Zdar PredY, myslím, že představování můžeme přeskočit. Už delší dobu ses na scéně pohyboval spíše v ústraní a dnes nastal den, kdy oficiálně končíš hráčskou kariéru. Co tě k tomuto rozhodnutí vedlo?
Ahoj, v podstatě to je už dva roky kdy jsem přestal konstatní trénink a spíš jsem hrával nárazově nebo vůbec, to už mi dlouho nestačilo k žádnému úspěchu a tak jsem si řekl, že už trápení bylo dost.
Proč si vlastně přestal? V Česku si byl jednička, v zahraničí si budil respekt. Nedostatek motivace nebo tě hra tolik nebavila?
Bylo to v době kdy jsem uhrál top16 na DH a pak jsem vyhrál LC. Těch důvodů bylo asi několik, hra mě bavila samozřejmě, skvělý nástupce SC:BW, na střídačku mě nebavilo hrávat TvP, takže to hrálo nějakou roli, ale hlavní důvod byl fakt, že jsem u nás přes rok dominoval a kromě Harpnera mě tehdy nikdo nedokázal stabilně porážet, takže jsem u nás vyhrál snad úplně vše, co se tehdy dalo (kromě NSL). Já byl vždy hráč, který mířil na nejvyšší stupínky, takže česká scéna pro mě nebyla žádným „uspokojením“, vždy jsem chtěl hrát s nejlepšími hráči na nejvetších turnajích světa. Jednoho dne mi ale došlo, že já se těmto hráčum nemám šanci rovnat, s hráči, kteří trénují 3x víc než já. Dokázal jsem je občas porazit, ale to mi nestačilo. Být profesionál pro mě už taky nebyla možnost, ani jsem to nechtěl. Uvědomil jsem si, že času na hraní bude čím dál mín, a že už nikdy nedosáhnu toho, co bych chtěl, tak sem ztratil veškerou motivaci.
Kdyby ses tehdy rozhodl jinak, že do toho půjdeš doslova na plný úvazek, myslíš, že bys to mohl dotáhnout ještě výš?
No, těžko říct samozřejmě, ja měl nabídku od Dignitas, který by mi hodně pomohl se zviditelnit, ale podle mě se někdo může stát top hráčem jen když trénuje v Koreji, což nevím, jestli by se mi povedlo zrealizovat, jinak by to zlepšení asi nebylo takové, jaké bych si představoval.
Kdy vůbec ta nabídka přišla a proč si ji nakonec nepříjal? Bylo takových v minulosti více?
Ta přišla na DH Summer 2011, v té době jsem hodně trénoval s jejich Terran triem SeleCT, SjoW a mErz, takže jsme se dobře znali a byli to super kluci, ale jak říkám, jít „pro“ nebylo něco o čem jsem uvažoval. Jiné nabídky ze slavných týmů nebyly, snad jen eSahara se mi ozvala a tam jsem se časem dozvěděl, že brali dobré peníze, takže možná promarněná příležitost.
Když už je řeč o tom DreamHacku, jak na něj vzpomínáš? Pořád je tvé umístění bráno jako největší historický úspěch českého StarCraftu..
Opravil bych to na – českého StarCraftu II, protože v SC:BW jsme měli i lepší výsledky. Každopádně na DH vzpomínám rád. Když jsem se dozvěděl, že budu hrát místo Nady, mého nejvíce oblíbeného hráče SC v historii, byl jsem zároveň rád, že si zahraju v hlavním turnaji, ale i trochu smutný, že si nezahraju práve s Nadou. Hodně mi přálo štěstí v tom, že jsem hrál až na druhý den po příjezdu, takže jsem se mohl v klidu vyspat a že se mi dobře spalo pro skoro probděné minulé noci. Co se týče samotné skupiny tak jsem si potají hodně věřil, věděl jsem, že White-Ru nedám, ale doufal jsem ve win nad elfim, což se mi moc nepovedlo. On v té době nebyl ještě tak dobrý a já, i přes mé slabé TvP v tu dobu, jsem si docela věřil, ale bohužel hodně jsem pokazil třetí hru, možná z nervozity nebo nezkušenosti, nevím, ale byl jsem hodně zklamaný. Naštěstí jsem se rychle otřepal a pak jsem ve velmi povedených hrách porazil jak Jinra, který v té době už moc nehrál a Goodyho, v té době nepřekonatelného hráče v TvT. Tehdy ale nastupoval v TvT mech vs mech a to byl můj rybníček. Věděl jsem, že dokážu porazit každého nekorejského Terrana v tomto macht-upu a taky se povedlo. Myslím, že v té době jsem byl top3 TvT v Evropě, takže i v tomto mi štastně vyšlo načasování turnaje. Posledním hráčem byl Zerg Osho, se kterým jsem měl odehrané desítky custom her a tak jsem věděl, že jsem lepší a že ho dokážu porazit. TvZ jsem si taky věříl téměř na všechny, Morrow mi jednou řekl, že mám jedny z nejlepších mechanik v Evropě. Určitě jsem v TvZ nebyl o moc pozadu od svého TvT. V prvním kole play-off jsem sice skončil na HuKovi, budoucím vítězi, ale zážitek z turnaje mi zůstane nadosmrti. Nejvíce konfortní a profesionálně udělaný turnaj, na kterém jsem kdy byl.
