je respektovat. Především
si své domýšlivosti užijete při soubojích s bossy. Kromě závěrečného však
bohužel nejsou výzvou a taktika je neměnná a časem vás až uspí. Malá, šeredná
tečka na obličeji s hutnou vrstvou make-upu ale samozřejmě nic neznamená.

O to lépe se totiž vyznamená dokonale zvládnuté uživatelské
rozhraní dodávající hře na šmrncu. Zatímco nezastavitelné vazby se ani
neohlédnou, pozornějším hráčům hra nabízí něco jedinečného, a to třeba sbírku
rozkošných básniček a obrázků s herní tématikou. Trine 2 se ale stará i o
Xboxové jedince, jež nemohou vystát, že se jim nedostává pořádné dávky
achievementů. Není pravda, že by jich zde teklo proudem, ale své odznáčky si
každý najde. Tedy v první řadě vám je nalezne Steam. A navíc, nejeden
z nich se může zařadit do Steamového žebříčku.

Velká porce z této slaďoučké omáčky se zabývá
kooperačním režimem, v němž se spřáhnete s několika přáteli a
vyrazíte za dobrodružstvím spolu s nimi. Neb kouzelné víly neexistují,
nemusí vás trápit nadbytečné přeměňování se z postavy na postavu, ale
právě díky chytré hříčce autorské geniality máte možnost se všichni dostat přes
ten který puzzle, bez jakékoliv ztráty na vědomí či zdraví. Trochu smutnější
je, že zde nezavládne anarchie s PVP a opravdu se pouze dotknete původního
příběhu bez jakýchkoliv zlepšováků. Nemusíte ale mít strach, Trine 2 se příští
rok chystá rozšířit o velký datadisk s novým příběhovým questem. Jde se na
to?!

Jestli-že pro vás není nejdůležitější staro-nový příběh a
překvapivé cut-scény, i tak se v Trine 2 vyžijete bez námahy. Obzvláště si
posedíte u jedněch z nejkrásnějších pozadí všech věků, kloubících
dohromady pohádkovou i hrozivě hororovou atmosféru. Doslova z něj pak
vylézají monstra a vám nezbyde, než zavřít ústa a poslouchat jejich otravné
mlaskání a hledání nejšťavnatějších částí vašeho těla. Kouzelná a přesto
nenáročná grafika koexistenci s výtečnou hudbou dodávající hře na
pohádkovosti? Je to snad sen? Ehm, možná ano, a tak by nebylo od věci zmínit,
že i dabing všech hlavních postav stojí za jednu velkou pusu na tvář!

Trine 2 je dvěma slovy pohádková hra a nikdo jí to nemůže
mít za zlé už z důvodu, že se nesnaží zapůsobit na vaše potomky, ale spíše
útočí na citlivou strunu přemýšlivých duší, které dokáže uchvátit výtečná
atmosféra, příjemná, relaxační hudba a hratelnost na úrovni vznešeného páva. Je
jasné, že mnoho nedokonalostí si hra neodpustila a především multiplayerové
dobrodružství bugy a nedodělky hýří, ale na výsledný herní zážitek to žádný
dopad nemá. Jestli se dá o nějaké hře říct, že je opravdu fantastická, Trine 2
si pro trofej půjde s neskrývaným nadšením. Za pár věcí by si vývojáři
zasloužili dostat na …, ale i tak si Trine 2 odnáší výtečných 8,5/10. Nepotřebuje chytat maxima,
protože nezávislí vývojáři se o nic takového nikdy nesnažili, ale prostě musí
být extrémní v každém ohledu.

Hodnocení:	8,5/10
– vychytralé puzzle	– stejné jako 1. díl
– rozdílné charaktery hrdinů	– multiplayer má své mouchy
– úchvatná atmosféra
– příjemný systém soubojů

.