Středoškoláci z České republiky míří na Intel ISEF, „olympiádu“ vědeckých talentů

Poslední detaily před cestou do
amerického Pittsburghu ladí sedmičlenná skupinka středoškoláků z České
republiky. V drsné konkurenci více než 1500 dalších talentů z 65 zemí
celého světa budou obhajovat svoje vědecké projekty, s nimiž postoupili do
finále soutěže Intel ISEF. Výše už to nejde: Intel ISEF představuje největší celosvětovou soutěž v oboru
vědy a techniky určenou pro studenty středních škol. Porotu zde tvoří více než
1200 špičkových vědců včetně několika nositelů Nobelových cen. Od roku ji 1950
organizuje Společnost pro vědu a společnost, od roku 1997 tato „olympiáda vědeckých
talentů“ probíhá s podporou společnost Intel.

Na ploše pittsburského David L.
Lawrence Convention Centra bude letos Českou
republiku reprezentovat šest
projektů (pět individuálních a jeden týmový) od sedmi autorů, kteří zvítězili v národních soutěžích AMAVET a SOČ
(Středoškolská odborná činnost). Na Intel ISEF 2012 budou od pondělí 14. května
po několik dní sdílet své nápady, prezentovat originální výzkumné projekty a
soutěžit o přibližně 80 milionů
korun ve stipendiích a dalších cenách. Nejpřínosnější projekt ze všech
kategorií bude potom při slavnostním vyhlášení v pátek 18. května odměněn
Cenou Gordona Moorea, která bude letos udělena potřetí. Uděluje ji Nadace
společnosti Intel a je dotována 75 tisíci dolarů. Dva další finalisté obdrží
Cenu společnosti Intel pro mladé vědce ve výši 50 tisíc amerických dolarů.
Na ostatní úspěšné finalisty v sedmnácti vědeckých kategoriích od
matematiky, chemie a počítačové vědy přes botaniku a lékařství až po společenské
vědy a ekologii čekají ceny, granty, stipendia a vědecké pobyty, které jim
pomohou otevřít vědeckou kariéru. Studenti, kteří se ve své kategorii umístí do
čtvrtého místa, mohou počítat s bezplatným stipendiem na nejlepších
amerických univerzitách.

Jedním slovem o projektech českých studentů – obezita, meruňky,
chvostoskoci, nanovlákna, procesory, enzymy…

Jediný týmový projekt zastupují v české
delegaci Ivana Smutná a Monika Dobrovodová z Gymnázia
v Přelouči, které změřily antropometrické ukazatele dětí ve věku od šesti
do patnácti let a daly je do souvislosti s jejich stravovacími návyky.
Projekt Antropometrie mládeže se
zaměřením na BMI exaktně na základě porovnání výsledků se staršími daty,
zejména s celostátním antropologickým výzkumem z roku 2001, potvrdil
to, o čem se již dlouho spekulovalo. „Výsledky celkem jasně ukázaly, že obezita
je u dětí hlavně mladšího školního věku čím dál častějším jevem. Z celého
našeho souboru 710 dětí je 10 % obézních a 13 % má nadváhu, tyto výsledky
potvrzuje i orientační množství tuku v těle, které za deset let vzrostlo o více
než 3 %,“ shrnují autorky fakt, že za posledních deset let se společnost
významně proměnila i co se týče pohybových aktivit a stravování, což se neblaze
odráží na zdravotním stavu dětské populace. Septimánky Ivana Smutná, jež bude
volit mezi studiem antropologie či medicíny, a Monika Dobrovodová, která svou
budoucnost spojuje s forenzní antropologií například na Policejní
akademii, se dále angažují, aby tento problém nebyl přehlížen, a výsledky
poskytly jednotlivým školám, kde výzkum prováděly, aby tam mohly být dále
interpretovány dětem a jejich rodičům.

O přízeň poroty se bude z České
republiky ucházet Petr Pokora
z Gymnázia Brno-Řečkovice, který je nositelem titulu Česká hlavička pro
vědecké naděje. Petr Pokora se v projektu s názvem Měření antioxidační aktivity a polyfenolických sloučenin ve vybraných
hybridech meruněk podíval s pomocí fotometrie a vysokoúčinné
kapalinové chromatografie na 243 hybridů meruněk a sestavil jejich pořadí
z hlediska množství antioxidantů. Tím také vybral hybrid meruňky
s nejvyšší biologickou hodnotou pro člověka. Vybraný hybrid Dolgocvetna
bude pod názvem „Betynka“ zařazen do státní odrůdové knihy a následně pěstován
zemědělci. „Postup se dá aplikovat i na ostatní druhy ovoce a výsledky se dají
jednoduše využít pro zákazníky,“ říká Petr Pokora, jenž spatřuje největší
přínos své práce v tom, že dává možnost zaměřit se na pěstování a
konzumaci těch nejzdravějších odrůd ovoce nebo zeleniny. „Antioxidanty jsou
zdraví velice prospěšné látky, které tvoří účinnou prevenci před mnoha civilizačními
nemocemi a mohou prodloužit život. Díky konzumaci nejzdravějších odrůd lze
minimalizovat následky jejich nedostatečného příjmu, jelikož ve stejném
množství ovoce může být až desetkrát větší množství některých antioxidantů.“