PredY se objevil i v pořadu Day9
Jak si na takový event vlastně trénoval? Připravoval ses nějak speciálně? Pamatuješ si to ještě vůbec?
Klasicky, protože tam už stejně nebyl čas na nějakou zvláštní přípravu a myslím, že nějaká speciální příprava v našich podmínkách není moc uskutečnitelná, takže ladder ale hlavně customky s kýmkoliv se dalo..v té době s hráčema jako MorroW, SeleCT, SjoW, DeathAngel, Socke, HasuObs, Demuslim a další.
Po DreamHacku a LanCraftu nastal tvůj útlum. Nevrátilo se ti to pravé zapálení ani s příchodem HotS? Přeci jen, v něm si také něco málo natrénoval, ne?
Musím říct, že vrátilo, ale vydrželo mi to jen pár měsíců. Bohužel mi to nevydrželo do konce NSL, které jsem chtěl původně vyhrát. Přece jen jsem neměl žádné plány hrát dlouhodobě a tak mě nakonec ani to NSL nedokázalo dostatečně namotivovat. HotS mě ale baví, myslím, že to je skvělý datadisk, který děla SC2 opět zajímavé. Přece jen ta česká scéna je furt o tom samém, stejní hráči, stejné hry, žádná injekce něčeho zajímavého, každý má to svoje jisté. Myslím, že to je u nás docela problémem.
NSL se ti vlastně nikdy nepodařilo vyhrát, bereš to jako zklamání?
Možná trochu, je to jediný velký event, který se mi u nás nepodařilo nikdy vyhrát. Navíc NSL patří mezi mé top2 nejoblíbenější eventy vedle LC. Takže trochu mě to mrzí, že jsem nikdy nezažil tu vítěznou atmosféru v sále s tolika diváky, kteří se příšli podívat jen na vás.
LanCraft startuje za pár dní. Pojedeš si tam zahrát ve smyslu rozloučení se se svou kariérou jako například h34D? Nebo plánuješ jezdit i nadále?
Já StarCraftu věnuji stále dost času i když nehraju. Sleduji turnaje, občas pomůžu jako kapitán nebo trenér, což plánuji dělat, dokud budu mít volný čas.
V současné době ses tedy přemístil na pozici trenéra, jak moc tě tato pozice baví po boku Horrora a co vše je vůbec tvou náplní?
No já se za trenéra moc nepovažuji, ale snažím se hráče naučit nějaké základy hry a poradit v nejrůznějších věcech, přece jen už mám nějaké zkušenosti, tak se je snažím předat. Snažíme se samozřejmě nějak vypracovat postupy a plány s hráčema, aby to vyhovovalo všem co nejvíce. Teď přes léto máme spíš pauzu, takže se teď toho moc neděje. Hlavním úkolem je ukázat hráčům, jak se mohou zlepšovat a zbytek je na nich, jak se toho chopí. Přece jen StarCraft byl a vždy bude o tom, kolik tomu člověk dá času, kolik odehraje her a jaký má k té hře přístup a čeho se snaží dosáhnout.
Dokázal by sis představit, že by tě trénování v SC třeba částečně živilo?
Vůbec ne.
Když bychom se podívali zpátky do minulosti. Co nebo kdo tě přivedl do Brood Waru?
Bratr jednou přinesl neoriginál SC, to bylo tak kolem 1998. Ze začátku jsem hrával jen fastest mapy, kde bylo nekonečno surovin, ale časem jsem přesedlal na normalní mapy (protože bratr je hrál). Měl jsem štěstí, že jsem se dostal do jednoho clanu, Legie, kde se mnou kluci hodně hráli a hodně mě toho naučili, za což jim jsem nejvíc vděčný, Hicks a Gimli.
Jak probíhalo tvé působení v něm? Měl si hned za cíl být profi hráčem? Nebo to na tebe nějak pozvolna přišlo?
