Ahoj Maiusko, na úvod tě poprosím, ať se našim čtenářům trošku představíš.
Ahoj! Jmenuji se Nikol Janečková a můj in-game nick je Maiuska. Counter-Striku se věnují už více než 10 let a momentálně střílím za team iNfernity ladies ve hře Counter-Strike: Global Offensive
Když už si hned začala mluvit o CS: Global Offensive, tak jaký je tvůj názor na tento díl? Líbí se ti víc, než 1.6 nebo naopak?
Popravdě řečeno jsem z toho nebyla moc nadšená a dokonce padla nějaká ta sprostá slova. Tohle mi přijde jako kompletně jiná hra se stejným systémem. Ale co se dalo čekat, nikdo už nebude podporovat tak starou hru. Přidáním molotovu z toho vývojáři udělali pomalou hru a pro diváka už ne tak atraktivní. Teamu to zhatí taktiky a vy musíte rychle přemýšlet co dál, což do hry přidává další rozměr. A nebudu vám lhát, můj škodolibý usměv, když někomu hodím pod nohy molotov je epický. Naopak se mi hodně nelíbí to, že když skáčete na místě, tak to jde slyšet nebo když se snažíte vyhrát kolo a walkujete, tak posbíráte ze země všechno možné a soupeř už ví, kde jste. To dokáže pěkně naštvat. Po pár měsících hraní musím říct, že je to ale skvělá hra. Už se nezasekávám o každý smetí a popelnici na mapě a baví mě to. Tato hra potřebuje chvilku na to, aby si získala vaše srdce a vy si na ni zvykli. Je to přeci jenom větší přechod než z 1.5 na 1.6 – ta bude vždy má oblíbená hra, ale už se k ni nevrátím, proto volím CS:GO.
Myslíš, že někdy v budoucnu by se mohla scéna vrátit zpět? Přeci jen spousta lidí neustále naříká, že je to špatná hra a nemá budoucnost a to tvrdila i řada špičkových hráčů. Dočkáme se tedy postupem času spíše generační výměny top progamerů nebo nakonec stejně na GO přejdou?
Když vyšel Global Offensive a u nás byl poslední turnaj v 1.6, tak svou kariéru ukončilo hodně hráčů. Jen hrstka teamů u nás přešla na GO. Co je opravdu ale skvělé, tak na GO přešly celky z Battlefieldu nebo CoD. Takže komunita se stala zase o něco zajímavější. Nejlepší kádry vznikají, podle mě, spojením pár hráčů z každé hry, jako to vidíme například u NiP a myDGB. Každý do hry přinese něco ze své hry a je to pak těžší se adaptovat na jejich hru, když proti nim hrajete. Tady bych to viděla tak 50/50. Přijdou noví lidi, kteří v této hře prorazí, ale pořád tu budou ti, co přešli a budou se držet.
Jinak myslíš, že je lepší přejít z 1.6 nebo Source?
Myslím si že, přechod ze Sourcu je plynulejší a jednodušší, přece jenom těch změn je tam méně než při přechodu z 1.6. V GO jsou hodně podobné mapy jako v CS:S a je to celé založeno na sourcovém enginu. Styl házení granátů je v podstatě stejný. Takže mě to přijde spíš jako vylepšený Source.
Osobně si neuvažovala, že vyzkoušíš jinou hru, než GO? Třeba právě CoD, Battlefield, Quake nebo ShootManii?
O tomhle jsem nikdy neuvažovala. Counter-Strike bude vždy moje srdcová záležitost, ať už to bude jakákoliv verze. Občas si zahraju Quake Live, Dotu 2 a další, ale začít jinou hru na poli kompetitivního hraní, prorazit v ní a dostat se do podvědomí její scény by bylo na dalších pár let.
Zmínila jsi soutěžní hraní – jak to vypadá na ženské scéně v CS:GO? Vnímáš nějaké větší rozdíly od předchozího dílu? Je více konkurence?
Kupodivu ženská scéna je opravdu velká. Je tu spousta kvalitních dívčích teamů, které se snaží prosadit. Samozřejmě vnímám změny, které s přechodem na jinou verzi přišly, třeba i to že, je teď mnohem snažší porazit top holčičí teamy světa. Je to nová hra a všichni mají stejnou šanci se prosadit a dostat se na ten pomyslný vrchol ale k tomu je potřeba hodně zkušeností, především z offline turnajů. Hrát proti holčíčím teamům, které přešly ze Sourcu je o něco težší a jak už jsem psala výše, je složitější se adaptovat na jejich hru.