Do oblasti mikroorganismů
v půdě zavítal projekt Studium
potravních vztahů jeskynních bezobratlých živočichů, jehož autorem je Ondřej Vošta, student Česko-anglického
gymnázia v Českých Budějovicích. Cílem jeho práce bylo otestovat potravní
preference u jeskynních chvostoskoků. Odhalení toho, čím se přesně živí tito drobní,
asi 1 mm velcí živočichové, kteří tvoří velice významnou složku půdní i
jeskynní fauny, může přispět k obohacení znalosti vědců o potravních
vztazích v půdě. Kromě samotného zefektivnění zemědělství může základní
výzkum podniknutý gymnazistou, kterého nejvíce láká studium medicíny, pomoci
například při ekologickém čištění nástěnných maleb v jeskyních. „Nemůžeme-li
použít k odstranění plísně ohrožující nástěnnou malbu agresivní
chemikálie, můžeme vyslat chvostoskoky, o kterých víme, že je pro ně tato
plíseň atraktivní a oni si s ní poradí,“ uvádí jednu z praktických
metod využítí svého projektu Ondřej Vošta.

Projekt nazvaný Usměrňování nanovláken je výsledkem
vědeckého úsilí Aleše Stejskala, studenta
Letohradského soukromého gymnázia. Pokusil se uspořádat malá, lidským okem
neviditelná nanovlákna do pravidelné struktury metodou elektrostatického
zvlákňování, pomocí elektrického pole. Projekt se zaměřil na vylepšení
fyzikálních vlastností, a tím i na rozšíření využití nanovláken pro různé
aplikace například na výrobu implantátů pro léčbu přetržených svalů nebo nervů.
„Podílel jsem se na řešení problému, který je aktuální a má před sebou velice
perspektivní budoucnost. Výsledky mých pokusů mohou být užitečné pro mnoho
vědců po celém světě, kteří se zabývají stejným problémem – uspořádáváním
nanovláken do pravidelných struktur. Již ve svých 16 letech jsem nabyl cenných
zkušeností s tímto tématem, které hodlám použít do budoucna k vynálezu
něčeho převratného,“ říká Aleš Stejskal, který má jasno v tom, že chce
dále studovat některou z univerzit zaměřených na techniku nebo přímo
nanotechnologie.

 „Můj projekt
hledá netradiční a alternativní přístupy k procesorovým architekturám, tedy ke způsobům,
jakými pracují procesory, které jsou třeba v počítačích, mobilních zařízeních a
dalších elektronických přístrojích,“ představuje svou práci Tomáš Mariančík ze Střední průmyslové
školy elektrotechniky, informatiky a řemesel ve Frenštátu pod Radhoštěm. Pro
účely prezentace svého projektu si Tomáš Mariančík vybral jednu konkrétní
architekturu na základě jejích vlastností, kterou navrhl a následně
zrealizoval. Výsledkem jeho experimentální architektury je zejména automatické
zrychlení různých výpočtů a operací díky rozdělení práce na dostupná výpočetní
jádra, o což se stará samotný procesor. Návrh procesoru byl vytvořen na základě
znalostí a zkušeností získaných během mnoha let programování a studia
programování a logických obvodů.

Velmi perspektivní oblastí současné vědy je biochemie a výzkum
léčiv. Eva Umlaufová z Gymnázia
Jeseník se v projektu Analýza
přístupových cest z/do aktivních míst lidských cytochromů P450 snažila
popsat struktury enzymů, které se významnou měrou podílejí na metabolismu látek
tělu vlastních, ale také látek cizorodých, jako jsou léky, aditiva či aerosoly.
„Analýza statických struktur enzymů může pro biochemické experimenty a pro
studium dynamiky enzymů pomoci předpovědět, jak se budou léky chovat. Znalost
interakce léčiva s cytochromem P450 lze využít k regulaci podávání léčiv a
posouzení klinicky významných lékových interakcí, které mohou vést k drogové
toxicitě, snížení nebo naopak zvýšení farmakologických účinků,“ vysvětluje
přínos svého projektu Eva Umlaufová, jež ho chce dále posunout během svého
vysokoškolského studia.

 Všichni studenti vidí ve své účasti na světovém
finále Intel ISEF šanci poznat zajímavé lidi a nové možnosti ve svém oboru. Momentálně
dokončují své prezentace a velkoformátové postery, které vystaví na ploše
pittsburského centra. Vedle toho „pilují“ angličtinu, aby se představili
v co nejlepším světle. Do Pittsburghu se těší i díky kulturní rozmanitosti
ostatních soutěžících z celého světa, ale samozřejmě také z profesních
důvodů a kvůli dalšímu rozvoji své kariéry. Bylo by skvělé získat stipendium na
zahraniční univerzitě, shoduje se většina z nich. Aleš Stejskal považuje
za nejdůležitější, že získá kontakty jak na ostatní studenty z celého světa,
tak na americké univerzity. „Kontakty se budou hodit, jakmile dokončím střední
školu,“ říká. Čeští středoškoláci si jsou vědomi obrovské konkurence, ale nikdo
z nich do USA neletí prohrát. „Moc se těším na nové prostředí, mnoho lidí
z celého světa a na jejich práce a myšlenky. Myslím, že to bude fantastický
zážitek,“ shrnuje za ostatní Petr Pokora.

O společnosti Intel

Společnost Intel je světovým lídrem v oblasti výroby a vývoje polovodičů, technologií, produktů a iniciativ s cílem soustavně zlepšovat pracovní prostředí a životy lidí. Další informace o společnosti Intel jsou dostupné na www.intel.com/pressroom  a http://blogs.intel.com