Ne, já jsem jen hrál a bavilo mě to, tak jsem se chtěl zlepšovat. Profi hráčem jsem se nikdy moc nechtěl stát, spíš to byl jen sen, protože v BW nebyla šance se v Koreji prosadit a v SC2 už jsem o tom neuvažoval vůbec, když jsem studoval VS. Profi hráč je podlě me ten, kdo má nějakou licenci (jako v BW) nebo hraje na smlouvu s dostatečným příjmem jako normální zaměstnání (což se stalo možným díky SC2, př. HuK). Spíš mi přijde úsměvné, jak se každý kdo dostane od clanu 50 euro za měsíc nazývá profi hráčem, o tom to rozhodně není. Já jsem se jako profesionální hráč nikdy necítíl a ani jsem tak o sobě nemluvil, mám k těmto hráčům moc velký respekt na to, abych se se svým skillem řadil mezi ně.
Pamatuješ si na svůj první vyhraný turnaj v BW? Případně své rivaly a tak dále?
To už nevím, ale pamatuji si vyhrané MČR 2006, což byl pro mě velký úspěch. Za celý turnaj jsem myslím neztratil ani mapu, možná jednu. Sice to bylo v době, kdy už hodně top hráčů u nás nehrávalo, takže to bylo poměrně jednoduché. Pamatuji si, že ještě o rok dříve jsem na Invexu skončil asi TOP16. Rivalita v BW moc nebyla, snad jen s Maixem, jediným dobrým zástupcem SVK, který mě nakonec dokázal porážet úplně všude a i díky němu jsem se nikdy nekvalifikoval na WCG. Byl to skvělý hráč a tak byla škoda, že nikdy moc nezkusïl SC2.
Kdo ti na domácí scéně nejvíce přirost k srdci? Ať už v BW nebo SCII?
Určitě Jump, který mi pomohl od začátku ve všem co jsem kdy potřeboval, byl se mnou i v Kyjevě a spolupráce s ním je naprosto špičková. Dále jsou mí nejoblíbenější hráči/kamoši DeViL s Lopou, w0nder a Head.
Vzpomeneš si ještě, v kterých všech klanech si byl?
Já moc clanů nevystřídal, byly to Legie, o kterém jsem se už zmíňoval, pak w3c, kde mi pomohli se hodně zlepšit a ze kterého jsem na krátko přešel do zahraničního NrT, kde jsem ale dlouho nevydržel, protože jsem ještě nebyl dostatečně dobrý na to, abych za ně pravidelně hrával, takže jsem přešel do biologic, což byla super parta lidí a byl to top2 tým vedle Jumpova CDS. Odešel jsem nakonec do CDS kvůli neaktivitě a kvůli dlouhému přemlouváním Jumpem. CDS byl tým co hrál nejlepší nekorejské soutěže, takže mě to hodně motivovalo k hraní a díky tomu jsem se stal top hráčem. Po čase ale i CDS skončilo kvůli neaktivitě a já se tak „vrátil“ do NrT, kde působili hráči jako DieStar, DeathAngel a další top nekorejští hráči a pravidelně jsme hrávali CW v nejvyšších ligách, podobně jako CDS. Hodně z těch hráčů nikdy nepřešlo na SC2, což je možná trochu škoda, protože to byli vysoce skilled hráči. No, a po vydání SC2 slovo dalo slovo a Jump „obnovil“ CDS pod křídly eSuby, což je skvělě profesionálně pracující stroj s parádními lidmi jako je třeba Pigi ale samozřejmě i další.
Kam všude po Evropě ses díky StarCraftu podíval?
Jednou do Kyjeve na IEM a dvakrát na DH. IEM byl docela zážitek. Dostali jsme 2x větší byt, než jsme si objednali, za stejnou cenu, až na to, že nám k němu nedali kód na dveře, takže jsme se do něj malem nedostali. První den jsme se ztratili a nemohli jsme najít nikoho, kdo by uměl anglicky (pak jsme teda narazili na jednu mladou slečnu..thank god), ale naštěstí Jump umí trochu Rusky, bez něj bych byl v háji. Turnaj jako takový byl dost slabě organizovaný, hrálo se v herně, a proto tam byl neskutečný hluk, CSkaří všude kolem. Nedalo se vůbec soustředit. Turnaj se mi moc nepovedl a po prvním vyhraném BO3 jsem vše prohrál. Ale konečně jsem poznal lidi jako Rotterdam, Demuslim nebo Cloud, které jsem znal jen po netu, takže jsem strašně rád za tento zážitek (také poprvé letadlem..nice).Taky jsem se první den zakecal s takovými sympatickými lidmi vedle. Merz a SjoW, se kterýma jsem od té doby pravidelně trénoval a kecal, a stali se mými nejlepšími e-kámoši.