Co se týče vašeho týmu, posunuly jste se výkonnostně výše? Jak se vám vlastně daří v turnajích a kde vás můžeme vidět hrát?
Já si myslím, že se nám daří skvěle. Máme na to porážet opravdu dobré holčíčí teamy, což se nám i daří, ale na offlinu je to o poznání horší. V našem teamu se najde pár jednotlivců, co už se dokážou poprat se stresem a hrou pod tlakem, když se na vás divá několik tisíc lidí, ale jako team na tom musíme ještě zapracovat. Když si vezmete některé holčičí mančafty, tak spolu hrají třeba 7 let. U nás se furt mění a mění. Po ESWC jsme sestavu nezměnily a teď nás čeká v v březnu Copenhagen Games. Věřím to, že ta prvotní tréma hrát před lidmi poprvé jako team opadla hned po ESWC a teď předvedeme opravdu jen to nejlepší, co v nás je. Teď máme tu nejlepší příležitost se zcelit jako team na tomto turnaji, nabrat zkušenosti, otřepat se z předchozích neúspěchů a jít si pro ten vysněný kov.
ESWC byla určitě perfektní zkušenost. Když se na to podíváš zpětně, tak jak hodnotíš vaše vystoupení v Paříži?
Byla jsem hrozně zklamaná z našich výsledků. Hodně jsme se na to připravovaly a když vyšly skupiny, nic lehčího jsme si nemohly snad ani přát. S většinou teamů jsme si dokázaly poradit s velkým náskokem. Jenže na ESWC tomu bylo jinak. První stranu jsme vždycky vedly ale druhou jsme nedokázaly dotáhnout do úspěšného konce. Prohrávaly jsme naše kola. Právě tady nám chyběly zkušenosti a občas selhala i komunikace, která je hodně důležitá. Ale je to nejlepší zážitek o kterém skoro každý hráč sní. Hra na podiu byla naprosto úžasná. V hledišti sedělo několik tisíc lidi a já si z toho všeho pamatuju akorát to, jak nám spadl uprostřed hry počítač ze stolu. Stage byl pro diváky naprosto dokonalý, ale co se týče samotných hráčů, nedalo se tam skoro ani pohnout. Celkově se vždycky na ESWC a podobné turnaje těším. Dny plné emocí, srandy a vypětí, z kterých si odnaším skvělé vzpomínky.
Zmínila si také turnaj v Dánsku. Už znáte vaše soupeřky? S jakým očekáváním tam pojedete?
Naše soupeřky ještě neznáme, jelikož není hotová celá soupiska přihlášených teamů. Naše očekávání jsou veliká, protože jsme hodně trénovaly už před ESWC. Teď už se snažímě zlepšit situace po dobytí plantu a předejít zbytečně prohraným kolám. Před námi je další bootcamp a spousta hodin hraní, kde se budeme snažit doladit poslední detaily a zdokonalit tím naši hru. Naše ambice jsou velmi velké, určitě se chceme umístit na předních příčkách. Pěvně veřím, že už se dokážeme poprat se všema překážkami, které nás čekají (stres, unáva, nervozita) a dotáhneme to do úspěšného konce.
Tak to budeme určitě všichni držet palce! Přešel bych trochu k vašemu současnému angažmá. Jste spokojené? Proč jste vlastně odešly od ASUS a jak vidíte budoucnost v iNfernity?
Tím, že u nás byl poslední turnaj v CS 1.6 a tím u nás skončila tato éra, skončila i naše spolupráce s ASUSem. Nechci tady moc rozebírat interní věci ASUSu, ale dál už nemohl podporovat náš team tak, jak bychom to potřebovaly. Přece jenom ASUS je společnost a její primární cíl není podporovat herní sekci. Náš tým v té době opustily dvě hráčky, které nechtěly přejít na CS:GO. A tehdy právě nastala situace, kdy jsme musely rychle tuto situaci řešit. Přibraly jsme k sobě AmazonQu, která dříve hrála CS:S a Glee, která hrála CS 1.6 právě za team iNfernity. Na posledním LanCraftu se začala řešit naše spolupráce a angažmá v teamu iNfernity. V tomto teamu jsme opravdu spokojené, je to skvělá organizace, která pro své hráče udělá téměř cokoliv. Tvrdě trénujeme, abychom mohly iNfernity udělat dobré jméno na poli dívčího progamingu a tím se jim za to všechno odvděčit. Touto cestou bych také chtěla poděkovat ASUSu a iNfernity za jejich skvělou práci, kterou odvádějí a třeba v budoucnu se můžeme těšit na jejich společnou spolupráci.
