Gw1n: Snažit se, bojovat, zlepšovat se

 U rozhovoru vítám dalšího hráče z naší Heroes of the Storm sekce. Pověz nám na úvod něco o sobě, Gw1ne.

Ahojte! Jmenuji se Tadeáš Řezníček. Je mi 21 let a momentálně studuji na VŠB (Vysoká škola Báňská) v Ostravě. K mým zálibám patří šerm, anime a samozřejmě časté hraní her, ať už na PC nebo PS.

 Jakou pozici zastáváš v týmu? Jsi v sestavě již od úplného vzniku?

V teamu působím od začátku roku. Přišel jsem jako náhrada za Davsu, který tou dobou musel kvůli osobním záležitostem team opustit. Převzal jsem tudíž jeho funkci carry. Konkrétně se specializuji na hraní ranged assassinů, jako například Lunara, Li-Ming a poslední dobou i Tracer.

 Pokud se budeme chtít podívat na tvou herní minulost, hrál jsi na kompetitivní úrovni dříve jinou hru?

Vždy jsem hry hrál pro zábavu a spíše na zabití času. To se však změnilo po příchodu HotS, kdy jsem prvně působil jako carry pro team BLM. Ten jsem však po čase opustil a později se přidal díky pRayerovi do eSuby.

 Co je podle tebe největší předností domácí komunity, co jí naopak nejvíce chybí?

Zde je asi lehčí hledat protiklady, než pozitiva. Rozhodně je velkou smůlo,u že komunita je malá a dle všeho se zmenšuje. Dobrých hráčů ubývá a tím pádem i teamů, které by aktivně hráli. Na druhou stranu ta „trocha“ pozůstalých se stále zlepšuje a má vůli hrát dál, čehož jsou důkazem samotné žebříčky top hráčů, kde se spousta lidí z našich řad umístila, a to je dle mého na tak malou komunitu slušný výkon.

 Proč je na tom HotS u nás, tak jak je? Jaká aktivita by mohla dopomoci k velkému boomu?

HotS je pro mnoho hráčů nezajímavá a neatraktivní hra. V dnešní době, kdy každý hraje LoL, budu-li srovnávat jen MOBA žánr, se zřídka kdy najde skulinka pro nové hry a většina hráčů dá přednost hře, kde mají šanci ukázat individualitu, k čemuž HotS moc možností nedá. V momentální situaci se toho tedy moc dělat nedá a nezbývá nám nic, než čekat, s čím na nás Blizzard vyrukuje.

 Když se podíváme do zahraničí, kdo je tvůj favorit, který tým je pro tebe naprostou jedničkou?

Vždy jsem měl „slabost“ pro teamy, které dokázali předvést něco neočekávaného. To se povedlo týmu NAVI na Road to Blizzcon, který mě tehdy dosti překvapil svým výběrem hrdinů. Kdybych si tedy měl vybrat moje favority a „vzor“, tak to budou NAVI.

 Pověz nám něco o složení vašeho týmu. Dokázal bys krátce charakterizovat každého z týmu?

Tak to vezmeme popořádku. Začal bych u našeho milovaného kapitána pRayera. Člověk co si potrpí na klid, pořádek, ale zároveň má pochopení pro srandu. Pro nás důležitý jak pro udržení pořádku, psychickou podporu, nebo dodání adrenalinu. Dále tu máme Vakamu, naše carry. Za mě bych ho nazval komikem týmu. Navíc je šíleně ukecaný. (smích)

Nejvíce z teamu je mu podobný náš tank, Whaller. Při vtipkování je to právě on, kdo dělá Vakamovi sparing partnera, až je to někdy k nevydržení. Často si říkám, jestli ti dva nejsou bratři. Jako posledního tu máme Restíka, našeho supporta. Mimo hru příjemný člověk ochotný pomoct, popovídat si a poradit. Ve hře soustředěný hráč snažící se udělat vše pro zlepšení a dovedení týmu k vítězství. To by bylo ve zkratce ode mě k našemu týmu.

 Naše čtenáře určitě bude zajímat, kde vás můžou v nejbližší době vidět v akci. Co je aktuálním cílem eSuba.HotS sekce?

Upřímně nemám ponětí o akcích, které se konají. Vždy jsem byl typ hráče, co čeká na povel, takže za mě si teď nevzpomenu, která další velká kvalifikace přichází. Jakmile se však něco ukáže, budeme tam s naší pětkou v plné parádě.

 Kdyby sis měl zahrát na vědmu, kde vidíš sebe nebo tvůj tým za rok? Žiješ progamingem?

Abych byl upřímný, progaming je věc, kterou jsem vždy nechával prioritně někde v pozadí. Vždy tu byla škola a osobní život a je tomu tak i nadále. To mi však nebrání pilně trénovat a snažit se co se dá. Co se věštění týče, netroufnu si nic předvídat. Stát se může cokoliv, ale cíl je stále jasný: „Snažit se, bojovat a zlepšovat se.“

 Na závěr si dáme klasiku, dávám ti prostor na ponechání libovolného vzkazu.

Děkuji za prostor. Vzkážu jen, ať se každý snaží, co mu síly dají a nenechá se rozhodit a pokud se něco nepodaří. Jak život, tak hra není vždy požehnáním. Musíme pro to zabojovat.