Co se týče DH, tak ten první jsem už popisoval výše, ten druhý byl Winter o půl roku později, kde jsem prohrál všechny zápasy ve skupině proti 3 naprosto špičkovým Protossům, ale to bylo už v době, kdy jsem aktivně moc nehrál, takže se ale nedal moc čekat úspěch. Hodně dobře jsem si to ale vynahradil ve vedlejším turnaji, kdy jsme s headem oba vyhráli a odnesli si lepši ceny než top8 v hlavním turnaji, takže pohoda, ne?
Pak ještě nesmím zapomenout ECG v Polsku. Nepokládal bych ho za moc povedený turnaj z organizačního hlediska, kdy jsme tři dostali pokoj pro dvě osoby, nebo kdy v turnaji měli naprosto nelogická pravidla, které nikdo jiný nepoužívá, což mi i zamezilo postup ze skupiny. Ale aspoň jsem si zamával vlajkou na opening ceremony, což jsem si vždy přál od dob WCG, na které jsem se nikdy neprobojoval.
Co bys vzkázal budoucím generacím hráčů nebo klidně i těm současným, pokud se chtějí dostat alespoň na tvoji úroveň?
Aby byl někdo úspěšný v čemkoliv co dělá, tak potřebuje hlavně výdrž a odhodlání. Nestanete se nejlepším přes noc, ale jde o to si uvědomit, čeho chcete dosáhnout a odehrát tisíce her a postupně nabírat zkušenosti, učit se, minimalizovat chyby. Uvědomit si, že nejste žádná hvězda a poctivě trénovat, doslova grindit hry. Opravdu neprohráváte, protože je podle vás hra imbalanced, ale proto, že jste zas*aný noob. Jakmile si tohle uvědomíte, pak máte šanci to někam dotáhnout.
Když by si měl zhodnotit akutální českou scénu, tak jak by to dopadlo? Proč tu máme tolik Protossů (ano, stále dokola) a skoro žádné Terrany? A koho v současnosti považuješ za nejlepší hráče u nás s nějakou budoucností?
Hmm, podle mě je česká scéna už delší dobu dost „o ničem“, a to nemyslím tím, že je tu tolik Protossů, jak říkáš. Jsou tu stále ti stejní hráči (až na hrstku vyjímek – např. Ladabaz), kteří tu byli od začátku, a za celou dobu je stále nikdo nedokázal překonat, a pak tu máme hodně medicore hráčů, kteří žijí v iluzi, že když u nás dokážou uhrát sem tam nějaký výsledek na turnaji, tak jsou něco extra, když např v Polsku by o nich nikdo nevěděl. Za to ale musíme poděkovat velkému množství turnajů o ceny, které umožňují i těm horším hráčům se zviditelnit. No, a hráči jako DeViL nebo Harpner mají své jisté, turnaje jsou ty stejné furt dokola, hry vypadají furt stejně, skill level se nezvedá. Musím ale vyzdvihnout dvě akce, a to NSL, která je naprosto perfektní ukázka toho, že i z „ničeho“ se u nás dá udělat sakra dobrá show, a pak jednorázové PSPL, v době největší rivality eSuby a eXtatus.
Proč máme tolik Protossů, myslím si, že je to čistá náhoda, když se podíváš na „top“ hráče, tak prostě ti neprotosští buď přestali hrát nebo dostali ban za smurfing. Dříve tu byli DeViL, TomikuS, Harpner, head, Ladabaz, já, Riky, to máš naprosto vyrovnané. No a pak tu prostě zbyli ti průměrní hráči, kteří z velké části hrají Protosse.
Hráči co u nás mají budoucnost – za celou dobu SC2 mě zaujalo jen pár lidí, a to proto, že v kombinaci s nízkým věkem a skillem měli šanci něčeho dosáhnout ve světě. Jedním z nich byl Ladabaz, který ale nakonec dal také přednost studiu a nyní si už myslím, že už bude hrát prostě ze setrvačnosti. Druhým hráčem je Reitor, kterému nesmím zvyšovat ego, ale má velkou šanci na úspěch v budoucnu, pokud mu vydrží správný přístup, který se ho snažíme „naučit“ v eSubě. Tím neříkám, že tu není nikdo jiný, musím se přiznat, že v poslední době nemám moc času sledovat české zápasy. Hlavně, když je teď přes léto tak málo turnajů. Mám v hledáčku možná dalšího 1 či 2 hráče, které bych chtěl teď více sledovat.
Tím jsme se dostali na konec našeho rozhovoru. Já ti děkuji za tvůj čas, povedenou reprezentaci eSuby a přeji za celý tým vše nejlepší do budoucna. Pokud budeš chtít, máš nyní prostor.
Není zač a na konec bych chtěl jen poděkovat všem fanouškům, Jumpovi a všem ochotným, co mi kdy pomáhali s tréninkem a rodině za podporu, bez které bych se nikdy nemohl podívat do „světa“ a záhrát si s nejlepšími z nejlepších!
Leave a Reply