Už dříve jsem se na to ptal jance, ale zajímá mě i tvůj názor. Kdyby přišla nabídka od nějakého velkého zahraničního týmu, přijala bys ji?
Nebudu lhát o tom, že jsem nad tím nikdy neuvažovala. Pár nabídek se mi už dostalo, ale pokud tu bude pořád kvalitní český/slovenský dívčí team, tak se ho budu držet. Přece jenom je člověk rád, když může reprezentovat svou vlastní zemi a dokázat ostatním, že i ta naše malá země může mít opravdu hodně skvělých hráčů a mít jeden z nejlepších teamů světa. Komunikace v teamu je hned snažší a není to tak složité dojíždět na turnaje, LANky a bootcampy. Na scéně se pohybuji už nějakou dobu a myslím si, že kdybychom například já a jance opustily české zázemí, nenašlo by se tu mnoho lidí co by dokázalo poskládat dost dobrý team, vést ho a prosadit ho v dívčím progamingu. A to přece nemůžeme dopustit.
Co jinak dělá Maiuska mimo hraní? Studuješ, pracuješ? Máš nějaké hobby?
Momentálně studuji práva v Praze. Moje hobby jsou samozřejmě hry. Ve volném čase si ráda něco zahraju s kamarádama, odpadne hned stres ze školy a všech věcí, ze kterých vám jde hlava kolem. Můj další koníček je méně oblíbený u ostatních, ale já ho zkrátka miluju. Je to čtení Mám ráda seriály a filmy, na to bych se vydržela koukat pořád. Samozřejmě nesedím pořád jen doma a vytáhnu se ven na nějaký venkovní aktivity s kamarády. Jelikož je momentálně zima, tak mezi moje zimní koníčky patří například snowboarding a bruslení, to si nemůžu nechat nikdy ujít.
Jaké máš oblíbené filmy či seriály? Je nějaký, který ti zvlášť utkvěl v paměti?
Ze seriálů mám ráda hodně anime, takže mezi mé oblíbené patří například Death note, Blood+ nebo Ao no exorcist. Z normálních seriálů to bude trošku složitější, nedokážu asi vybrat oblíbený ale mezi ty nejlepší patří Entourage, Californication, TBBT, Simpsonovi a tak dále. Je toho spousta. Mezi filmy, které mi opravdu utkvěly v paměti patří Desert flower, The Help nebo 7 pounds. Můj oblíbený herec je Robert Downey Jr., takže filmy, kde hraje on mám hodně ráda.
Ještě když si zmínila ty knížky, tak co ráda čteš?
Knihy jsou tu od toho, aby nám umožnily únik od reality. A proto já miluju fantasy knížky. Když člověk začne číst fantazii, víte, že vstupujete do fikčního světa ale přitom je to všechno tak skutečné. Čím lepší fikce, tím překvapenější budeme, co všechno lidský mozek spolu s fantazií dokáže vytvořit. Mezi mé oblíbené spisovatele patří Paolini a Tolkien.
To mi připomíná, viděla si Hobita?
Hobita jsem samozřejmě viděla, ale zůstávám věrná knížní verzi. V knížce je všechno lépe popsané a ve filmu se nedočkáme některých scén. Kniha je tedy pro mě většinou lepší volba než film.
Jako poslední otázku se tě zeptám na nedávný přechod eSuba.Ladies na CS:GO. Myslíš, že mají šanci se uchytit a případně ohrozit vaši neotřesitelnou pozici?
Já jsem jen ráda, že se u nás holčičí gaming pomalu rozrůstá. Momentálně si nemyslím, že by to náš team nějak ohrožovalo, ale postupem času s tvrdým tréninkem dosáhne každý vytoužených výsledků a úspěchů. Holky čeká dlouhá cesta práce, která je bude stát spoustu času a nervů a já jim v tom držím palečky. Třeba v budoucnu se budeme prát o prvenství tady u nás. Už se těším na nějaký showmatch!
Děkuji za rozhovor a nyní máš prostor, pokud chceš třeba někoho pozdravit.
Já také děkuji za rozhovor. Na závěr bych chtěla pozdravit všechny naše fanoušky. Děkujeme všem za vaši podporu a doufám, že nám budete držet palce i v nadcházejících turnajích.
Leave a Reply